Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nikoho nezajímá politika, ale technologie, těší vesmírného konstruktéra

  11:01aktualizováno  11:01
Stejně jako třeba Tomáš Baťa se vypracoval Pavel Sobotka z řadového zaměstnance na silného hráče průmyslu, konkrétně leteckého a vesmírného. Výrobky jeho brněnské společnosti Frentech Aerospace se tak dostávají na Mars nebo k Jupiteru a její komponenty jsou v mnoha letadlech Airbus.

Pavel Sobotka jako vyučený soustružník pracoval ve výrobě elektronových mikroskopů. Nyní vede firmu Frentech Aerospace, která vyrábí součástky do letadel Airbus i vesmírných satelitů. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Netušil jsem, že si někdy budu moct rukou sáhnout na díly zamontované v letadlech, natož ve vesmírných lodích,“ říká dnes Sobotka.

Projekty, do kterých se pouští, většinou trvají několik let a objem požadavků je nesmírně vysoký. „Jsem hrdý na to, že jsem byl dělníkem, protože když na stroji vidím problém, tak vidím, že se dá řešit, a klidně se mohu za některé stroje sám postavit,“ doplňuje Sobotka.

Svým pohádkovým příběhem oslnila firma Frentech Aerospace i organizátory soutěže Firma roku, kterou vyhrála.

„Ryze česká firma si našla cestu z naší malé republiky až do vesmíru. Ocenili jsme hlavně její inovativnost a technickou vyspělost. Úctyhodným znakem této společnosti je nutnost držet stoprocentní spolehlivost svých produktů. A toto byl jeden z hlavních argumentů pro udělení ceny,“ uvedli organizátoři.

Co pro vás ocenění Firma roku znamená, posune vás v podnikání někam dále, nebo jde spíš o známku prestiže?
To druhé. Ocenění práce našeho týmu si vážím, je pěkné, když si toho někdo všimne. Jsme exportéři a působíme na náročném trhu, kde platí trošku jiná pravidla a kde si nemyslím, že nám ocenění pomůže. Ale dostali jsme například gratulaci ze Švýcarska od našeho dodavatele strojů, že jsou na nás velice hrdí. To, že bychom nyní získali víc zakázek, si nemyslím, ale rozhodně je to ocenění příjemné.

Jste silně exportní firmou, kolik procent vaší produkce směřuje na domácí trh?
Tři až čtyři procenta. Že bychom v ČR dodávali na vesmírný trh, je těžko představitelné, i když tu spolupracujeme s několika partnery, jde přece jen o trh, který se odehrává třeba ve Francii nebo Německu.

Pavel Sobotka

  • Působil 27 let v brněnské Tesle, kde jako vyučený soustružník pracoval ve výrobě elektronových mikroskopů.
  • V 90. letech spoluzaložil firmu na výrobu a montáž automatických parkovacích systémů. Poté se spojil s Holanďany a společně začali vyrábět součástky do měřicích a laboratorních přístrojů.
  • Od roku 2006, kdy stávající společníci odkoupili veškeré podíly z Holandska, je Frentech Aerospace 100% českou firmou.
  • Jejich práce si všimli zástupci obří firmy Airbus a od té doby jí Frentech Aerospace dodává součástky do všech letadel. To firmě otevřelo cestu i do vesmírného průmyslu, vyrobí např. ročně několik tisíc komponentů pro satelity na oběžné dráze.
  • Před šesti lety byl Pavel Sobotka vyhlášen Podnikatelem roku Jihomoravského kraje.

Jak se dá naučit vyrábět díly a mechanismy pro letecký průmysl a vesmírné projekty, které nikdo jiný v republice nedělá? Je vlastně každý nový projekt inovací, protože se nikdy předtím nerealizoval?
V prvé řadě je to o tom, mít k dispozici technologii, rozumět jí, dělat svou práci dobře. Aby vám někdo dal objednávku, musí vám věřit. Kromě tvrdé práce se ale musíte umět prodat, navštěvovat zahraniční meetingy, jednání, konference… dostat se do povědomí budoucích partnerů, to bych řekl, že je nejtěžší. Vyrobit dneska umí každý, ale prodat to! Co se týká vesmírného programu, každý satelit nebo nosná raketa je vlastně projekt. Ale to, že se připravuje mise a testuje se, nemusí vždycky znamenat, že někam poletí. Co je na tom hezkého, je ta mezinárodní spolupráce, nikoho nezajímá politika, ale technologie a fyzika.

Vy ale spolupracujete i s dalšími brněnskými firmami.
Děláme dvojí projekty. Ty „jednodušší“, když po nás někdo chce dodat díly, součástky, ale i ty, které vyžadují víc práce. V Brně máme skupinu pěti firem s názvem Brno Space Technology Group (BSTG), kde spolupracujeme, důvěřujeme si a nekonkurujeme si, ale doplňujeme se. Každý z nás má určité technologické zkušenosti a know-how. My děláme výrobu, montáže a termální testování, další firma základní design a termální analýzy, jiná je dál v produkčním designu nebo dělá elektroniku… Projekty jsme tak schopni připravit od návrhu přes realizaci po výrobu a testy.

Jak náročná a dlouhá je výroba jedné součástky a kolik času věnujete testování?
Máme součástky jednoduché, miniaturní, ale i velice složité komplexní součástky – jeden kus za dva miliony korun, na kterých je nanesené zlato o čistotě 99,99 procenta. Zobecnit se to nedá. Testování je mnoho, přímo u nás termální a vakuové. Pak jsou vibrační testy, větší se musí testovat v evropské agentuře. Akustické testy teď plánujeme v Anglii. Šance, že se do nich zapojíme, je ale velice malá, natažených rukou v Evropě je hodně. Většinu práce obnáší, vůbec se do projektu dostat, klíčová věc je, někoho přesvědčit.

A jaké vlastnosti musí mít součástka, která poletí k Jupiteru nebo na Mars, je ze speciálního materiálu?
Součástky jsou vždy zakomponované do vesmírných mechanismů, subsystémů. Momentálně vyrábíme takové díly, které v mechanismu opravdu poletí k Jupiteru. Když si představíte, že ten let tam trvá sedm let, poletí kolem Venuše, kde se může zahřát až na 200 stupňů, pak se vrátí k Zemi, mezitím se ochladí, dojde ke gravitačnímu zrychlení a pak poletí k Jupiteru a u něj je až minus 220 stupňů, tak všechny ty součástky i mechanismy musí fungovat a jsou u nich extrémní nároky na spolehlivost, termální vlastnosti a použité materiály. Například takové destičky o velikosti malé kalkulačky ze speciálního plastu vyjdou na 200 tisíc korun. Nebo vyrábíme do turbočerpadel raketových motorů rotační díly, které musí za jednu vteřinu dodat 300 litrů kryogenního okysličovadla, tak si představte výkon toho zařízení. A s tím souvisí jeho cena. Jsou to těžko představitelná rizika, do kterých se nikomu moc nechce.

Je vůbec myslitelné, že některá součástka nebo mechanismus ve vesmíru prostě selže?
Satelit může stát až 700 milionů eur, jen test raketového motoru vyjde na 50 milionů eur. A třeba k Marsu může letět jen jednou za dva roky, takže to selhání by bylo extrémně drahé. Ale stává se to, jak bylo vidět v roce 2016, kdy tvrdé přistání na Marsu, kde jsme také měli u nás vyrobené mechanismy, skončilo bohužel chybou a nezdarem. Za pár set milionů eur. Proto je na každý krůček kladen velký důraz.

Příběh Pavla Sobotky

Tedy velký risk, velký zisk.
Na to bych byl velice opatrný. Ano, v roce 2016 jsme dosáhli rekordního zisku i obratu, ale není garantováno, že projekty, na kterých pracujeme, budeme skutečně dělat. Zisk v podmínkách pro vesmírnou evropskou agenturu je daný – maximálně osm procent. Na druhou stranu penále činí sto procent hodnoty kontraktu. Třeba dva miliony eur. Takže zisk ne, ale ten risk ano, ten tam je.

Asi před pěti lety jste mluvil o tom, že vás čeká projekt století, o co šlo?
To byl projekt Iridium Next, dodávali jsme mechanismy pro rozvinutí solárních panelů na 81 satelitech. Během těchto měsíců startuje Falcon 9, který vynáší právě tyhle satelity. Ale shodou okolností už nyní existuje větší projekt, historicky největší. Jde o americký komerční projekt One Web, který v první fázi vyšle 900 satelitů, jež pokryjí celou zeměkouli internetovým signálem. A v druhé fázi jde o dalších 2 700 satelitů. Sem sice nedodáváme celé mechanismy, ale máme v tomto projektu dvě spolupráce. Zatím dodáváme díly pro stavbu prototypových satelitů. Dodáváme do Ameriky a Francie součástky na stabilizaci a další na orientaci satelitu. Jsou to hodně přesné a náročné věci. One Web má ve sloganu: Měníme svět. Doufáme, že se na tom budeme také podílet.

Jaké požadavky musíte splnit, abyste zakázku získali? Předpokládám, že nejde jen o cenu, ale i preciznost, pracovitost.
Rozhoduje úplně všechno, když vám někdo nebude věřit, cena nehraje roli. Když neprokážete zkušenost a spolehlivost a technologickou zdatnost, nebude po vás klient nic chtít, ani kdybyste mu to dala zadarmo. Ani rozpočty na vesmírné mise nejsou neomezené a musíte počítat s konkurencí, ve světě je hodně firem, které by se do projektu chtěly zapojit. Tedy cena hraje velkou roli, ale sama o sobě není zajímavá.

Ale z Airbusu vás před časem oslovili sami. Je pravdou, že jste jejich nabídky zpočátku odmítali?
Odmítli jsme jednou. Vlastně nevím, jak se o nás bez webových stránek dozvěděli, hodně mě to překvapilo. První poptávku jsem se slušností vrátil, neměli jsme tehdy potřebné technologie.

Co všechno pro Airbus nyní dodáváte?
Součástky pro všechny typy letadel, teď hlavně pro A350. Historicky jsme jim dodali více než 1,5 milionu součástek. Bohužel dnes už je tam jiný management, práce se zadává do Indie, něco do Rumunska… je to trošku chaos, vliv globalizace. Ve velkých korporacích bohužel pracuje spousta lidí, kteří ničemu nerozumí a nechtějí pracovat, hlavně ze středního managementu, a nahrazují to počtem telefonních konferencí a e-mailů. Je to divná doba, dělá mi to těžkou hlavu.

Na jakých dalších projektech aktuálně pracujete?
Už delší čas chystáme velice komplikované věci pro struktury kryostatů, věci z titanu a zlacené, pro projekt MTG. Pro evropskou misi na Mars (ExoMars 2020) vyrábíme mechanismus, ve kterém bude uschován přistávací padák, jenž se musí v danou chvíli uvolnit. Dále pracujeme na dílech pro turbočerpadla motorů Ariane 5 a s brněnskou firmou Sobriety zahajujeme práci na speciálních ventilech pro rakety VEGA. Pracujeme i na vlastním projektu ramene, které se rozvine do délky 10,5 metru. Na tomto projektu pracují čtyři české firmy.

Stane se, že na zakázce proděláte? A je to jen ztráta, nebo cenné know-how do budoucna?
Stane, jsme lidé. Něco neodhadnete a projeví se to deformací, nefunkčností. Ale chybami se člověk učí pro další práci. V současné době pracuje v našem závodě 103 lidí. Je to mnohdy náročné na čas a odpovědnost, ale myslím, že jsme neudělali chybu, že jsme se na tu cestu dali.




Nejčtenější

Na vratech brněnského divadla se objevila lebka a nápis „Zeman z hrobu“

Dílo, které vytvořil brněnský streetartový umělec Timo na vratech divadla Husa...

Malba lebky doplněná o dvoubarevný nápis Zeman z hrobu se od čtvrtka vyjímá na vratech brněnského divadla Husa na...

VIDEO: Chlapec zamkl matku na balkoně a usnul, byt otevřeli strážníci

Chlapec zamkl matku na balkóně

Perné okamžiky připravil své matce dvouletý syn v Brně. Ženu nedopatřením zamkl na balkoně v šestém patře a sám si...



Finanční úřad v Brně zavřel restauraci, její provozovatelka odmítala EET

eet

K uzavření restaurace na Dukelské třídě v Brně v pondělí dopoledne přistoupil Finanční úřad pro Jihomoravský kraj....

SPD zrušila svou brněnskou buňku, kterou minulý týden krotili strážníci

Tomio Okamura na sjezdu SPD

Celostátní vedení hnutí SPD Tomia Okamury v úterý zrušilo brněnskou buňku organizace. Jejích asi sto členů ale zůstává...

Brno chce zdvojnásobit zalidnění Bohunic, místní se bojí kolapsu dopravy

V areálu bývalé střední zahradnické školy v ulici Lány v brněnských Bohunicích...

Dvě obří bytové výstavby plánují v brněnských Bohunicích. Počet obyvatel městské části se tak kvůli komplexům na...

Další z rubriky

Z recese vzniklo mistrovství, soutěžící odborně řežou vinnou révu

V Dolních Dunajovicích na Břeclavsku se konalo mistrovství republiky v řezu...

Tohle klání vyžaduje hodně teplou bundu a pevné rukavice. V mraze sahajícím pod nulu a silném větru v pátek vyrazili...

Kozy jsou jako gang, líčí mladá farmářka, která se stádem tráví celý den

Dvaadvacetiletá Michala Zdrubecká se na rodinné farmě Amálka stará zejména o...

Kilometry denně naběhá dvaadvacetiletá Michala Zdrubecká. Nikoliv pro svoje zdraví, ale pro dobro svého stáda koz a...

Železná opona šla nejlépe překonat vrtulníkem, říká vojenský historik

Úsměv. Muzeum Železné opony ve Valticích.

Vojenský historik Ivo Pejčoch zmapoval pokusy lidí o překonání státní hranice na jižní Moravě. Zemřelo při něm 57 lidí,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz