Od té doby vím, že moderní pojetí restaurace v obchodním domě Omega na náměstí Svobody zvolím pokaždé, když budu chtít strávit příjemné chvíle s významnou osobou. Díky obsluze má tento podnik šmrnc a náboj. Po restauraci tu nekrouží postavy v ušmudlaném triku, umolousané zástěře ani rozšmajdaných pantoflích. Tady najdete tým s pečlivě vyhrnutými rukávy u sněhobílých košil. Nejsou úlisní ani přehnaně bodří.
Test menuMF DNES a brno.idnes.cz hodnotí každé pondělí jednu brněnskou restauraci, ve které vaří polední menu. RISTORANTE PIAZZA Restaurace v centru Brna. Vaří se speciality italské kuchyně – pizza, těstoviny i steaky a plody moře. |
Vyplatí se jim to. Zákazník u stolu dobrou péči pozná, ocení a navíc se sem na italskou kuchyni vrátí. Příval vůní od Středozemního moře tu najde v obšírném jídelním lístku.
Oceňuji, že se tu dá jíst opravdu po italsku. Známý mezinárodní trojboj carpaccio – smažák – palačinky se nevaří. Seznam se naopak jen hemží mořskými potvorami a zakroucenými těstovinami. Proč se ten dobrý trend tedy nectí i v poledne?
Na okopírovaný papírek s vypsaným denním menu se vloudily i knedlíky, uzené maso s křenovou omáčkou a boršč – tahle kombinace by pod horkým sluncem v Itálii snad ani nechutnala.
Lahodné polévky
Když už jsme u polévek – ty si ze tří návštěv během minulého týdne pamatuji nejvíc. Sýrový krém může být i studená a nevábně rosolovitá tekutina, z českých hospod podobně nanicovatou konzistenci důvěrně známe. Takovou hrůzou si kuchař v Piazze pověst rozhodně nekazí.
Svůj sametově hladký, sýrem vonící krém posílá z kuchyně v horké misce a lahůdku ještě přizdobí křupavými česnekovými krutony. Jeho hovězí vývar s měkkými játrovými knedlíčky by se tu mohl rozdávat na lékařem podepsaný recept. Stejně silnou polévku vařila moje babička, která byla vyhlášenou kuchařkou.
Obědové polévky by sice hlasitě pochválila, ale nad pondělními krůtími prsy v pikantním broskvovém těstíčku za 129 korun by už rázně a odmítavě zakroutila hlavou. Nepoddajný plátek masa obalený tuhou krustou bylo obtížné i ukrojit.
Pangasius na dobrém oleji
Zato pangasius smažený v prostém trojobalu chutnal nesrovnatelně lépe. A jeho cena byla o 40 korun nižší. Rybí maso se jen jen rozpadalo a škvířící se strouhanka zlátla v dobrém oleji. Bramborová kaše výtečný dojem jen doplnila.
To samé však nemohu říct o musace. Typickou a nezaměnitelnou vůni jehněčího masa nemá rád každý, mně nevadí. Je pochopitelné, že kuchař volí pokrmy, které mohou v pekáči vedle sporáku i během poledne ležet. Jenže tradiční pochoutka řecké kuchyně je v originálu plná lilku, a na mém talíři byly spíš jen obyčejné zapečené a také trochu oschlé brambory.
Kdyby menu víc ctilo koncepci podniku s italskou kuchyní, neměla bych k sestavě námitek. Tři rozdílná jídla, zajímavé cenové rozpětí a na porcích masa se nešetří.
Pokud zavřeme obě oči nad posypem ze sušené petržele, jídlo se servíruje vkusně. Výtky ale mám. Dvě polední jídla ze tří by se dala nazvat: Z lepší jídelny. A to si hosté, kteří Piazzu mají rádi, snad ani nezaslouží.
Restaurace PiazzaPolední menu Vybíráme z jídelního lístku Dobrý tip |
