Restauraci najdete u centra města. S parkováním je v okolí problém, raději využijte tramvaje 3, 11, 12 nebo 13.

Restauraci najdete u centra města. S parkováním je v okolí problém, raději využijte tramvaje 3, 11, 12 nebo 13. | foto: Michal KašpárekMF DNES

Pita v restauraci Zorbas zastínila zbytek menu

  • 3
Na cestu za dobrým jídlem do Řecka není v těchto divokých týdnech vhodná doba. Hned několik brněnských restaurací se ale naštěstí specializuje právě na kuchyni Helénské republiky. Taverna Zorbas nese jméno slavné písně, na niž tančí dva přátelé v závěru řecko-amerického filmu Řek Zorba.

Vývěsním štítem ale upomínka na snímek nekončí. Motiv bezstarostného tanečníka prochází celým interiérem, kresba zdobí okna, celou jednu zeď i jídelní lístek a k jídlu nám hrála hlavní filmová melodie.

Recenze restaurací

DNES: Řecká restaurace Zorbas www.restauracezorbas.cz Sokolská 4 Brno

Hodnocení: 65 %

Z jídelního lístku:

Feta psiti (ovčí sýr pečený v alobalu, rajče, oregano, chilli) - 75 Kč

Bifteki jemisto (bifteky z mletého masa plněné sýrem) - 130 Kč

Salát choriatiki (rajčata, okurky, papriky, cibule, ovčí sýr, olivy, oregano a olivový olej) - 95 Kč

Garides saganaki (dušené krevety v pikantní omáčce, feta, rajče, cibule, chilli) - 290 Kč

Taverna potěšila prostředím, všímavou obsluhou a výborným chlebem pita. Ve většině jídel "haprovaly" drobné detaily. Lilkový salát byl nahořklý, zato zapečené makarony bezchybné.

První bod pro tavernu, za příjemnou a promyšlenou prezentaci. I když doufáme, také ze sympatií k milé a všímavé servírce, že tu nehraje jediné album pořád dokola.
Zatímco hlavní jídelní lístek se striktně drží řecké kuchyně, od jedenácti do tří nabízí Zorbas každý všední den několik českých jídel jako polední menu.

Majitel má toto narušení konceptu nejspíš dobře spočítané, přesto je to z pohledu příznivce středomořské kuchyně škoda.

Vždyť řadu řeckých specialit, jako je gyros, lze připravit jako levný a jednoduchý oběd - a přesto za poledne nezbývá než sáhnout do hlavního lístku.

Sušené bylinky parádu neudělají

Palec nahoru si zaslouží také žravý chléb pita, který doprovodil předkrmy. Byl nadýchaný, jemně ovoněný olivovým olejem a bylinkami a také správně slaný; dva velké kusy přišly na 35 korun. Bohužel zastínil samotná malá jídla na rozjezd.

Tzatziki, rafinovanější řecká alternativa české okurky s kefírem, okouzlilo kvalitním jogurtem, k dokonalosti mu ale chyběly čerstvé bylinky. Kopr a máta, které k tzatziki neodmyslitelně patří, nebyly z předkrmu za 55 korun skoro cítit.

Melitzanosalata, salát z pečených lilků Tzatziki chyběly k dokonalosti čerstvé, voňavé bylinky.

Melitzanosalata, salát z pečených lilků a česneku za 65 korun, byl příliš hořký a špetka sušených bylinek mu k lepší chuti nepomohla. Protože se delikatesa připravuje z celých lilků, není snadné jejich dužninu před přípravou "nechat vypotit" pod vrstvou soli, aby ztratila hořkou pachuť.

Přesto existuje řešení, kterého by se měl kuchař hlavně v době, kdy nejsou kvalitní lilky k dostání, držet: propíchat před pečením baklažán vidličkou a ponořit jej do slané vody.

Kuřecí polévka neodpovídala dokonale původní receptuře, ale na chuti jí to neubralo

Velmi chutná byla kuřecí polévka avgolemono za 30 korun, ačkoliv původní recept počítá s větším množstvím rýže i vaječného bílku, díky kterým ji dostanete v Řecku krémovější než v Zorbovi.

Ryby chtěly plavat

Smažené grundle (120 korun) byly obalené v jemném těstě, které v drobných rybkách udrželo šťávu a chuť. I když nejsem odpůrce obloh, u tohoto jídla jsem s ní měl problém.

Kvůli nadrobno nasekané zelenině talíř po pár soustech ztratil jakoukoliv úpravu a hlavně na mrkvi bylo vidět, že v kuchyni čekala nastrouhaná celý den.

Smažené grundle měly přijít na talíř bez zbytečné zeleniny, která se všude jen pletla, zato s nějakým pikantním dipem nebo omáčkou

Bývalo by také lepší nedat na tip obsluhy a místo pity si jako přílohu objednat hranolky s tatarkou, protože si lehce kořeněné grundle přímo říkaly o máčení v nějakém dipu.

Bezchybné bylo pasticio. Po této velké kostce zapečených makaronů s masovou směsí a bešamelem za 110 korun by se i statný Řek Zorba sotva postavil, natož aby se pustil do tance sirtaky. Dezert se do nás při nejlepší vůli už nevešel.

Těstoviny, maso, bešamel - není divu, že bylo pasticio tak syté

Nabízí se srovnání s řeckou restaurací Pontos (recenzi restaurace Pontos čtěte zde), kterou jsme recenzovali před třemi měsíci. Tam jsme za stejné ceny jedli identické či velmi podobné pokrmy, kterým na rozdíl od Zorby nechybělo k dokonalosti nic, s výjimkou nahřátých talířů - a to byl únor, kdy se čerstvé suroviny pro středomořskou kuchyni shánějí zatraceně těžko.

Kromě nahořklé lilkové pasty ale není žádná výtka vůči taverně zásadní. Návyková pita, chutné pasticio, pozorná obsluha a uvolněná atmosféra sice na nejvyšší mety nestačí, nad průměr ale Zorbas tahají bezpečně.