Velký pohyb lidí a potenciální okruh dárců z Rakouska i Slovenska. To jsou hlavní důvody, proč nejmodernější české centrum pro odběr krevní plazmy otevřelo právě v Břeclavi.
I když soukromá centra sídlí hlavně v krajských městech, podle prvních ohlasů se zdá, že vstup do jihomoravského pohraničí se společnosti Cara Plasma vyplatil. „Kdybych to porovnal s pražskou pobočkou, když jsme ji před čtyřmi lety otevřeli, v Břeclavi je zájem dvakrát větší. Jsem příjemně překvapený,“ podotkl jednatel společnosti Rostislav Očenášek.
Centrum nově konkuruje i břeclavské nemocnici, jež odběry plazmy také provádí. Rozdíl je hlavně v komfortu. „U nás je to jako v obýváku, kde si sednete do křesla k televizi,“ směje se Očenášek.
A zatímco státní zařízení nevyplácí finanční náhradu, tady si lidé za odběr přijdou až na 500 korun. Darovat plazmu přitom mohou jednou za čtrnáct dní. Pokud náhradu odmítnou, mají nárok na den volna z práce a na daňové zvýhodnění na konci roku. „Výhoda je i v otevírací době. V nemocnicích můžete jít darovat jen pár hodin v týdnu a to nemusí vyhovovat každému,“ poznamenal Očenášek.
Zda a jak moc centrum odláká dárce břeclavské nemocnici, se teprve ukáže. „Nemyslím si, že o ně přijdeme,“ komentoval stroze příchod soukromé společnosti Josef Janča, bývalý dlouholetý primář hematologicko-transfuzního oddělení.
Zdraví dárce garantuje několikastupňová kontrola
V kraji přitom soukromé společnosti přetahují dárce i dalším nemocnicím. „Řešíme v podstatě stejný problém, protože máme konkurenční odběrové centrum za hranicemi v rakouském Retzu, které nabízí asi 20 až 25 eur za odběr,“ potvrdil mluvčí nemocnice ve Znojmě Pavel Jajtner s tím, že dárců jim sice ubylo, pokles ale nebyl nijak dramatický.
Ve Znojmě provedou asi 7 500 odběrů krve za rok, z toho 2 100 se týká plazmy. Ta pak putuje ke zpracování do Vídně, kde se z ní vyrábí například krevní deriváty pro hemofyliky.
Břeclavské centrum Cara Plasma se prezentuje jako nejmodernější v zemi. „Máme to potvrzeno mezinárodními audity,“ řekl Očenášek. Centrum je členem asociace Plasma Protein Therapeutics Association. Ta spravuje standardy a programy, které pomáhají zajistit kvalitu a bezpečnost odběru plazmy v soukromých centrech a chrání dárce i pacienty.
Kvalitu břeclavského centra potvrdil i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Pyšní se moderními přístroji na separaci plazmy i vyvolávacím systémem či on-line přenosy výsledků testů krve. Absolutní zdraví dárce i odebraného vzorku pak garantuje několikastupňový systém kontrol a testování.
Odběr trvá zhruba 45 minut
Ostatně na bezpečnost a zdraví se hledí od samotného příchodu na recepci. Než může člověk plazmu vůbec darovat, musí vyplnit rozsáhlý dotazník týkající se jeho zdravotního stavu, projde velmi podrobnou lékařskou prohlídkou, testuje se jeho krev i samotná plazma.
Zákrok pak trvá zhruba 45 minut, kdy se v jednom cyklu odebere 250 až 500 mililitrů krve, z níž se odstředí plazma. Oddělí se voda s bílkovinou a zbylé krevní složky se vrací zpět do těla. Cyklus se opakuje několikrát podle váhy dárce. Výsledkem je asi 650 až 850 mililitrů plazmy, která se zmrazí a uschovává při minus 30 stupních Celsia.
Tak putuje do Německa na výrobu léků, jež se vrací do Česka, ale směřují i do celé Evropy. Využívají se při vysokých krevních ztrátách například po úrazech či při těžkých porodech. Podávají se po chemoterapii pro lepší uchycení léčby. Jsou na ně odkázáni i hemofylici, kteří mají problémy se srážlivostí krve. Krevní plazmu není možné uměle vyrobit, proto je její dárcovství pro některé pacienty životně důležité.
Na jižní Moravě se jako vůbec první soukromá společnost podnikající v odběrech plazmy objevila před lety švýcarská Sanaplasma. Tehdy upoutala pozornost cílenou kampaní lákající na odběr za peníze.
Proti ní se ohradili odborníci z Fakultní nemocnice Brno nebo Český červený kříž. Ten argumentoval tím, že rychlé peníze lákají mimo jiné i rizikové osoby, které kvůli snadnému výdělku mohou zatajit údaje o sobě a svém zdravotním stavu.
