Děkan lékařské fakulty, profesor Jan Žaloudík považuje Brno za příjemné studentské město. "Vládne tu bodrá atmosféra podtrhovaná hantecem," říká o svém rodišti. Také první dotaz čtenáře iDNES.cz směřoval na studenty a na jejich přínos městu.
"Myslím, že na to, že v Brně je koncentrace vysokých škol a počet studentů v poměru k jeho velikosti i počtu obyvatel asi nejvyšší v rámci ČR, je zároveň zárukou, že jde a půjde stále o město duchem mladé a dynamické. A ať už později působí brněnští studenti kdekoli, nepochybně také dále Brno popularizují," uvedl v on-line děkan.
JAN ŽALOUDÍK ON-LINEOdpovědi děkana lékařské fakulty v Brně můžete číst - ZDE |
Čtenářka on-line Ivanka se děkana ptala na aroganci lékařů. "Proč si myslíte, že k takovému chování dochází?" ptala se. "Arogance by k lékařskému povolání skutečně patřit neměla," odvětil Žaloudík.
"Problém je, jak zařídit, aby třicet tisíc lékařů byli ideální a vyzrálí lidé. Nemocný člověk je totiž na způsob komunikace dvojnásob citlivý," naznačil děkan.
Bětka narazila na téma prasečí chřipky a děkana se zeptala, zda s jí bojí.
"Nebojím. Už před 35 lety mě učili, že vlastnosti chřipkových virů je neustálá proměna antigenních determinant, jejich penetrace a nebezpečnosti. Po ptačí a prasečí přijdou chřipky "jiných zvířat". Samozřejmě, že pro oslabený organismus může být chřipka fatální, nebezpečnost různých epidemií je různá, nevnímám to však jako nic fatálního. Určitě nejde o morové rány minulosti," ubezpečil Žaloudík.
Více studentů i studijních programů
Svou práci považuje děkan, který na fakultě působí od roku 2003, za úspěšnou: "Zvýšil se počet zahraničních studentů, profesorské řízení úspěšně dokončily desítky odborníků, zavedli jsme nové programy studia, vznikly nové ústavy a kliniky, zvýšily se počty výzkumných projektů."
Děkan lékařské fakulty se dlouhodobě věnuje onkologii, patří mezi uznávané odborníky. O svém oboru napsal více než sto dvacet publikací, přednáší na četných kongresech doma i v zahraničí.
Na přelomu století založil Univerzitní onkologické centrum (UOC) a významně tím přispěl ke zkvalitnění péče o onkologické pacienty. V lednu příštího roku jeho role ve vedení fakulty končí.
První přednáška byla 12. listopadu 1919
Úvod do studia lékařského přednesl před 90 lety na historicky první přednášce 12. listopadu 1919 jeden z nejrespektovanějších pedagogů, profesor Edvard Babák.
"Kde přesně se přednášelo, není známo. Předpokládá se, že v areálu teoretických ústavů lékařské fakulty na Úvoze," domnívá se Jiří Pulec z archivu Masarykovy univerzity.
Tehdejší prostory teoretické i klinické části fakulty byly považovány za zcela provizorní. První posluchárny totiž sídlily ve vojenských kasárnách. Nyní, po devadesáti letech, medici docházejí na přednášky do rekonstruované budovy na Komenského náměstí a již více než dva roky i do univerzitního kampusu s novými teoretickými ústavy.
"To je unikátní, kampus v Bohunicích navazuje na klinické provozy fakultní nemocnice a studenti se zde mohou podílet na výzkumu," chválí nové prostory děkan fakulty. Veškerá praktická výuka probíhá ve dvou fakultních nemocnicích. Od letošního roku si studenti nacvičují diagnostické a léčebné postupy v chirurgii i na trenažérech ve speciální učebně v prostorách Fakultní nemocnice u svaté Anny.
Fakulta poskytuje vzdělání v tradičních studijních oborech všeobecného a zubního lékařství. Nově se mohou medici již ve čtvrtém ročníku zaměřit na dětské lékařství. Bakalářský titul získají po třech letech studia například porodní asistentky, zdravotní sestry nebo fyzioterapeuti.
Masarykova univerzita slaví 90. letNa slavnostní otevření univerzity 11. listopadu 1919 měl s pamětní listinou přijet i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Náhle však onemocněl a druhá česká univerzita v tehdejším Československu se otevřela bez něj. Do té doby se česky přednášelo jen na Karlově univerzitě v Praze, kam Brňané toužící po vzdělání museli dojíždět. V prvním roce existence školy se ke studiu zapsalo 263 studentů. "Zajímavé je, že žen bylo pouhých dvacet devět," říká Jiří Pulec z univerzitního archivu. Dívky ke studiu na univerzitě před devadesáti lety nemířily zdaleka tak často jako dnes. Také německy mluvících studentů bylo pomálu. Většinu obyvatelstva Brna v roce 1919 tvořili Němci a ke studiu na nové škole se jich přihlásilo jen patnáct. Podle Jiřího Pulce se tak naplno projevila averze Němců vůči vysokému školství na Moravě. "Všichni odcházeli studovat do Vídně," dodává Pulec. "Masarykova" se univerzita jmenuje už od založení, ale od roku 1960 až do počátku devadesátých let byla Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně. |
