Ano si páry na jižní Moravě říkají čím dál méně. Rozvodů však neubývá. Ilustrační snímek

Ano si páry na jižní Moravě říkají čím dál méně. Rozvodů však neubývá. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ani dítě není důvod ke sňatku. Na jižní Moravě klesá počet svateb

  • 0
Chceme potomka, ale prstýnek ne. Lidé se na jižní Moravě nesezdávají už ani kvůli dětem. Těch se totiž mimo manželství rodí více než třetina. I přes dlouhodobě klesající počet uzavřených sňatků však neubývá rozvodů. Odhalila to jihomoravská čísla z ročenky Českého statistického úřadu.

Zatímco před třemi lety se v Jihomoravském kraji sezdalo přes pět tisíc párů, v roce 2012 už to bylo o více než sto manželství méně. Počet rozvodů přitom zůstává stejný.

V roce 2012 ukončilo své manželství na jihu Moravy celkem tři tisíce párů. Fakticky tedy roste poměr rozvedených manželství - na 100 sňatků připadá přes 60 rozvodů.

A do třetice potvrzuje trend úpadku významu manželství statistika dětí narozených mimo manželství. V roce 2012 jich opět přibylo - nesezdané rodiče mělo téměř 40 procent novorozenců.

"Dříve držely lidi pohromadě vnější okolnosti, žena si nemohla dovolit odejít od muže, na kterém byla finančně závislá. Dnes už od sebe mohou lidé kdykoliv odejít a hledat jiného partnera," vysvětluje brněnský sociolog Michal Šindelář.

Podle psycholožky Lucie Šmahelové lidé s rostoucí kvalitou života více přemýšlejí, jestli jsou skutečně šťastní. "Zvyšuje se vzdělanost i informovanost společnosti, i lidé se základním vzděláním se na internetu dozvědí, co potřebují," tvrdí Šmahelová.

Manželství až po třicítce

Když už se lidé rozhodnou do manželství vstoupit, činí tak v pozdějším věku, většinou až okolo třicítky. Podle statistických dat je průměrnému jihomoravskému ženichovi přes 31 let, nevěsta se v průměru poprvé vdává v necelých 29 letech.

I to je důvod, proč se stále více dětí rodí mimo manželství. "Současné dospívající generaci se prodlužuje mládí. Dnešní společnost už se na páry nedívá skrz prsty, když se rozhodnou vychovávat dítě a nevstoupit do manželství. Tradice manželství klesá a lidé myslí liberálněji," dodává Šindelář.

Se zvyšujícím se věkem snoubenců se zvyšuje i průměrný věk žen prvorodiček.

"Před deseti lety jsem měla v přípravných kurzech minimum těhotných žen po třicítce. Dnes už je to většina," tvrdí porodní asistentka Jarmila Kovaříková.

Ideální věk na to mít první dítě je podle ní dvacet let. "Kdo je ale v dnešní době ve dvaceti letech zabezpečený, má hotovou školu, stálou práci?" podotýká.

Z pohledu uplatnění je pro ženu pozdější otěhotnění vlastně výhoda. "Pokud ženy odcházejí na mateřskou dovolenou a mají vybudovanou svoji profesní orientaci, se vzděláním, praxí, znalostí jazyků či práce na PC, je návrat do zaměstnání určitě snazší," popisuje vedoucí oddělení zaměstnanosti Jihomoravského kraje Josef Bürger.

Stihnout kariéru i dítě do třiceti je však pro mnoho žen náročné. "Kariéra pro mě není priorita, ale chci práci, ve které se můžu realizovat a která jednou nebude překážkou pro mou budoucí roli matky. Ráda bych vše stihla do třiceti, ale to jsou věci, které člověk ne vždy ovlivní," tvrdí třeba studentka historie Kristýna Vaňková.

Firmy matky podporují

Mnohé jihomoravské firmy se matkám snaží vycházet vstříc. "Momentálně máme dvě maminky na mateřské dovolené, se kterými počítáme v dlouhodobých plánech," podotýká šéf brněnské společnosti Kentico Petr Palas. IT firma navíc zaměstnancům poskytuje takzvané kočárkovné jako příspěvek na výdaje při narození dítěte.

Podle slov náměstka hejtmana Jihomoravského kraje Romana Celého (KDU-ČSL) funguje v kraji podpora z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, kde jsou i granty pro matky na mateřské dovolené.

Pro začlenění třeba do programu rodinných pasů podle něho není podmínka, aby byly páry sezdané. "Nic takto striktně nerozlišujeme. Samozřejmě ale soustředění směřujeme k tomu, aby se rodiny opravdu utvářely jako celek, úplné," vysvětluje Celý.

Data statistické ročenky si všímají i množství potratů v Jihomoravském kraji. Celkový počet se v letech 2010-2012 výrazně nelišil.

Předloni byl počet potratů přes tři a půl tisíce. Jenže až dvě třetiny z tohoto čísla jsou umělá přerušení těhotenství, třeba i kvůli potřebě budovat kariéru, jedna třetina potratů pak probíhá samovolně.