Počet žáků ve čtvrti neovlivní miliony, jež Brno školám dává

"Město Brno dává na školství naší městské části málo peněz," postěžoval si před ministrem školství Ondřejem Liškou a učitelským sborem starosta Brna-severu Leo Venclík. Slavnostní zahájení školního roku 2008/2009 v základní škole Merhautova tak pěkně zaskřípalo.

(ilustrační snímek) - student, studium, škola, dívka | foto: Profimedia.cz

Jenže právě Brno-sever letos dostalo 20 milionů korun, zhruba čtvrtinu sumy, kterou Brno na investice ve školství do městských částí poslalo.

Zato městská kasa už tak štědrá není - za posledních pět let z ní šlo jen 12 milionů korun. Ve srovnání s podobně velkými částmi Brna je to na investice do škol nejméně. Například Brno-střed poslalo do svých škol 65 milionů korun.

. kolik milionů dalo Brno za pět let svým školám

Bohunice (1269 žáků): Brno 6, městská část (MČ) 42,5
Brno-jih (829 žáků): MČ 7,5; Brno 124,5
Brno-sever (3888 žáků): MČ 12,3; Brno 33,5
Brno-střed (6218 žáků): MČ 61,6; Brno 65,8
Královo Pole (2562 žáků): MČ 26; Brno 4,6
Líšeň (2724 žáků): MČ 17,5; Brno 4,1
Židenice (2157 žáků): MČ 25,7; Brno 28,1

Zdroj: Magistrát města Brna

Vyplývá to z podrobné tabulky, kterou zpracoval odbor školství brněnského magistrátu. Podle ní připadá v Brně-severu na jednoho žáka až třikrát méně peněz než v jiných, srovnatelně velkých městských částech.

Starosta Venclík však označil tabulku za nic neříkající: "Vedení města neví, jak se investiční rozpočet rozděluje. Záleží sice na počtu žáků a škol, ale když máte ve škole pro tisíc žáků jen čtyři sta, provoz stojí stejně, ale na jednoho žáka připadne samozřejmě mnohem větší suma," reagoval na kritiku, že přestože si stěžuje, sám na školství "škudlí".

Město se brání. "Poslední dva roky je Brno-sever upřednostňované. Peníze, co tam plynou, jsou nadstandard. Kvůli špatnému stavu některých budov," uvedl Martin Jelínek, šéf odboru školství brněnského magistrátu s tím, že nářky starosty nechápe.

Zateplení a nová tělocvična
Z tabulky nicméně jasně vyplývá, že ve srovnatelně velkých částech se peníze plynoucí do školství z městské kasy výrazně liší. Například v Brně-jihu investovalo město téměř 130 milionů korun. To je dvojnásobek sumy v Brně-středu, které je na druhém místě.

"Byla tam zvláštní situace. Zjistili jsme, že několik budov je ve špatném stavu, a museli jsme je zabezpečit,“ vysvětlil Jelínek. Investice se podle něho rozdělují na základě žádostí a požadavků jednotlivých městských částí.

"Našimi prioritami jsou projekty, na kterých se podílí také stát, nebo opravy budov v havarijním stavu," uvedl šéf odboru školství. A dodal, že investice by měla v prvé řadě zlepšit podmínky žáků. Ti zateplení nepoznají, ale nové hřiště ano.

"Tabulka poslouží i jako motivace," podotkl náměstek primátora Daniel Rychnovský. Úředníci totiž srovnali i to, kolik peněz do mateřských a základních škol městské části "vytáhly" z Evropské unie. Těch, které získaly za 5 let více než 20 milionů korun, je jen pět.

Podle Rychnovského by se mohly navzájem motivovat a pomáhat si. Například Bystrc se může pochlubit částkou 36 milionů, Černovice téměř dvojnásobkem. Zato Brno-jih, Chrlice nebo Starý Lískovec nedostaly z fondů Unie ani korunu.