Své o tom ví Ladislav Pilka, "otec" prvního dítěte ze zkumavky u nás. "Početí a narození dítěte někdy provázejí opravdu prazvláštní příhody," potvrzuje uznávaný lékař.
Která z nich byla ta nejzvláštnější?
Vybavuji si, že jedna žena otěhotněla po pouhé konzultaci se mnou, aniž by se manžel přičinil. Jí bylo kolem třiceti, jemu táhlo na šedesát.
To začíná pikantně...
Asi dva roky se pokoušeli o dítě. Chodili ke mně oba dva, manželka si pečlivě zapisovala bazální teplotu a pohlavní styky, a když mi to po roce ukázala, nevěřícně koukám - jediný pohlavní styk za 12 měsíců. Povídám, musíte se víc snažit. Jenže u manžela tyhle choutky nějak vyhasly, na svou mladou ženu zkrátka už nestačil. Za čtyři měsíce mi ta paní přišla do ordinace a s tím, že nemá menstruaci. Byla těhotná. Přiznala se mi, že si to zařídila jinde. Jásala a poprosila mě, jen ať to popravdě povím manželovi.
Pane jo, taková službou mohla být docela riskantní, ne?
Vůbec. Manžel skákal štěstím, tiskl mi ruku a liboval si, že se to podařilo. Děkoval mi, že jsem vyřešil jeho problém. Byl jsem v rozpacích jako člověk, který se o nic nezasloužil. Ty dva jsem pouze vyšetřoval a zjistil, že jsou zdraví.
Setkal jste se někdy s naprosto absurdním důvodem, proč někdo chtěl dítě?
Nejednou. Řadu lidí, kteří ke mě chodili s těžko uvěřitelnými požadavky, jsem musel zklamat. Například jednu elegantní asi sedmdesátiletou dámu, která za mnou přišla s o deset let starším manželem. Čeští emigranti, žili v Kanadě. Po dítěti toužili, aby měli komu odkázat značný majetek. Chtěli, aby ho zdědil alespoň zčásti pokrevní potomek.
Jak to měli vymyšlené?
Už v té Kanadě si zjistili, že spermie manžela jsou použitelné. Chtěli, abych jim tady pomohl najít dívku, kterou bychom oplodnili spermiemi toho muže. Kdyby otěhotněla, dali by jí peníze, adoptovali si ji a v Kanadě jí připravili pohádkový život. Žila by s nimi a dědila by napůl s tím dítětem.
Vy jste tu ženu nenašel?
Říkal jsem si, že někde jistě existuje taková, které se třeba život nepodařil, těžko se protlouká. Já na ni ale nenatrefil.
Říká se, že ženy jsou pro dítě schopny udělat cokoliv. Setkal jste se i s nějakým takovým mužem?
Setkal, to jsem ještě pracoval v Brně na klinice. Přišel za mnou mladý slovenský pár, kolem třiceti. Vyšetření spermiogramu ukázalo, že ten chlapík nemá prakticky žádné spermie, a když nějakou, tak je to mrzáček. Nesl to těžce, trval na tom, že se vyšetření zopakuje. Za měsíc přinesl z odběrové místnosti zkumavku a já nevěřícně sprásknul ruce. Tentokrát to vypadalo dobře a další kontrolní vyšetření taky. Jeho manželku jsme pak těmi kvalitními spermiemi oplodnili.
Vy mě napínáte... Jak to ten neplodný muž zaonačil?
Pochopitelně jsem se taky zeptal. Povídá, já se vám přiznám - ty spermie jsou bratrovy. Prostě mu píchnul. Jak si to ti dva zorganizovali, jsem se už ovšem nedozvěděl. Pro mě bylo podstatné, že spermie prezentoval jako svoje a podepsal protokol, že je můžeme použít.
Obrátily se na vás o pomoc také někdy lesbické ženy?
Mockrát, ale musel jsem je zklamat. Medicínsky by bylo jednoduché použít spermie dárce, potíže jsou v oblasti etiky. U nás platí zákonná norma Světové zdravotnické organizace, že dítě má právo narodit se do manželství. Samozřejmě když některá žena počne jako svobodná matka samoživitelka, je to její věc, ale já jako lékař jí v tom nemůžu pomáhat.
Takže si ty ženy musejí nějak pomoci samy. Třeba že si najdou nějakého ochotného dobrovolného dárce.
Pro mnohé to skutečně není takový problém. Ty, co jsou společensky protřelé, si to dokážou zařídit. Někde si spermie opatří, s někým se vyspí. Jedna žena se mi třeba svěřila, že si vyhlédla sympatického kolegu, naplánovala rande, trošku se přiopili a bylo.
Otěhotněla?
Musela to asi dvakrát zopakovat. Byla to velice milá a hezká dívka, takže se ten muž ani nezdráhal. Nechtěla zůstat bez dítěte. Těžko můžete takovou ženu soudit.
Řešil jste nějaký zajímavý případ kolem určení otcovství?
Vybavuji si jeden, kde na řešení všichni zúčastnění rezignovali, ještě z doby, kdy se nedělaly testy DNA. Jedna mladá svobodná dívka kousek od Brna otěhotněla a nevěděla, kde je otcem. Sociální pracovnice se spojila s policií. Pokud si vzpomínám, tak mě soud pověřil, abych se taky nějak zapojil.
A co jste vypátral?
Všechno mi vyklopila. Řekla, že bydlela v místě, kde se kopal nějaký kanál, chodila na návštěvu do jedné maringotky. V inkriminovanou dobu tam měla styk s Pepou, Zdeňkem Karlem, Rudou... Zkrátka dopracovali jsme se k číslu 17.
Stejně vám tu vaši profesi závidím. Musí být příjemný pocit z tolika lidí učinit šťastné rodiče...
Příjemné to je. A ke všemu jsem mohl být pohádkově bohatý.
Jak to myslíte?
To za mnou před pár lety přišel muž a odpřísáhl, že jestli jeho žena otěhotní, tak mě do smrti zabezpečí. Byl sice velmi bohatý, ale bohužel také velmi nemocný a velmi starý. Takže to tentokrát nevyšlo.
