"Jsem z toho úplně dojatý," svěřil se záložník nynějšího brněnského týmu Pavel Mezlík. A nebyl sám.
Při troše fantazie smíchané s nostalgií si šlo představit, že plocha místo vysokého plevelu patří hráčům a na drolících se ochozech místo keřů stojí zástupy příznivců. Tak jako ve vzpomínkách na slavné časy na legendárním stadionu.
"Teď nemluvím jako hráč, ale jako fanoušek. Doufám, že se sem Zbrojovka jednou vrátí," oznamoval z megafonu shromážděným útočník Petr Švancara.
Dělbuchy, dýmovnice, ale žádný incident
Že brněnskému fotbalu pořád zbývá dost věrných následovníků, se ukázalo už odpoledne na Moravském náměstí, kde se příznivci pozvolna srocovali. Jejich dlouhý had se vypravil směrem k Lužánkám zhruba ve čtvrt na pět.
"Když jsem stál na křižovatce, byl jsem překvapený, kolik došlo lidí. Zvlášť v takové zimě," sdělil organizátor akce Jaroslav Hajn z občanského sdružení Zbrojováci.
Čelo průvodu mávalo zbrojováckými prapory, tu a tam byla vidět modrobílá šála hokejové Komety, objevil se dokonce kočárek. Zatímco zvědavci z okolních hospod si natáčeli procesí na mobilní telefony, fanoušci za zpěvu chorálů postupovali k lužáneckému parku. "Všechno nejlepší Zbrojovko, všechno nejlepší," znělo nejčastěji.
"Vzpomínáme a zároveň chceme upozornit na špatnou situaci brněnského fotbalu, co se týče stadionu. Jsme hrdí, že má Zbrojovka sto let, ale zasloužila by se posunout o kousek výš," vyprávěl čtyřicátník Zdeněk Horalík v doprovodu dvou synů a s vlajkou v ruce. "Ta je stará asi dvacet let, možná i víc. Táta mě vzal na fotbal poprvé v šesti nebo sedmi a od té doby chodím."
Zástavu Zbrojovky držel i jeho čtyřletý potomek. "Udělali jsme si takový výlet bez bab," usmál se Horalík. "Hlavně doufám, že všechno proběhne slušně a kultivovaně."
Toto přání se nejen jemu splnilo. Po cestě se sice párkrát ozval dělbuch a vznesl se zápach z dýmovnice, jinak však byla policejní asistence potřeba pouze k uvolnění silnice. "Žádost policie byla, aby nedošlo k žádnému ničení majetku a ohrožování osob, což se v pohodě dodrželo. Nikdo se dnes nemusí za nic stydět," pochvaloval si Hajn.
Pochodovali také hráči. "Nikdo nás nenutil," ujistili
K výpravě, trvající přibližně hodinu a půl, se přidali i mistři z roku 1978 Josef Hron, Jan Klimeš a Karel Kroupa. Pochodoval rovněž celý prvoligový tým Zbrojovky včetně trenérů.
"Neměli jsme to nakázané, šli jsme sami od sebe," ujistil Mezlík. "S fanoušky to bylo úplně v pohodě, byla to fantastická akce," dodal.
Její vyvrcholení plánovali příznivci několik měsíců, kdy mezi sebou vybírali peníze na pyroshow. "Tento večer by měl sloužit k tomu, aby si všichni uvědomili, jak tradiční klub v Brně je, a že by si zasloužil důstojnější stadion," prohlásil nový výkonný ředitel Zbrojovky Vlastimil Ostrý.
"Pro nás hráče by byla neuvěřitelná čest hrát znovu za Lužánkami," oznámil Mezlík, který právě tady začínal kariéru. V sobotu si na stejném místě alespoň připomněl úctyhodné kulatiny svého klubu.
