Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pod nádrží Nové Mlýny bychom mohli skladovat zemní plyn, zvažuje RWE

  7:52aktualizováno  7:52
Podzemní zásobník plynu u Dolních Dunajovic je vůbec největším skladištěm zemního plynu v Česku. Přesto však jeho kapacita nestačí. Společnost RWE Transgas, která zásobník provozuje, uvažuje o jeho rozšíření. A to i pod hladinu novomlýnských nádrží.

Energetici z RWE prověřují, zda by se dal pod novomlýnskou nádrží skladovat plyn. | foto: Slavomír Kondelík

Skladbu podloží pode dnem vodního díla v minulých dnech detailně prozkoumali geofyzici. "Seizmické měření by mělo odhalit rozsah podzemních prostor a to, jestli je vůbec možné v nich plyn ukládat," potvrdil Jiří Bezděk, mluvčí Jihomoravské plynárenské, která je součástí skupiny RWE.

Podle něj společnost uvažuje jak o rozšíření zásobníku v Dolních Dunajovicích, tak o možnosti vybudovat zcela nový těsně vedle toho stávajícího. Pod hladinu jedné z novomlýnských nádrží by se plyn dostal při obou variantách.

Plynaři teď budou netrpělivě čekat na výsledky geologického průzkumu. Zemní plyn je totiž možné skladovat jen ve vytěženém ropném ložisku, které má vhodnou horninovou strukturu. Zda takové je i pod hladinou mušovských jezer, se teprve ukáže.

Milionů kubíků plynu napěchovaných pod zem či vodu se lidé podle odborníků nemusí bát - díky bezpečnostním opatřením je možnost úniku plynu téměř nulová. Například jejich nadzemní část by měla vydržet i pád letadla.

Geologové budou mít jistotu až na podzim, kdy výsledky seizmického výzkumu vyhodnotí. Měření by mělo být velmi přesné. Odborníci při něm totiž využili moderních metod, které jsou v České republice zatím nepříliš známé. RWE si na měření najala německou společnost, která se na tyto práce specializuje.

"Používá se k tomu technika, která se jmenuje Air Gun. Do speciálního zařízení se natlačí vzduch z kompresoru, který se pak ve vodě rychle vypustí. Ozve se takové malé bouchnutí, které sedne do dna a způsobí jeho otřesy," vysvětlil Stanislav Benada, zástupce hodonínské společnosti Taxes Oil, která pro německé geology připravovala "půdu". Předem jim domlouvala třeba vstup na soukromé pozemky.

Odrazy těchto otřesů pak na hladině zaznamenávají přístroje. Po vyhodnocení signálu geologové získají obraz toho, jak jsou geologické vrstvy v zemi poskládány.

V bažinách a ostrovech zase geologové použili pro vyvolání otřesů několikagramové nálože, které rovněž způsobují velmi jemné rozkmitání půdy. Na souši se pak používal klasický trojrozměrný seizmický průzkum.

"Spočívá v tom, že na povrchu se vybudí zdrojové vlny. Jsou to malinké otřesy, jejichž signál se šíří zemí. Podle toho, jak naráží na vrstvy, které mají různé vlastnosti, jejich síla se různě odráží. Na povrchu pak návratové otřesy registrují geofony, které jsou velmi citlivé," vysvětlil Benada.

Přestože zásobník plynu v Dolních Dunajovicích funguje už od 70. let, detailní vlastnosti struktury v okolí ještě nikdo neprozkoumal. Zdejší zařízení je už dnes největším v České republice - jeho obsah je 900 milionů kubíků.

V budoucnu by mu mohl konkurovat zásobník, který chtějí v Dambořicích na Hodonínsku vybudovat Moravské naftové doly ve spolupráci s ruským ropným gigantem Gazprom. Tamější zásobník by měl pojmout ale "jen" 400 milionů kubíků plynu.

Podzemní sklady plynu slouží zejména ke skladování letních přebytků plynu a zpětné dodávce do plynárenské sítě v době zvýšené spotřeby, tedy zejména v zimě během topné sezony.

Nejčastěji se plyn vtlačuje do míst, kde byla dříve ropa. Vytěžené a důkladně prozkoumané sloje jsou pro vznik zásobníků to nejlepší.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Voliči Pirátů a SPD se rozhodli na poslední chvíli, naznačuje průzkum

Až nečekaně mnoho voličů přešlo v právě skončených volbách do Sněmovny od ČSSD k ANO, tvrdí politologové z Masarykovy univerzity v Brně. Na jižní Moravě dělali...  celý článek

Aplikaci, kterou vymysleli Pavel Müller a Filip Maleňák (zleva), už využívá na...
Jejich aplikace zachraňuje životy v Česku. Brzy bude i v zahraničí

Zmáčknutím jednoho tlačítka v telefonu vytočí linku 155 a zároveň odešle nouzovou zprávu a lokalizuje, kde se volající nachází. Denně si přes aplikaci...  celý článek

y Alois Nečas je děkanem Fakulty veterinárního lékařství sedm let. Od příštího...
Kritizovaný děkan je rektorem, dříve ho kvůli vyhrůžkám hlídali policisté

Do čela Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně jde Alois Nečas. A nebývalé spory vrcholí. Už v minulosti ho kvůli výhrůžkám museli hlídat policisté. O...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.