ilustrační snímek | foto: archiv KVH pěší pluk 43 Brno

Brno si připomene pokus o puč, vojáci v kasárnách fašisty přemohli

  • 4
Vrcholila hospodářská krize a fašistická hnutí byla na vzestupu. Tehdy, roku 1933, se fašisté pokusili převzít kontrolu nad židenickými kasárnami v Brně, vojáci 43. pěšího pluku však ojedinělému puči zabránili. Dnes v 17 hodin jim bude odhalena pamětní deska.

„Věřím, že pamětní deska bude nejen důstojně připomínat tuto událost, ale také upozorňovat na fakt, že i ve svobodné demokratické republice je třeba mít se stále na pozoru před nebezpečnou demagogií,“ uvedla Dana Vedra, historička brněnského Technického muzea. Událost je spojena s příležitostí 97. výročí vzniku pěšího pluku 43 Brno.

Pokus o fašistický puč byl zorganizován v noci z 21. na 22. ledna 1933 Ladislavem Kobsinkem, který sám dříve zastával pozici nadporučíka u židenického 43. pěšího pluku. Za jeho fašistické názory byl ale z armády propuštěn.

Přes šedesát členů československé strany Národní obce fašistické (NOF) se těsně po půlnoci vloupalo do kasáren a začalo odzbrojovat nicnetušící vojáky. NOF nahrával fakt, že kasárna byla tehdy na okraji městské zástavby a přístup byl nepřehledný a zarostlý stromy.

Četaři Gabrielu Jandlovi se ale podařilo uniknout a zalarmovat pomoc. Útočníci se nakonec dali na útěk, byli ale postupně pozatýkáni a přinuceni k ústupu. Celá akce trvala zhruba dvě hodiny. „Jednalo se o jedinečnou událost svého druhu, která doposud neměla v naší historii obdoby,“ dodala Vedra.

Uvězněn byl i Radola Gajda

Nakonec se prokázalo, že akce byla pouze lokálně zaměřená, organizována jednotlivci a nikde jinde po republice se podobné převraty nechystaly. NOF ale byla připravená násilně převzít i další brněnská kasárna.

Spolu s Kobsinkem a dalšími útočníky byl později zatčen a na šest měsíců uvězněn i vůdce NOF Radola Gajda, přestože se neprokázalo, že by měl s židenickým pučem něco společného.

Představitel českých fašistů bojoval jako legionář v Rusku a po celý život se zapojoval do československé politiky – od roku 1923 však výrazně ultrapravicové. Přestože ještě roku 1939 jako vůdce Českého národního výboru navázal kontakt s Němci, kolaborace s hitlerovským režimem mu prokázána nebyla.

Podle některých informací za války pomáhal českým odbojářům. V roce 1945 byl Gajda zatčen, ve vězení téměř přišel o zrak a po propuštění v roce 1948 umřel.

Odhalení desky připomínající vojáky, kteří bojovali proti „jeho“ příznivcům, doprovodí účastníci v dobových uniformách či četnické auto Klubu policejní historie Brno.