Stanice na Nelsonově ostrově v souostroví Jižní Shetlandy má sloužit vědcům jako sklad, laboratoř a malá ubytovna. Její umístění je výhodné zejména pro polárníky, kteří míří na stanici J. G. Mendela, kam se každý rok vydávají čeští věci.
Nyní na místě stojí tři desetiletí starý objekt Eco-Nelson, který před čtyřmi roky zakoupil Český antarktický nadační fond od soukromníka.
„Jsou to staré chladící boxy z ruských lodí, které tam původní majitel dopravil. Uvnitř plechových boxů je sice izolace, ale dostala se tam plíseň. V Antarktidě sice plíseň sama o sobě není, ale v přímořských oblastech je problém s velkou vlhkostí. Některé stanice se dokonce vlivem plísně časem rozpadnou,“ popisuje současný stav Martin Kaftan, vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT.
Právě studenti a vyučující z této fakulty ve spolupráci s odborníkem na polární stanice Aloisem Suchánkem začali vymýšlet novou podobu stanice. U ní se zvažovalo pojmenování po Járovi Cimrmanovi, nakonec však ponese název CZ*ECO Nelson.
„Pan Suchánek říká, že má několik zásad: jakoukoli část musí být schopni unést čtyři chlapi, minimální velikost šroubu je čtrnáctka a do železářství je daleko. Na základě toho jsme vymysleli stanici složenou z překližkových dílů,“ přibližuje Kaftan.
Pomohly i počítačové simulace
Jednotlivé díly by se postavily už v Česku a na místě se jen zamknou do sebe. Zároveň budou vyplněny tepelnou izolací, která odolá plísním. Klíčové je, aby použitý materiál ustál nepříznivé podmínky ledového kontinentu, mezi něž patří silný vítr, vlhkost, nízká teplota, vysoké UV záření a téměř nemožnost kopání do země.
„Získali jsme data meteorologického měření z nejbližší stanice. Provedli jsme počítačové simulace k nalezení optimální podoby. Vznikl aerodynamický tvar, aby se zmenšil odpor vzduchu, zároveň ale aby se netvořily závětrné strany, kde by se kumuloval sníh,“ nastiňuje Kaftan.
Stanici mají napájet solární panely, které je třeba optimálně umístit vzhledem ke specifické poloze polárního slunce. „V Antarktidě slunce svítí ze severu a v letním období skoro celý den, ale je nízko,“ vysvětluje architekt.
Mezi možné varianty patří i generátor, který by navíc dokázal využít odpadní teplo k vytápění stanice, a užitečnou kuriozitou je zvažované vybavení stanice ekologickou spalovací toaletou, která promění odpad na popel.
„Antarktida je kontinent plný naprosto nečekaných překážek, které nás učí stále novým věcem a postupům, ale tím pádem také příležitostí,“ konstatuje Pavel Kapler, manažer Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity.
„Naším cílem je vybudovat moderní vědeckou polární stanici propagující českou vědu a technologie 21. století,“ doplňuje ředitel Českého antarktického nadačního fondu Dušan Jamný.
