Postavit záložní nemocnici by nebylo až tak složité, důležitější bylo vyřešit problém, kdo bude o případné pacienty pečovat kvůli nedostatku lékařů a dalšího zdravotnického personálu.
V Praze to bude armáda, v Brně se o nasazení vojáků také mluvilo, nakonec se však řízení polního špitálu se třemi stovkami lůžek, ujme traumatým z Fakultní nemocnice Brno, který například před pěti lety pomáhal po zemětřesení v Nepálu.
„Rozhodli jsme se pro záložní nemocnici nabídnout náš Emergency Medical Team, který vysíláme v případě katastrof do zahraničí. Vzhledem k tomu, že jeho členové jsou cvičeni do zapojení v humanitárních akcích, jsou zvyklí i na extrémní krizové situace,“ představil část krizového plánu zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno Ondřej Ludka.
Čtyřiadvacetičlenný tým tvoří šestice lékařů a osmnáct sester různých odborností, takže v případě jejich nasazení na výstavišti podle Ludky nedojde k významnému personálnímu oslabení bohunické nemocnice na jednotlivých odděleních a klinikách.
Nemocnice poslouží pro pacienty s lehčím průběhem covidu, kteří nepotřebují plicní ventilaci nebo péči na jednotkách intenzivní péče.
Nemocnice může stát do týdne
Traumatým by provizorní nemocnici řídil, ale potřebuje k sobě další personál, především sestry a sanitáře. Ve spolupráci s krajským krizovým štábem je určí až ve chvíli, kdy se o zřízení záložního prostoru rozhodne.
„Výhledy ukazují, že k tomu nejspíš nedojde ani v příštích dvou týdnech. Pokud bude nemocnice potřeba, jsme schopni ji postavit během jednoho týdne,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Vlastimil Vajdák, ředitel brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny, která na jižní Moravě řeší nejzávažnější covidové případy, nevylučuje, že záložní nemocnice může být potřeba.
„Podle vývoje za poslední týden se můžeme opravdu dostat na hranu kapacity,“ sdělil. Apeluje proto na lidi, aby dodrželi nařízená opatření.
Za týden přibylo hospitalizovaných o více než polovinu
Počet nemocných, kteří potřebovali hospitalizaci, se od začátku minulého týdne zvýšil z 365 na 573. Aby jihomoravské nemocnice uvolnily další lůžka pro pacienty s covidem, odkládají plánované operace.
Lékaři už je zrušili v Kyjově, Znojmě a od středy také v Břeclavi s výjimkou ortopedie. Zároveň všude řeší nedostatek personálu.
V brněnské Vojenské nemocnici proto začalo od úterý pomáhat pět vojenských zdravotnických záchranářů z Vyškova. „Jsou to vojáci, kteří při nasazení v boji pomáhají sbírat raněné a provádějí u nich základní ošetření,“ přiblížil ředitel Vojenské nemocnice Martin Stračár s tím, že armádní posily zastávají práci sanitářů a pomáhají s rozvozem jídla.
Kromě vojáků si nemocnice zažádala také o dvacítku mediků na výpomoc. Zda bude potřebovat další podporu, se uvidí podle vývoje. Momentálně je z personálu v karanténě nebo na neschopence „jen“ necelá třicítka lidí. „Zatím situaci zvládáme, ale to se může za pár dnů změnit,“ dodal Stračár.
Odmítači roušek strážníky slovně napadají
I přes alarmující čísla a další zpřísněná opatření nicméně značná část lidí odmítá nařízení vlády dodržovat, což pocítili i brněnští strážníci při kontrolách v ulicích.
„Zatímco na jaře stačilo, aby se pohled strážníků setkal s pohledem člověka bez roušky a ten si ji hned s omluvou nasadil, teď existuje určitá skupina, která nařízení zkrátka odmítá. Strážníky napadají slovně, ve výjimečných případech hlídku dokonce ohrožují, a ta tak musí použít donucovací prostředky,“ porovnal první a druhou vlnu epidemie vlnu mluvčí brněnské městské policie Jakub Ghanem.
Podobně změny ve společnosti vnímá i ředitel Vajdák. „Tehdy se zvedla velká vlna solidarity a zdravotníkům se děkovalo. Teď se setkáváme s případy, kdy jsou pacienti nepříjemní,“ poznamenal.
Strážníci i státní policisté kolegové už za nenošení roušek rozdali desítky pokut. Odmítnutí nasadit si ochranu úst a nosu přitom provinilce může na místě vyjít až na deset tisíc korun. „Výše pokuty je na posouzení každého policisty. Nejzávažnější případy putují do správního řízení, v jiných stačí pouze domluva,“ poznamenal policejní mluvčí Pavel Šváb.
Pokuty od strážníků se většinou pohybují ve výši 500 korun. „Na řešení domluvou už v tuhle chvíli není prostor,“ upozornil Ghanem.
Precedens pro Masarykovu univerzituMasarykova univerzita nebude soudní cestou bojovat proti nařízení, jímž krajská hygienická stanice v září omezila výuku na brněnských vysokých školách. Příkaz, který univerzita pokládala za nezákonný, už totiž nahradilo mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví s celostátní působností. Nezákonnost původního rozhodnutí přitom podle zástupců největší brněnské univerzity prokázal úterní verdikt Městského soudu v Praze, jenž zrušil příkaz tamní hygienické stanice o zákazu prezenční výuky. „Nepřímo tak potvrzuje naše výhrady proti původnímu nařízení Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje, univerzita ale nemá důvod proti tomuto nařízení dál vystupovat, neboť už nemá právní účinky,“ vysvětlil prorektor Radim Polčák. (ČTK) |
