Ačkoli Monika Ptáčníková sama technické vzdělání nemá, život bez informačních technologií (IT) už si nedokáže představit. Vystudovala ekonomiku na Mendelově univerzitě v Brně a po škole se začala věnovat náboru „ajťáků“.
Tehdy si všimla, jak velký nedostatek žen v tomto oboru je. Společně s kamarádkou Ditou Přikrylovou proto v Brně rozjely startup Czechitas – programovací kurzy pro holky.
Statistiky totiž ukazují, že ačkoli je IT momentálně jeden z nejpřitažlivějších oborů, zvláště v Brně je po odbornících poptávka obrovská a firmy si je přeplácejí za mzdy sahající klidně ke sto tisícům korun, ženy se do něj moc nehrnou. V Česku v tomto oboru tvoří ani ne 10 procent pracovních sil. V porovnání s jinými zeměmi Evropské unie se řadí Česká republika k horšímu průměru.
Ženám podle zakladatelky spolku chybí vzory
„Zajímalo nás, čím to je. Proč se holky na informatiku nehrnou. Odpověď není jednoznačná. Možná je to výchovou a vzděláváním, chybějícími informacemi nebo si prostě častokrát jen ženy nevěří. Existují studie, které dokazují, že muži na pracovní inzeráty odpovídají, i když splňují jen 50 procent požadavků, ženy, až když splní 80 procent,“ začíná Ptáčníková vyprávět, jak se zrodil nápad na jejich startup Czechitas, jehož cílem je naučit ženy programovat a propojit je s pracovním trhem.
„A taky prolomit přetrvávající stereotypy, které o IT kolují. Pořád panuje představa, že ajťák je muž, trochu podivín, s brýlemi, rozcuchanými vlasy a ošoupanými kalhotami. Ženám chybí inspirativní příklady z oboru, které by je přiměly jej chtít dělat,“ přidává další z důvodů, proč neziskovou organizaci Czechitas založily.
„Když jde holce ve škole matematika, často jde studovat ekonomku. Ne informatiku, protože si k tomuto oboru nevypěstovala žádný vztah. Nikdo ji pro to dostatečně nenadchl.“ Ptáčníková s kolegyní nejprve po večerech připravovaly kurzy jako svoji volnočasovou aktivitu, pak se přesunuly do sdíleného pracovního prostoru Impact Hub, kde má zázemí hodně začínajících podnikatelů.
Kurzy mají i pro učitele informatiky na základních školách
Dnes má jejich organizace okolo 25 zaměstnanců a spolupracuje se 200 lektory. V Brně sídlí v budově Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, fungují ještě v Praze, Ostravě, Českých Budějovicích a ve Zlíně.
Učí programovat i děti, středoškoláky a kurzy připravují také pro učitele informatiky základních škol. „Dnes už je hloupost učit děti, které se s počítačem kamarádí odmalička, jak si založit složku na soubory. Takto bohužel mnohdy stále hodiny informatiky vypadají, a proto se zaměřujeme i na učitele,“ přibližuje Ptáčníková další z problémů oboru.
„Není to vina jen těch učitelů. Obor se rychle vyvíjí a to, co se naučili před 10 lety, dnes už často neplatí. Navíc ve školství je méně peněz než v soukromé sféře. Takže kdo programování ovládá, nepůjde učit do školy, když může za mnohem vyšší plat pracovat ve firmě,“ zamýšlí se Ptáčníková, jež se stará o spolupráci s firmami i další kariérní rozvoj absolventů kurzů, nyní s miminkem na zkráceném úvazku.
Nejen pro ženy. Obrátit se na ně mohou i muži
Přestože se Czechitas skoro od založení zaměřují také na děti, mládež a učitele, největší cílovou skupinou jsou pořád ženy ve věku mezi 20 a 30 lety. Tedy ty, které vyšly ze školy a přemýšlejí, jakým směrem se vydat. Jim dávají základy například programovacího jazyka C# či Java, učí je základy datové analýzy, tvorby webu či počítačové grafiky.
Vysokoškolské studium informatiky jejich kurzy ale ani zdaleka nenahradí. „Spíše s tím holky chceme seznámit, aby si zjistily, jestli je to vůbec bude bavit. Dáme jim základ, a pokud o to stojí, máme v portfoliu i další dlouhodobé programovací a webové kurzy či celé rekvalifikační digitální akademie, po nichž propojíme ženy i s firmami. Ty už je vezmou na stáž nebo jim nabídnou takzvanou juniorskou pozici a samy si je už dovzdělávají,“ vysvětluje princip organizace Czechitas její spoluzakladatelka.
Otevřené dveře u nich však mají i muži. Teď Ptáčníková společně s dalšími kolegy začíná pomalu spřádat plány na vlastní školu.
