Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejsme vymírající národ, přibývá však rizikových rodiček, říká porodník

  5:00aktualizováno  5:00
V největší české porodnici v brněnské fakultní nemocnici přijde na svět šest tisíc dětí ročně. Čím dál víc z nich jsou rizikové případy. „Už to dlouho nezvládneme,“ říká přednosta kliniky Pavel Ventruba s tím, že stát slibuje novou budovu patnáct let. Nouze je i o mladé mediky, o obor nemají zájem.

Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno Pavel Ventruba doufá v lepší časy porodnictví. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Čemu přikládáte nezájem mediků o tento obor?
V našem oboru je jako v jednom z mála nezbytné zajistit nepřetržitý provoz. Dřív jsme zcela běžně pracovali 250 až 300 hodin, o přesčasech se nemluvilo. Dnes zákoník práce povoluje zdravotnickým pracovníkům 34 hodin přesčasů, jenže i to velké většině dnešních mladých přijde moc, nemají zájem je sloužit. Po atestacích často odejdou do ambulancí registrujících gynekologů, kde mají větší klid a nemusejí sloužit v noci.

Nedostatek lékařů je ale plošný problém...
Před 25 lety jsem na jednu kliniku vybíral z 50 uchazečů o práci a podíl děvčat a chlapců byl v rovnováze. Teď se jich hlásí ročně deset na celé pracoviště, osm až devět jsou děvčata, sedm až osm není z regionu, někteří ani z Česka. Uchazeči vědí, že v regionu nezůstanou, buď se vrátí domů, nebo posunou na Západ. Některá děvčata otěhotní a už se nemusí vrátit do oboru, nebo si najdou pracoviště, kde není nutné zajišťovat nonstop provoz.

Poroste nadále porodnost? Jaká je predikce?
Předpovědi, že jsme vymírajícím národem, se podle nás nenaplní. Jsem optimista, myslím si, že další pokles už nebude a mohlo by dojít k trvalému mírnému nárůstu.

Pavel Ventruba

  • Působí jako přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky MU a FN Brno.
  • Prvnímu pracovišti na Obilním trhu začal šéfovat v roce 1993.
  • Porodnická pracoviště na Obilním trhu a Bohunicích jsou spojená od roku 2002, od tehdy je má na starosti obě.

Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno funguje ve dvou pracovištích - Bohunice a Obilní trh. Dlouhé roky jste na hranici kapacity, jen loni u vás rodilo o sto žen víc než v předchozím roce. Jak to zvládáte?
Stále s větším vypětím sil. Dnešní řešení je na úkor zvýšených nákladů, zátěže a stresu. A je podmíněné ochotou lidí, kteří tu pracují dlouho, byli u zrodu plánů na novou porodnici a chtěli by se jí dočkat. Noví kolegové už tento přístup nesdílejí, což by mohl být problém.

Kolik máte zaměstnanců?
Zhruba šest set až sedm set lidí z celkových 5,5 tisíc zaměstnanců nemocnice, což už je na úrovni okresního špitálu.

V čem především tkví problém dvou pracovišť?
Koncentrujeme 95 až 98 procent rizikových porodů z celého regionu i jiných krajů a potýkáme se s tím, že jejich počet narůstá. Populace stárne, ženy se léčí pro neplodnost, a když otěhotní, mají svá systémová onemocnění. Porody a děti potřebujeme řešit na Obilním trhu, kde je novorozenecká JIP. Kardiální, astmatické a další onemocnění matek ale naopak tady v Bohunicích.

Proč se už v minulosti nepřesunula novorozenecká JIP do Bohunic?
Bylo to v plánu, ale kapacita budovy nestačí. Díky spojení klinik pod jedno vedení se některé činnosti zefektivnily, svým způsobem ušetřilo pracovní síly, už třeba není dvojí prádelna a kuchyň. Lékaři, laboratoř i pacientky však stále jezdí nahoru a dolů, chybějící JIP je nepřekonatelný problém.

Prioritu v těhotenství má vždy matka, takže ji nejprve potřebujeme mít tady, pak dole (Obilní trh je šest kilometrů jízdy, pozn. red.) a pak zase tady. A teď co dřív. Vzniká stres, vysoké ekonomické náklady i rizika. Odůvodnění toho, proč je nová budova potřeba, je zcela jasné. Pokud by si někdo myslel, že jsme schopni na rozdělených pracovištích vydržet, mohu ho ujistit, že nejsme.

Stát vám slibuje novou porodnici už patnáct let. Před dvěma lety to vypadalo, že v roce 2019 bude hotovo. V jaké fázi jsou přípravy teď?
Do konce desetiletí se stavba nestihne, už to asi nejde zvládnout. Bude potřeba minimálně rok, než vůbec začne. Před ukončením činnosti poslední vlády byl projekt podepsán, zařazen do plánu a nyní jsme v mezidobí, kdy by se na přípravě mělo reálně začít pracovat.

Může se stát, že to nová vláda znovu odloží?
Co na to mám po patnácti letech říct? I tehdy jsem si myslel, že se to nemůže stát. Chtěl bych být optimista, že teď už to nemůže nic zastavit, že jsme se zatím posunuli nejdál v historii.

Jak velký nárůst porodnosti byste v těchto podmínkách ještě zvládli?
Nechceme strašit ani vyhrožovat, ale pokud se podmínky nezmění rychle, tak by mohlo dojít k závažné krizi nebo kolapsu a musela by se udělat vynucená opatření. Pak by se mohlo stát, že se dopracujeme k systému zemí, kde se sice do zdravotnictví investuje podstatně více peněz než u nás, ale kde je velký rozdíl mezi péči v pracovní době a mimo ni.

Historie brněnského porodnictví

Porodnice na Obilním trhu letos slaví 130 let existence. V době svého vzniku šlo o špičkové pracoviště nejen u nás, ale i v rámci Rakouska-Uherska.

Před čtvrt stoletím v Brně fungovaly tři porodnické kliniky, dvě na Obilním trhu, jedna v Bohunicích. Všechny měly dohromady zhruba 400 lůžek, jejich počet se však postupně snižoval.

Od roku 2002 se dvojklinika na Obilním trhu a klinika v Bohunicích spojily pod jedno vedení. O tom, že je potřeba vytvořit jedno společné pracoviště, které by mělo být v rámci FN Brno, se začalo mluvit v roce 1998.

Budova na Obilním trhu je ve špatném technickém stavu. Kdo by se postaral o rodičky, kdyby selhala?
Nastalo by nějaké krizové řešení. Okresní pracoviště mají všechna dohromady tolik fyziologických porodů jako my. Jen převzetím rodiček by to nemohla zvládnout, musela by se posílit i personálně. Rizikové případy, které dnes létají k nám, by musely létat vrtulníkem do jiných regionů. Museli bychom opět rozčlenit činnosti v Bohunicích a na Obilním trhu. Operace by se přesunuly sem, plánované výkony by se musely odkládat, prodloužila by se čekací doba.

Stává se, že kvůli komplikovaným rodičkám posíláte pryč ty bezproblémové?
Zajišťujeme kolem 50 procent všech porodů z celého regionu, což je nesmírná zátěž. Je snaha předávat fyziologické porody do péče porodním asistentkám, s čímž nemáme problém, systém rozvíjíme. Naštěstí se zkracuje doba hospitalizace, dříve ženy byly v nemocnici pět až sedm dní, dnes máme po porodu 72 hodin a není výjimkou, že odcházejí po 24 hodinách.

Takže u vás najdete místo pro všechny?
Jistě, musíme počítat s vlnami, jeden den máme patnáct porodů, další třeba o deset víc. Rizikové rodičky péči dostanou ihned, zbytek ji dostává vzápětí. Díky tomuto systému se ve světě dlouhodobě umisťujeme na prvních třech příčkách mezi zeměmi s nejnižší perinatologickou úmrtností.  

Jaká by byla personální úspora díky nové porodnici?
Nehrozí, že bychom propouštěli, pracovníků je trvalý nedostatek, inzerát máme trvale už několik let. Tým ošetřovatelů je společný pro obě porodnice, ale teď jsou některé činnosti zdvojené – příjmové a specializované ambulance, pohotovostní služby a podobně. Nová budova umožní vše zjednodušit.




Nejčtenější

Auto v Brně srazilo ženu s kočárkem, řidiče pak napadl přihlížející dav

Záchranáři zasahují v Bratislavské ulici v Brně poté, co zde auto srazilo ženu...

Dramatické okamžiky se odehrály na konci minulého týdne v Bratislavské ulici v Brně. Nejprve zde auto srazilo ženu s...

Není to žádná no-go zóna, říká radní o ulici, kde lynčovali řidiče

Radní městské části Brno-střed David Oplatek.

V oblasti takzvaného brněnského Bronxu, lokality s nechvalnou pověstí, bydlí od roku 2006. Veřejný „lynč“ řidiče, který...



Česko zasáhlo husté sněžení, policie hlásí desítky nehod

Kvůli hustému sněžení vyjížděli hasiči v Olomouckém kraji k řadě dopravních...

Na většině území Česka napadl v noci na pátek sníh. Policisté v Jihomoravském kraji od rána kvůli počasí řešili zhruba...

VIDEO: Bistro v centru Brna bylo prolezlé šváby. Inspektoři ho uzavřeli

V bistru Dragon v samém centru Brna lezli po zemi švábi a další havěť.

Švábi a další drobná havěť, zaneřáděné podlahy a sporáky nemyté dlouhé měsíce. Inspektoři Státní zemědělské a...

Zátěž, kravina. Ředitelé škol nechtějí hodiny „branné výchovy“ navíc

branná výchova

Ministryně obrany Karla Šlechtová chce v nejbližších letech obohatit osnovy základních a středních škol předmětem na...

Další z rubriky

Na vratech brněnského divadla se objevila lebka a nápis „Zeman z hrobu“

Dílo, které vytvořil brněnský streetartový umělec Timo na vratech divadla Husa...

Malba lebky doplněná o dvoubarevný nápis Zeman z hrobu se od čtvrtka vyjímá na vratech brněnského divadla Husa na...

Chléb a voda, tma, řetězy. Nejtěžší vězení na Špilberku nešlo přežít

Vězeňská cela na Špilberku pro 29 trestanců

Před 160 lety, v únoru 1858, oficiálně přestala sloužit věznice na brněnském Špilberku. A z hradu se stala kasárna...

Silničáři zavřeli most na tahu z Brna do Svitav, jezdí se přes Černou Horu

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...

Silničáři v 15 hodin uzavřeli most u Černé Hory na Blanensku na silnici I/43, která je hlavním tahem z Brna na Svitavy....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz