Kempování na louce pod zámečkem Pohansko u Břeclavi je přitom příjemné jen za předpokladu, že tu neobtěžují krvelační komáři. Břeclavská radnice je odtud každoročně vyhání speciálními postřiky. Letos by však hmyz mohl nad turisty zvítězit kvůli dlouhým úředním postupům.
komáří kalamitaPoslední komáří kalamita postihla Břeclav a okolní obce v roce 2006. Nejpostiženější oblastí v České republice bylo právě Břeclavsko. Tamní lužní lesy při soutoku řek Moravy a Dyje vytvářejí pro komáří populaci takřka ideální podmínky. Vše navíc násobí množství hektarů luk a lesů, které bývají zaplaveny po jarních povodních a zůstává v nich teplá a stojatá voda, v níž se líhnou komáří larvy. CHKO Chráněná krajinná oblast má začínat pod Hodonínem, pokračuje pod obcemi mikroregionu Podluží. Na východě je vymezena tokem řeky Moravy až k soutoku s Dyjí. Dyje vytváří západní hranici až po úroveň Břeclavi. Za Břeclaví pak hranice oblasti zahrnují širokou nivu Dyje mezi Podivínem a Lednicí, až po Bulhary. (sol) |
Na Pohansku se po celý rok konají desítky akcí. Ochotníci tu pro turisty předvádí, jak žili staří Slované, vojáci v historických uniformách provázejí po bunkrech, hrávají tu kapely, sjíždí se sem cyklisté.
"Máme nejmodernější postřiky i techniku. Jsme schopni v tomto prostoru výskytu komárů zabránit," uvedl starosta Břeclavi Dymo Piškula. Netuší ale, jestli v tom městu nezabrání úřední šiml.
Dlouhý schvalovací proces
V Břeclavi se dlouhodobě dělají postřiky proti komárům buď biologickým preparátem BectoVac, který hubí larvy komárů. Nebo preparátem AquaK.Othrin, který účinkuje na už létající komáry. "Ten není úplně bez vedlejších účinků na ostatní hmyz nebo třeba na vodní organismy," vysvětluje vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice Vilém Vyhnálek.
Právě ten chtěli Břeclavští použít jako poslední záchranu akcí na Pohansku, které by komáří kalamita mohla zhatit. Požádali proto krajský úřad o udělení výjimky k používání tohoto přípravku i na Pohansku, které spadá do soustavy Natura.
"Sdělili nám, že pokud zde chceme stříkat plochu větší než dva hektary, musíme mít takzvané naturové hodnocení. Což je zjišťovací řízení, které má posoudit, zda bude postřik pro lokalitu zařazenou v Natuře významně negativní či nikoliv," uvedl Vyhnálek.
Pomohou podle Vás chemické postřiky proti komáří kalamitě?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 23:00 pondělí 10. května 2010. Anketa je uzavřena.
Podle něho jde v postatě o stejný proces, jako je EIA – procedura, která posuzuje, jaký vliv na životní prostředí mají plánované dálnice, továrny, letiště, lomy, elektrárny, přehrady, ale i rybníky, úpravy vodních toků, odlesňování a podobně. Obě řízení jsou podobně drahé a podobně dlouho také trvají.
"Jen zpracování dokumentace pro naturové hodnocení stojí nejméně sto tisíc korun. V Břeclavi ročně stejnou částku investujeme do stříkání celého města," naznačuje Vyhnálek, že komáři se letos Břeclavi dvojnásobně prodraží.
V Česku je navíc snad jen osmnáct autorizovaných zpracovatelů naturových hodnocení, takže často trvá několik měsíců jen zpracování dokumentace. "A další dva až tři měsíce trvá samotný úřední proces," vypočítává Vyhnálek.
Zmenší plochu postřiku
Aby v Břeclavi požadavkům ochránců vyhověli, rozhodli se, že přípravek budou používat na ploše menší než hektar. "Zásah na tak malé ploše je ovšem téměř zbytečný," míní Vyhnálek.
"Toto rozhodnutí považuji za skandální," zlobí se starosta Dymo Piškula. Pro něho samého je to další důvod, proč se bránit vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) v okolí města. "S komáří kalamitou pak můžeme mít velké problémy," domnívá se.
S vyhlášením CHKO v oblasti soutoku řek Dyje a Moravy u Lanžhota a také Lednicko-valtického areálu počítá ministerstvo životního prostředí. Mělo by se tak stát na přelomu letošního a příštího roku, zatím i přes odpor obcí uvnitř budoucí CHKO, kde se lidé obávají různých omezení. Mimo jiné i toho, jak si poradí s komáry.
Fakt, že s jistými omezeními budou muset počítat, potvrdil vedoucí oddělení velkoplošných chráněných území ministerstva životního prostředí Dušan Utinek.
"Použití veškerých biocidů, nejen proti komárům, je v první a druhé zóně zakázáno, ve třetí a čtvrté zóně tento zákaz není," uvedl.
Nicméně v případě veřejného zájmu na ochraně zdraví obyvatel proti komárům lze podle něho ze zákazu udělit výjimku. "Tyto výjimky se běžně udělují například na Třeboňsku, v Litovelském Pomoraví či Poodří," dodal Utinek.
