Od ledna lidé v Bohuslavicích na Hodonínsku posílají balíky z obchodu. Provozování pošty tam přebírá místní Jednota. Podobně se chce Česká pošta zařídit v dalších desítkách jihomoravských obcí.
Většinu svých poboček postupně převede na smluvní partnery, sama bude provozovat jen ty největší. Kromě soukromníků mohou pošty převzít i obce. Postarat se musí o klasické přepážkové služby, doručování do schránek zůstane na státním podniku.
Česká pošta chce díky této změně ušetřit. „Projekt nazvaný Pošta Partner umožní dosáhnout úspor, aniž bychom museli omezovat počet poboček,“ míní mluvčí České pošty Matyáš Vilík. Konkrétní částky však neuvedl.
Nyní má Česká pošta v celé zemi přes 3 200 poboček. Z nich 2 500 v následujících deseti letech převede do formy Pošta Partner, provozovat pak bude už jen necelých sedm set.
„Podle dosavadních zkušeností z jednání mají obce a soukromníci o provozování Pošty Partner zájem,“ tvrdí mluvčí České pošty. Partnerům, kteří služby převezmou, bude státní firma platit paušální poplatek a peníze za počet provedených transakcí, poskytne vybavení i tiskopisy.
Oproti začátkům projektu navíc pošta přidala i další bonusy za hodiny a služby navíc. Provozovatelé poboček pak mohou vydělat i na dalších doplňkových prodejích.
Stovky tisíc v minusu
Jenže řada obcí převzít pobočku odmítá. Bojí se, že na ni budou muset doplácet. Například starostka Dolních Věstonic Jaroslava Rajchlová si spočítala, že v tamní obci se třemi sty obyvateli to bude až 200 tisíc korun ročně. Provoz pobočky tedy odmítli.
„Manažer České pošty s námi komunikoval mimořádně špatně. V podstatě na nás tlačil, že je naší povinností pobočku převzít, jinak necháme lidi na holičkách a nebudou mít standardní životní úroveň,“ popisuje jednání, které s poštou vede od května. „Když jsme převzetí pobočky odmítli, tlačili nás k tomu, abychom v zastupitelstvu odsouhlasili její úplné zrušení,“ popisuje Rajchlová další poštovní anabázi.
Sama Česká pošta totiž pobočky ze své vůle rušit nesmí. Zakazuje jí to nařízení vlády z letošního července. Podobný problém jako ve Věstonicích mají i v nedalekých Bavorech nebo Milovicích.
„Postup pošty se nám nelíbí. Nechápu, jak mohou říci, že jsou ve ztrátě, a chtít, aby tedy službu provozoval někdo jiný,“ kroutí hlavou starostka Milovic Věra Antošová. Jak přiznala, zatím neví, co bude dál.
„Nechceme se unáhlit a to rozhodnutí uspěchat. Nechceme ale ani, abychom něco zmeškali a lidé pak o tu službu v obci přišli,“ vysvětluje starostka, že zatím v Milovicích vyčkávají.
I tady by pošta znamenala pro obec finanční i personální zátěž. „Předpokládám, že náklady se budou pohybovat kolem 300 tisíc korun za rok, což není pro malou obec do 500 obyvatel vůbec malá částka,“ dodala Antošová.
Pošta nemůže být v hospodě
Jednou z prvních obcí, která provoz poštovní pobočky převzala, byly Prštice na Brněnsku. Po dvou letech zkušeností starosta obce Josef Daněk jednoznačně tvrdí: „Je naprosto vyloučené, aby poštu provozoval kdejaký obchod nebo hospoda.“
Obecní pošta se v Pršticích rodila v bolestech. „Informace od České pošty, jak má její provoz vypadat, byly úplně špatné. Kdybychom tehdy měli dnešní zkušenosti, vše bychom udělali jinak,“ říká starosta.
Podle něj pobočku přebrali hlavně z důvodu „sebeobrany“. Pošta totiž okleštila také síť doručovatelek. V okolí Prštic tak jedna doručovatelka nosí poštu třeba i do pěti šesti vesnic.
„A je v tom nebetyčný zmatek. U nás je třeba časté jméno Slaný. A doručovatelkám je jedno, jestli je to Rostislav, nebo Jan. Je jim jedno i to, že je z jiné vesnice. Díky tomu, že máme vlastní pobočku, se tady shromáždí hlavně dopisy s pruhem, které doručovatelky nedoručí. A my je můžeme předat do správných rukou,“ vysvětluje starosta Daněk s tím, že tak zabraňují tomu, aby se lidé dostali do problémů s exekucemi či soudy.
Malá vesnice nemůže mít poštu, říká starosta
Kvůli poště zaměstnávají v Pršticích jednu úřednici a další na půlúvazek, tak aby se mohly střídat. Navíc je potřeba mít v záloze další pracovnici na záskok pro případ nemocí či dovolených. Není divu, že pobočka je v červených číslech.
„Lidé ale neberou ohledy na to, jestli má poštu obec nebo obchod. Jsou zvyklí na nějakou úroveň služeb. A musí to fungovat,“ říká Daněk.
Poštovní služby Prštice poskytují ještě dalším dvěma obcím. „Malá vesnice nikdy poštu mít nemůže. Nezvládne obsluhovat a zajistit celodenní provoz,“ míní starosta s tím, že je lepší spojit více obcí dohromady a obsluhovat větší oblast.
