Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Poutníci urazí 30 kilometrů, aby zbořili nenávist zakořeněnou po odsunu

  15:48aktualizováno  1. června 10:23
Několik set lidí se vydalo na pouť z Pohořelic do Brna. Chtějí tak uctít památku odsunutých Němců na konci druhé světové války. Zahynulo při něm několik set žen a dětí. Přesný počet nedokážou už určit ani historici.

„Překonejme spáchané zlo a podejme si konečně ruce“. V tomto duchu se snaží o smíření mezi Čechy a odsunutými Němci žijícími v Rakousku a Německu organizátoři Pouti smíření. Upozorňují přitom, že druhá světová válka přinesla bolest oběma stranám.

Fotogalerie

„Nikdo z nás nezpochybňuje válečné útrapy, ani to, že naši předkové cítili v mnoha ohledech oprávněnou nenávist vůči Němcům. Na druhou stranu si ale musíme přiznat, že po válce docházelo z české strany k ukrutnostem, které dolehly také častokrát na nevinné lidi,“ upozornil hlavní organizátor pouti Jaroslav Ostrčilík.

Na start přibližně třicetikilometrové trasy přišlo přibližně 250 lidí nejen z tuzemska, ale i z Rakouska a Německa. Převažují lidé mladšího věku, ti starší absolvují většinou jen část pouti.

Odsun Němců z Brna v roce 1945

Na pochod se muselo vydal 20 až 25 000 lidí, a to ženy, děti i muži nad šedesát let. Celá skupina došla do Pohořelic, do míst, kde stával tábor pro nuceně nasazené. Část vystěhovaných Němců směřovala do Rakouska hned, přibližně třetina z nich zůstala v Pohořelicích až pět týdnů. Česká strana uvádí 1 690 obětí přesunu z Brna až do Rakouska. Studie vyhnanců uvádí přibližně čtyři tisíce obětí.

„Já jdu jen do Modřic, ne až do Brna, je tam špatný vzduch, a to mne už neláká. Navíc už nejsem nejmladší. Na pouť jsem se vydal proto, abych vzpomenul na ty, co tady zahynuli a přeji si, aby už konečně skončila nenávist mezi lidmi,“ uvedl jeden z nemnoha penzistů Karel Karvánek.

Se stejným cílem vyrazila na trasu většina účastníků. „Špatné věci, které se staly v minulosti, by se měly připomínat, abychom si z toho dokázali vzít poučení,“ míní například Radka Loukotová, která se společně s kamarádkou Janou Fišerovou vydala na celou trasu.

„Chtěly jsme zažít celou tu cestu, byť se jde v opačném směru. Symbolika návratu do Brna je nám totiž hodně blízká,“ přiznala Fišerová.

Vyvrcholení akce se odehraje odpoledne a večer v Brně, kde příchod poutníků na Mendelovo náměstí bude připomínat zvonění zvonů po celém městě. HaDivadlo k této příležitosti připravilo zvláštní představení Vyhnání Gerty Schnirch, které zájemci zhlédnou od dvaceti hodin.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z Liberce by se cestující mohli dostat vlakem do Prahy za 35 minut.
Z Liberce do Prahy za 35 minut. Stát plánuje rychlotrať do Polska

Zatím to zní jako sci-fi, stát se ale vážně zabývá otázkou vysokorychlostní železnice z Prahy k polským hranicím a dál do Wroclawi. Mezinárodní koridor by...  celý článek

Opravy koupaliště Riviéra začaly
Na brněnském koupališti Riviéra začaly opravy, přibudou vodní atrakce

Jen co skončila letní plavecká sezona, oblíbené brněnské koupaliště Riviéra provozovatelé uzavřeli a pustili se do oprav. Do příštího léta chtějí stihnout...  celý článek

Židovský hřbitov
Soudce chce závěrečné řeči v případu hocha zraněného náhrobkem písemně

Rozsudek v případu, kdy se v roce 2011 při exkurzi na židovském hřbitově v Rousínově na Vyškovsku zřítil náhrobek na jednoho z žáků a těžce ho zranil, padne...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.