Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: freeimages

Úředníci zjišťují, které děti nepřišly k zápisu do školky. Ověřují proč

  • 7
Pro děti je nově povinný alespoň rok v mateřské škole. Radnice nyní pátrají, proč některé děti k zápisu nedorazily. Část jich je například přihlášených v jiných školkách, jiní žijí převážně v zahraničí. Pokud se ukáže, že rodiče povinnost ignorovali a děti nezapsali, hrozí jim pokuta pět tisíc korun.

Třiatřicetiletá Klára Vargová ze Znojma má čtyřletou a roční dceru, a když už je na rodičovské dovolené, chtěla si doma nechat obě a poslat je až do školy. Kamarádky ji od toho odrazovaly, tvrdily, že dítě, které neprojde školkou, není připraveno na školu.

Toto dilema za ni i všechny podobně smýšlející rodiče předškoláků letos rozseklo ministerstvo školství. Od září musí pětileté děti nově chodit povinně do školky alespoň rok. Redakce MF DNES oslovila velká města v kraji a zjistila, že v desítkách případů rodiče svoje předškoláky do školky nezapsali.

Údaje z Brna zatím chybí, prvenství tak patří Znojmu. Sem se k zápisu nedostavilo 45 z 332 předškoláků. Školský odbor tamní radnice pak ověřoval, jestli děti nenavštěvují jiné školky na Znojemsku. „Podařilo se dohledat 32 dětí, které navštěvují jinou školku, nebo žijí trvale v zahraničí,“ vyčíslila mluvčí města Zuzana Pastrňáková.

Pokud se ukáže, že rodiče povinnost ignorovali a děti nezapsali, hrozí jim pokuta pět tisíc korun. O přestupcích rozhodnou jednotlivé školské odbory obecních úřadů. Celková krajská čísla zatím k dispozici nejsou.

Pátrání po nedbalých rodičích pokračuje

Například ředitelé škol a školek Brna-střed předají sociálnímu odboru seznam dětí, které k povinné docházce nenastoupily, až na začátku září. „Kolik dětí v září nenastoupí, nejsme nyní schopní říct. Co se týče dosavadních zápisů do základních škol, opravdu nenastoupí méně než deset dětí. Sociální odbor si jejich rodiče pozve, promluví s nimi a poučí je o jejich povinnostech při výchově dítěte. Stejná pravidla budou platit i pro školky,“ popsala mluvčí úřadu této městské části Kateřina Dobešová.

Ukončené pátrání po předškolácích s nedbalými rodiči má za sebou zatím jen Hodonín. Skoro čtyřicítku předškoláků se už podařilo dohledat. „Zanedbání rodičů ve smyslu nesplnění povinnosti zajistit pro své děti předškolní vzdělávání u nás zaznamenáno nebylo,“ sdělil mluvčí města Josef Horníček.

Naopak v Břeclavi tyto případy stále řeší. „U nás jde o třicet rodin, v drtivé většině žijí v zahraničí. OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí, pozn. red.) se bude snažit situaci s nezodpovědnými rodiči řešit,“ podotkl za radnici Jiří Holobrádek. I ve Vyškově se těmito rodinami zabývá „sociálka“.

Zbytečnost, míní ředitelé školek

Podle šéfky OSPOD brněnského magistrátu je ale třeba rozlišovat mezi zanedbáváním školní (a nově i předškolní) docházky a nepřivedením dítěte k zápisu. „Nezapsání k povinnému vzdělávání nemusí ještě znamenat ohrožení ve smyslu zákona o sociálněprávní ochraně dětí,“ uvedla Dáša Třetinová.

Rodiče si při zapsání dětí do povinného roku ve školce můžou vybrat z několika variant. „Povinnost se stanoví na čtyři hodiny denně. V případě, že dítě bývá často nemocné, nebo chce rodina trávit převážnou část roku třeba na chalupě, nebo má jiné důvody pro to, aby dítě nedocházelo do kolektivu vrstevníků, mohou pro dítě rodiče zvolit formu individuálního vzdělávání,“ vysvětlila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.

Co přináší novela

Od 1. září 2017 začíná platit povinné předškolní vzdělávání. Rodiče měli děti přivést na jaře k zápisům. Zvolit mohou z několika variant předškolního vzdělávání:

  • denní docházka minimálně 4 hodiny denně pět dní v týdnu
  • individuální vzdělávání dítěte bez docházky do MŠ, rodič ale musí dítě přivést do školky na „přezkoušení“
  • vzdělávání v přípravné třídě ZŠ v případě povoleného odkladu povinné školní docházky a ve třídě přípravného stupně speciální ZŠ
  • vzdělávání v zahraniční škole na území ČR

Školka přispívá k větší samostatnosti dítěte, komunikaci s vrstevníky i respektování společenských pravidel, tvrdí šéf brněnské pedagogickopsychologické poradny Libor Mikulášek.

„Výhodou školky je i dotažení nezralostí v řeči, vnímání, obratnosti – to vše ve školkách záměrně cvičí,“ podotkl Mikulášek.

Povinná školka má pomoci především dětem z vyloučených lokalit, které do školky často nechodily a pak měly v první třídě velký handicap oproti ostatním dětem.

Koordinátora programů sociální integrace Člověka v tísni Martina Kovalčíka však mrzí plošnost nařízení. „Daleko efektivnější by bylo vytipovat potřebné děti a ty pak cíleně podpořit. Dalším problémem je, že jde pouze o poslední rok, což je pro děti, o kterých se bavíme, pozdě. Ideální by to bylo ve třech letech,“ sdělil Kovalčík.

Podle ředitele brněnské školky Kotlářská Libora Zřídkaveselého je ale povinná školka hloupost. Velká většina předškoláků do školek chodila už nyní. „Jen si přiděláme práci, děti budou mít omluvné listy a přibude papírování,“ prohlásil ředitel. Upozornil také, že ani sebelepší školka nezasupluje výchovu rodičů. Přitom to, jak je dítě připravené na školu, je především jejich obrázek.

Podobně mluví i Ladislava Zezuláková, šéfka školky Řezáčova v Brně. „Nadbytečné, finančně nákladné, pro velmi nízký počet dětí určené, administrativně zatěžující. Je to neefektivní nástroj, jak pomoci dětem, kterým není ze strany rodičů poskytována náležitá péče,“ zhodnotila povinnou docházku do školek.