Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak na povodně? Ani po 20 letech obce nezvládají krizovou komunikaci

  14:41aktualizováno  14:41
Ani v době hromadných komunikačních technologií mnohé radnice nedokážou v případě pohromy efektivně oslovit své občany, natož třeba chataře. Obce ale narážejí i na neochotu lidí sdělovat své kontaktní údaje.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Město Holešov

Když ničivé povodně zasáhly jižní Moravu, tisíce lidí musely opustit své domovy. Kolik vody se na ně řítí a kdy bude kulminovat, se přitom dozvídali z obecních rozhlasů, megafonů, letáků a televize. Hrozba pominula a radnice se pustily do protipovodňových opatření. V informovanosti ale i po 20 letech pořád pokulhávají.

Vyplývá to z průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů mezi desítkami obcí zaplavených v roce 1997 (viz box). Ačkoliv radnice mají vypracované metodické pomůcky a naučenou koordinaci s krizovým štábem a záchrannými složkami, komunikace s občany zůstala zkostnatělá. Nejsou schopné pružně a cíleně informovat lidi na dovolené či dojíždějící za prací a nedokážou ani vyhodnotit, ke komu se zprávy dostaly.

I v době hromadných komunikačních technologií starostové stále spoléhají hlavně na klasiku – obecní rozhlas a web. „Naše obec není tak velká, aby hlášení rozhlasem nestačilo. Do dvou hodin jsme navíc schopní doručit na všechny adresy psané informace. Chataře nemáme a pracujícím vše důležité sdělí jejich rodiny,“ prohlásil Jan Ivičič (Drhnholec 2014), první muž městyse Drnholec na Břeclavsku.

Průzkum v obcích

  • Všichni oslovení respondenti z vedení obcí věří, že jsou připraveni lépe než při povodních 1997. Někteří starostové (17 %) přesto stále důvěřují jen místnímu rozhlasu.
  • Některou z forem přímé komunikace (SMS, hlasové hovory, aplikace či e-mailing) využívá pouze 10 % obcí. Jen třetina lidí si je této možnosti ve svém bydlišti vědoma.
  • Nejvíce alarmujícím faktem je, že 67 % radnic nedokáže varovat občany mimo obec, 81 % zase nedokáže vyhodnotit, kdo informaci obdržel a kdo ne.
  • Dokonce 93 % starostů přiznává, že musí informace zveřejňované rozhlasem opakovat, neboť nejsou dostatečně srozumitelné, a nedostanou se tak ke všem.

Zdroj: průzkum AMKOS

Ve Veselí nad Moravou naopak přiznávají, že bez komunikačních kanálů, které jsou vybaveny funkcí zpětné vazby, nemají možnost si ověřit, jestli se důležitá zpráva dostala ke všem. „Je proto třeba podávat informace souběžně všemi dostupnými klasickými komunikačními kanály, v hlásičích nebo kabelové televizi vše častokrát opakovat a také apelovat na lidi, aby informovali a případně pomohli ve svém okolí starším a nemocným občanům,“ míní starosta Veselí Miloš Kozumplík (ODS).

Chataře, kteří nejsou v dosahu sirén a hlásičů, by prý v případě živelní pohromy vyhledaly hlídky městské policie a hasiči, případně členové krizového štábu. „Předpokládáme, že pracující by byli informováni prostřednictvím svých zaměstnavatelů,“ dodal Kozumplík.

Konzervativní byl dosud i Moravský Písek na Hodonínsku. „Nyní uvažujeme o novém digitálním bezdrátovém rozhlasu, který bude napojen na čidlo zaznamenávající stav hladiny v řece Moravě. Ten navíc dokáže odeslat aktuální hlášení na web obce,“ podotkla starostka Hana Habartová (ČSSD).

Z výzkumu přitom plyne, že v zavedení moderních systémů brání především vlastní nezkušenost či strach z toho, že by se v obci nenašel nikdo kompetentní, kdo s nimi dokáže pracovat. Odvážnějším obcím se ale osvědčily.

„Minulý rok jsme zřídili SMS občanům i chalupářům, je o ně zájem. V případě povodní bychom využili e-mail, obecní rozhlas a konkrétní mobilní telefony. Povodňová komise a zaměstnanci úřadu by navíc jezdili auty a informovali lidi. Na chataře máme vesměs kontakt a víme, že se i sami ozývají a zajímají se o svůj majetek,“ uvedl starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra (ČSSD).

Zpětnou vazbu vyřeší i anketa

Obce, jež se vydají modernější cestou, si přitom můžou vybrat, jaký způsob komunikace zvolí. „V méně závažných případech se hodí odesílání hromadných e-mailů, v těch devastujících SMS či hlasový hovor na konkrétní lidi. V případě potřeby lze získat i zpětnou vazbu – třeba posláním ankety, zda informaci občan rozumí,“ nastínil Ondřej Švrček, provozovatel jedné ze služeb s názvem Mobilní rozhlas.

Třeba Jevišovka na Břeclavsku se ale potýká s neochotou lidí poskytovat své kontaktní údaje. Pořídili tady sice novou rozhlasovou ústřednu, hladinoměr na řece a srážkoměr, ale několikaletá snaha o vytvoření databáze e-mailů či SMS je zatím marná. „Zájem je malý. Pokud lidé nechtějí své kontakty dát, informovat je prostě nejde. Kdo má zájem, už je evidovaný a zprávy pravidelně dostává,“ podotkla starostka obce Božena Bošiaková (SNK).

Na podobnou neochotu narazil i kraj, když se v roce 2006 rozhodl spustit veřejný systém, v němž bylo rychlé a jednoduché odesílání SMS zpráv o hrozících krizových situacích zdarma. Třeba ve Veselí nad Moravou se tehdy zapojilo pouhé jedno procento obyvatel. Kraj pak v roce 2012 systém zrušil.

Jako nejúčinnější se tak jeví kombinace klasiky s hromadnými kanály. Tak jako to udělala třeba Břeclav, kterou postihla povodeň naposledy v roce 2006. Kromě tradičních sirén, obecního rozhlasu či pomocí městské policie tady lidem nabízejí i možnost zaregistrovat své číslo do Mobilního rozhlasu.

„Co se týče chatařů a návštěvníků – díky aplikaci Česká obec je možné, pokud do našeho města přijedou a zaregistrují si jej na několik dnů, efektivně oslovit i je. Nicméně u nich bychom se nejvíce spoléhali na strážníky, kteří by vyjeli do terénu a s pomocí tlampačů by informovali o hrozícím nebezpečí. Místa máme vytipovaná,“ upřesnila Eliška Holešinská Windová z oddělení krizového řízení břeclavského úřadu.




Nejčtenější

Obec zavede nový trest pro rychlé řidiče. Propadne se pod nimi silnice

Pod rychle jedoucím autem se vytvoří díra

Radnice v Branišovicích na Brněnsku chystá novou past na řidiče překračující povolenou rychlost. Do silnice nechá...

Řidička zemřela při střetu s vlakem, koridor z Brna do Břeclavi stál

(Ilustrační snímek)

Střet s vlakem nepřežila zhruba hodinu po poledni u Šakvic na Břeclavsku řidička osobního automobilu. Ve vlaku jedoucím...



Nejsme vymírající národ, přibývá však rizikových rodiček, říká porodník

Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno Pavel...

V největší české porodnici v brněnské fakultní nemocnici přijde na svět šest tisíc dětí ročně. Čím dál víc z nich jsou...

Řekové v Brně zanechali výraznou stopu, i když zemi zaslíbenou nenašli

Režisér filmu Můj strýček Archimedes George Agathonikiadis s představitelem...

Česká televize v neděli uvedla film Můj strýček Archimedes s Ondřejem Vetchým a Miroslavem Donutilem v hlavních rolích....

VIDEO: Po zkolabované D1 jeli hasiči krokem, řidiči stále neumí uhnout

Hasiči se na dálnici proplétají skrz zácpu

Místo toho, aby k havarovaným vozům uháněli záchrannou uličkou, museli se hasiči v úterý při kalamitě na D1 složitě...

Další z rubriky

VIDEO: Strážníci obstarali doprovod huse, která se kolíbala silnicí

Strážníci pomáhali huse na silnici

Kvůli huse, která si vykračovala po silnici mezi auty, vyjížděli ve čtvrtek odpoledne strážníci do brněnské části...

Opilec bloudil lesem. Zachránil ho hovor s otcem, který navedl policisty

Ilustrační snímek

Telefonát otci zachránil opilého mladíka, který zmateně bloudil lesem na okraji Brna a obával se umrznutí. Nakonec...

Primátor Brna jedná o zapůjčení Slovanské epopeje. Pro festival Re:publika

Slovanská epopej ve Veletržním paláci, na snímku triptych Kouzlo slova

Na festivalu Re:publika 1918-2018, který se uskuteční na přelomu května a června v Brně, má být Slovanská epopej od...

Najdete na iDNES.cz