Jak na povodně? Ani po 20 letech obce nezvládají krizovou komunikaci

  14:41aktualizováno  14:41
Ani v době hromadných komunikačních technologií mnohé radnice nedokážou v případě pohromy efektivně oslovit své občany, natož třeba chataře. Obce ale narážejí i na neochotu lidí sdělovat své kontaktní údaje.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Město Holešov

Když ničivé povodně zasáhly jižní Moravu, tisíce lidí musely opustit své domovy. Kolik vody se na ně řítí a kdy bude kulminovat, se přitom dozvídali z obecních rozhlasů, megafonů, letáků a televize. Hrozba pominula a radnice se pustily do protipovodňových opatření. V informovanosti ale i po 20 letech pořád pokulhávají.

Vyplývá to z průzkumu Asociace moderně komunikujících občanů a starostů mezi desítkami obcí zaplavených v roce 1997 (viz box). Ačkoliv radnice mají vypracované metodické pomůcky a naučenou koordinaci s krizovým štábem a záchrannými složkami, komunikace s občany zůstala zkostnatělá. Nejsou schopné pružně a cíleně informovat lidi na dovolené či dojíždějící za prací a nedokážou ani vyhodnotit, ke komu se zprávy dostaly.

I v době hromadných komunikačních technologií starostové stále spoléhají hlavně na klasiku – obecní rozhlas a web. „Naše obec není tak velká, aby hlášení rozhlasem nestačilo. Do dvou hodin jsme navíc schopní doručit na všechny adresy psané informace. Chataře nemáme a pracujícím vše důležité sdělí jejich rodiny,“ prohlásil Jan Ivičič (Drhnholec 2014), první muž městyse Drnholec na Břeclavsku.

Průzkum v obcích

  • Všichni oslovení respondenti z vedení obcí věří, že jsou připraveni lépe než při povodních 1997. Někteří starostové (17 %) přesto stále důvěřují jen místnímu rozhlasu.
  • Některou z forem přímé komunikace (SMS, hlasové hovory, aplikace či e-mailing) využívá pouze 10 % obcí. Jen třetina lidí si je této možnosti ve svém bydlišti vědoma.
  • Nejvíce alarmujícím faktem je, že 67 % radnic nedokáže varovat občany mimo obec, 81 % zase nedokáže vyhodnotit, kdo informaci obdržel a kdo ne.
  • Dokonce 93 % starostů přiznává, že musí informace zveřejňované rozhlasem opakovat, neboť nejsou dostatečně srozumitelné, a nedostanou se tak ke všem.

Zdroj: průzkum AMKOS

Ve Veselí nad Moravou naopak přiznávají, že bez komunikačních kanálů, které jsou vybaveny funkcí zpětné vazby, nemají možnost si ověřit, jestli se důležitá zpráva dostala ke všem. „Je proto třeba podávat informace souběžně všemi dostupnými klasickými komunikačními kanály, v hlásičích nebo kabelové televizi vše častokrát opakovat a také apelovat na lidi, aby informovali a případně pomohli ve svém okolí starším a nemocným občanům,“ míní starosta Veselí Miloš Kozumplík (ODS).

Chataře, kteří nejsou v dosahu sirén a hlásičů, by prý v případě živelní pohromy vyhledaly hlídky městské policie a hasiči, případně členové krizového štábu. „Předpokládáme, že pracující by byli informováni prostřednictvím svých zaměstnavatelů,“ dodal Kozumplík.

Konzervativní byl dosud i Moravský Písek na Hodonínsku. „Nyní uvažujeme o novém digitálním bezdrátovém rozhlasu, který bude napojen na čidlo zaznamenávající stav hladiny v řece Moravě. Ten navíc dokáže odeslat aktuální hlášení na web obce,“ podotkla starostka Hana Habartová (ČSSD).

Z výzkumu přitom plyne, že v zavedení moderních systémů brání především vlastní nezkušenost či strach z toho, že by se v obci nenašel nikdo kompetentní, kdo s nimi dokáže pracovat. Odvážnějším obcím se ale osvědčily.

„Minulý rok jsme zřídili SMS občanům i chalupářům, je o ně zájem. V případě povodní bychom využili e-mail, obecní rozhlas a konkrétní mobilní telefony. Povodňová komise a zaměstnanci úřadu by navíc jezdili auty a informovali lidi. Na chataře máme vesměs kontakt a víme, že se i sami ozývají a zajímají se o svůj majetek,“ uvedl starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra (ČSSD).

Zpětnou vazbu vyřeší i anketa

Obce, jež se vydají modernější cestou, si přitom můžou vybrat, jaký způsob komunikace zvolí. „V méně závažných případech se hodí odesílání hromadných e-mailů, v těch devastujících SMS či hlasový hovor na konkrétní lidi. V případě potřeby lze získat i zpětnou vazbu – třeba posláním ankety, zda informaci občan rozumí,“ nastínil Ondřej Švrček, provozovatel jedné ze služeb s názvem Mobilní rozhlas.

Třeba Jevišovka na Břeclavsku se ale potýká s neochotou lidí poskytovat své kontaktní údaje. Pořídili tady sice novou rozhlasovou ústřednu, hladinoměr na řece a srážkoměr, ale několikaletá snaha o vytvoření databáze e-mailů či SMS je zatím marná. „Zájem je malý. Pokud lidé nechtějí své kontakty dát, informovat je prostě nejde. Kdo má zájem, už je evidovaný a zprávy pravidelně dostává,“ podotkla starostka obce Božena Bošiaková (SNK).

Na podobnou neochotu narazil i kraj, když se v roce 2006 rozhodl spustit veřejný systém, v němž bylo rychlé a jednoduché odesílání SMS zpráv o hrozících krizových situacích zdarma. Třeba ve Veselí nad Moravou se tehdy zapojilo pouhé jedno procento obyvatel. Kraj pak v roce 2012 systém zrušil.

Jako nejúčinnější se tak jeví kombinace klasiky s hromadnými kanály. Tak jako to udělala třeba Břeclav, kterou postihla povodeň naposledy v roce 2006. Kromě tradičních sirén, obecního rozhlasu či pomocí městské policie tady lidem nabízejí i možnost zaregistrovat své číslo do Mobilního rozhlasu.

„Co se týče chatařů a návštěvníků – díky aplikaci Česká obec je možné, pokud do našeho města přijedou a zaregistrují si jej na několik dnů, efektivně oslovit i je. Nicméně u nich bychom se nejvíce spoléhali na strážníky, kteří by vyjeli do terénu a s pomocí tlampačů by informovali o hrozícím nebezpečí. Místa máme vytipovaná,“ upřesnila Eliška Holešinská Windová z oddělení krizového řízení břeclavského úřadu.

Nejčtenější

Plzeň poslal do semifinále Ligy mistrů Kovář, Kometa po debaklu končí

Plzeňští hokejisté se radují z postupu přes Skellefteu.

Hokejová Plzeň si zahraje semifinále Ligy mistrů. Proti švédské Skelleftee uspěla 2:1 po nájezdech, když ji do...

Hokeji trochu víc rozumím, ale pořád jsem laik, líčila Šafářová

Na utkání se Spartou nechyběla ani tenistka Lucie Šafářová, fanynka Komety Brno...

Když minulý týden oznámil, že si za Kometu zahraje extraligu, začala po internetu kolovat šest let stará fotka. Do...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

U dětí se nepočítá s tím, že zemřou, říká iniciátorka dětského hospicu

Ředitelkou dětského hospicu s názvem Dům pro Julii je Radka Vernerová

Myšlenka stavby dětského kamenného hospice vznikla v Brně před osmi lety, ale až loni v létě dostala díky skupině...

Žena navedla milence, aby za 50 milionů zabil jejího manžela, říká žalobce

František Divoký u soudu

Krajský soud v Brně projednává pokus o vraždu, z nějž jsou obžalovaní Josef Kopriva a Eva Grycová. Ta měla s Koprivou...

Další z rubriky

Miliony pro MotoGP ministerstvo školství nemá, našel je místní rozvoj

Jakub Kornfeil při Velké ceně České republiky v Brně.

Po letošních střetech s ministerstvem školství ohledně výše dotace pro brněnskou MotoGP bude peníze do Brna posílat...

Azylový dům v Břeclavi půjde k zemi. Klienti se musejí vystěhovat

Ženská noclehárna Arcidiecézní charity Praha (9. prosince 2018).

Poté, co Břeclav pomohla charitě s provozem azylového domu ve městě a zabránila vystěhování lidí na ulici, ohlásila...

VIDEO: Dáte mi čaj? Ovocný! Domácí kamera natočila ženu okrádající seniory

Žena se vetřela k seniorce do bytu a kradla jí peníze

Policie dopadla pětapadesátiletou ženu, kterou viní z opakovaných krádeží a podvodů v bytech seniorů. V jednom z nich...

Najdete na iDNES.cz