K hořícímu bytu kvůli tomu, že majitel zapomněl na plotně hrnec s jídlem, vyjíždí v současnosti hasiči několikrát do roka. Podobná patálie způsobila přesně před 100 lety velké neštěstí ve Vyškově.
Zdejší obyvatelka Kateřina Konečná škvařila sádlo na plotně. Z doposud neznámých důvodů od sporáku odešla. Sádlo v hrnci začalo hořet a začala se rodit tragédie, během níž zemřelo několik lidí včetně nebohé hospodyňky. „Je to jeden z největších požárů v historii Vyškova,“ poznamenala historička Renata Kotulánová z Muzea Vyškovska.
K neštěstí došlo 21. května 1917 kolem poledne. Přispělo k němu i počasí, protože zrovna v tento den foukal silný vítr. Požár se šířil rychle. Domky tehdy měly dřevěnou střechu a stěny polepené voskovým papírem. Stačilo pět minut, aby byl dům číslo 25, ve kterém žila nebožka Konečná, celý v plamenech.
Střecha byla tenkrát pokrytá šindeli, když začaly hořet, vítr je unášel několik metrů po celém okolí. Tím se oheň nekontrolovatelně šířil po severní a severovýchodní straně náměstí.
O život kromě Konečné přišla i Karla Skácelová, která uhořela.
Požár zasáhl i radnici, kde shořely vzácné archiválie. V nadsázce lze říci, že v nejlepším stavu byla radniční věž.
S likvidací požáru pomáhali i dobrovolníci. Dokonce vojín rakousko-uherské armády František Koudelka, který byl v té době na dovolené. Pomáhali i hasiči z Brna a Prostějova. Ale nestačilo to, v jednom domě přišly v důsledku rozšiřujícího se požáru o život Anna Hrudníková a její dvě dcery.
Bilance: pět mrtvých
Plameny zachvátily i pivovar, zámek, panský dvůr či orlovnu. „O tomto požáru se dokonce psalo až ve Vídni. V muzeu máme schovaný výtisk tamějších novin,“ uvedla Kotulánová.
Starostou Vyškova v té době byl Jan Venhuda, jenž se snažil pomoci lidem, kteří přišli o bydlení. Sestavil komise, jež se měly o místní postarat, zajistit zásobování a sčítání škod.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy |
Bilance tohoto neštěstí byla opravdu smutná. O život přišlo celkem pět lidí, 27 jich bylo těžce popálených, k tomu je třeba připočítat 67 zničených domů a 184 rodin, které přišly o domov.
Požár výrazně ovlivnil architektonický vzhled centra Vyškova. Na obnovu města tenkrát přispěli politici, instituce, ale také soukromí dárci. Během přestavby se tak promítly do vzhledu třeba prvky funkcionalismu. Radní se kvůli neštěstí rozhodli, že v budoucnu už nebudou šetřit na hasičích.
„Další těžkou ránu zaznamenal Vyškov během druhé světové války,“ podotkla Kotulánová. V ulicích tehdy probíhaly nelítostné boje.
