A za každého zastřeleného divočáka bude možná dokonce odměna. V pátek tímto odstartovala mimořádná nařízení Státní veterinární správy a ministerstva zemědělství.
Nové nařízení Státní veterinární správy
|
Tuto dosud nelegální techniku nyní mohou používat myslivci z Hodonínska, velké části Vyškovska, Břeclavska a Brněnska, a to východně od dálnic D2 a D1 od Brna. Jde o oblast, kde platí takzvaná nárazníková zóna – sousedství zamořeného Zlínska, kde se mor vyskytl.
Přemnožená divoká prasata se budou nyní lovit intenzivně po celý rok. „Nově se povoluje využívání způsobů lovu, které v současnosti legislativa zakazuje. Ustanovení ukládá všem uživatelům honiteb či oprávněným účastníkům lovu povinnost celoročně lovit všechny věkové kategorie divokých prasat bez rozdílu pohlaví,“ uvedl mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Kromě „vychytávek“ pro noční vidění je také povolen odlov na pozemcích, kde probíhá sklizeň zemědělských plodin, či střílení divočáků v odchytových zařízeních.
To by mohlo být podle myslivců skutečně účinné. „Když se na poli seče, dá se tam střelit i několik desítek divočáků, kteří sem jdou za potravou. To bude podle mě fungovat stoprocentně,“ má jasno předseda Okresní myslivecké rady v Hodoníně Radovan Mančík.
I do odchytové klece se může chytit až deset prasat. O půlku podle něj mohou zvýšit odlov i přístroje na noční vidění. Ale jde o drahé vybavení, jež má málokterý myslivec – vyjde na 40 až 200 tisíc korun.
Největším nebezpečím je houbařská sezona, míní myslivec
Myslivci navíc mohou používat při lovu divočáků dopravní prostředky. Teoreticky tak můžou střílet i ve dne za jízdy z auta.
„Všichni myslivci to nicméně dělají při své práci, takže především záleží na tom, jak je zaměstnavatel uvolní. Už nyní se však divočáci loví co nejvíce. Největším nebezpečím jsou ale lidi a houbařská sezona. Nechápu, proč neplatí zákaz vstupu veřejnosti do lesa, kde se již africký mor vyskytuje. Mohou nákazu roznést,“ poznamenal Mančík.
Úřady dokonce zvažují zavedení zástřelného za ulovení prasete tisíc korun za kus. Lovci ale mají i své povinnosti – třeba odevzdávat vzorek z každého uloveného divočáka k laboratornímu vyšetření.
Africkým morem mohou onemocnět všechna divoká i domácí prasata. Není však přenosný na člověka ani další živočichy. Na jižní Moravě se zatím úhyny černé zvěře pohybují v podobné výši jako v minulých letech.
„V období po výskytu nákazy moru ve Zlínském kraji jsme odebrali k vyšetření čtyři kusy uhynulé černé zvěře, z toho jsou dva negativní a u dvou čekáme na výsledek. Dále jsme měli hlášeno podezření u drobnochovatele domácích prasat, u kterého bylo vyšetření negativní,“ sdělil šéf odboru ochrany zdraví a pohody zvířat krajské veterinární správy Ivan Přikryl.
Africký mor prasat se již několik let vyskytuje v některých zemích bývalého Sovětského svazu, v Pobaltí i v sousedním Polsku, v poslední době také na Ukrajině. Na Zlínsku se objevil jen krátce poté, co je Česko oficiálně „vyčištěno“ od ptačí chřipky. Na konci června totiž uplynuly přesně tři měsíce ode dne likvidace posledního ohniska.
