Pravicový extremismus je na jihu Moravy na vzestupu

Květnové demonstrace Dělnické strany se účastnili vůdci zahraničních neonacistů, už na jaře vznikla ultrapravicová Dělnická mládež. Pravicový extremismus na vzestupu potvrzují i čísla. Počet evidovaných trestných činů spojených s extremismem je letos ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 vyšší o více než 40 procent. Vyplývá to ze zprávy, kterou zpracovalo Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje.

"Zvýšení trestné činnosti je zapříčiněno zvýšenou aktivitou pravicových extremistů," stojí v dokumentu, který má k dispozici MF DNES.

Nejčastěji se podle něj radikálové dopouští výtržnictví, doprovázené například hajlováním.

Jejich tahounem je podle policie Dělnická strana, která se před zrušenými říjnovými volbami intenzivně ucházela o voliče. Pokus vlády o její zrušení nevyšel, v únoru soud projedná nový. Podle zprávy se prolíná s neonacistickými organizacemi Národní odpor a Autonomní nacionalisté, jejich akce navštěvují i radikální fotbaloví fanoušci, hooligans.

Největší akcí byla prvomájová demonstrace, kam přišlo 1200 lidí. Další tři neohlášené se konaly po celorepublikovém zadržení špiček Národního odporu. Neonacisté totiž byli ve věznici v Brně. Nejvíce trestných činů proto napáchali v Brně, jinde v kraji zůstávají statistiky podobné.

"Zvýšenou aktivitu pravicových radikálů můžeme pozorovat i v Hodoníně," upozorňuje zpráva na skupinu pod názven White rebel klan. Podle starosty Lubora Šimečka bylo v Hodoníně největší "horko", když se v bývalé restauraci Beseda otevřel nový klub, kde se scházeli hlavně anarchisté.

"Tam bývaly nájezdy neonacistů v kuklách a s pálkami," podotkl starosta s tím, že poslední půlrok se situace částečně zlepšila.

Situaci s extremismem projednávala i bezpečnostní rada kraje. "Bereme to velmi vážně. Informace využijeme při přípravě besed o problematice extremismu na středních školách," informoval hejtman Michal Hašek o akci, kterou kraj připravuje společně s policejními odborníky.

O levicovém extremismu se policie zmiňuje jen v souvislosti s Protestfestem a techno party Moraviatek. To kritizuje odborník Miroslav Mareš.

"Aktivita extremistů se zvýší"

Největší změnou na extremistické scéně je podle odborníka Miroslava Mareše letos založená nástupnická odnož Dělnické strany, Dělnická mládež. "To přispívá k politickému uvědomění a propracovanější strategii pravicových radikálů," poukazuje politolog na posun hnutí od subkultury k profesionální politice. A vstoupit mohou už šestnáctiletí.

Jaký má podle vás Dělnická mládež význam?
Po celé republice vzniklo několik místní organizací. Organizace v Brně i ve Znojmě se zvětšují a jsou aktivní. Konal se i letní tábor, kde také byli i lidé z jižní Moravy.

Souhlasíte s vůdčí úlohou Dělnické strany pro pravicové radikály?
Ukázalo se na demonstraci 1. května, že řada lidí z militantních struktur navštěvuje mítinky Dělnické strany a spojuje s ní šance na průnik krajní pravice do parlamentní politiky.

Byl letošní první květen něčím výjimečný?
Zajímavá byla mezinárodní účast. Přijely významné postavy středoevropské neonacistické scény. Například přední rakouský neonacista Gottfried Küssel.

Jaká je teď vlastně situace okolo zrušení Dělnické strany?
Je podaný vládní návrh na zrušení. Čeká se na soud, který má probíhat v lednu u Nejvyššího správního soudu.

Jaké jsou podle vás šance, že soud návrhu vyhoví?
Je zpracován mnohem lépe než ten předchozí, ale stále by se na něm dalo něco vylepšovat. Odhaduji šedesát na čtyřicet, že strana zrušena bude. I pokud by ale byla zakázána, má zřejmě strategii k tomu, jak tento krok překonat. Přejít do Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Jak si vysvětlujete zvýšenou aktivitu pravicových extremistů?
Je to dané i společenským vývojem, celkovým znechucením politickou atmosférou. Vadí jim politikaření, korupce, neřešení problémů v jejich bydlišti, kriminalita menšin. To je pak vede k antisystémové politice.

To zřejmě platí i pro extrémní levici.
Ano, je to samozřejmě jiná mentalita, ale i ty to přivádí na scénu. Navíc do budoucna může začít působit i ekonomická krize.

V létě působila na jižní Moravě jen jedna neonacistická hudební skupina, jak je to teď?
Právě Devils guard je utlumená po červnovém zadržení skupiny neonacistů. Teď už tady není žádná skupina hrající čistě takzvanou white power music. Extremisté mají hlad po koncertech, to platí pro celou republiku. Jezdí do zahraničí nebo chodí na blackmetalové a pagan metalové koncerty, což je ale náhražka, která ne všem vyhovuje.

Jak odhadujete další vývoj extremismu v České republice v příštím, volebním roce?
To závisí na tom, jak skončí proces s Dělnickou stranou. Před volbami se určitě zvýší jejich aktivita a budou využívat i mládežnickou základnu, jako letos na podzim.

Zůstanu ještě u pravicových radikálů. Změnila se poslední dobou jejich symbolika nebo například oblékání?
Nové trendy moc nejsou, ale část lidí napojených na Dělnickou mládež používá více moravskou symboliku, zdůrazňují svou moravskou identitu. Zároveň se ale distancují od separatismu. Na demonstraci 17. listopadu používali moravskou vlajku.

Pojďme k levicovému extremismu. Ten se zdá být z policejní zprávy velmi umírněný, dotýká se vlastně jen poklidné demonstrace Prostestfest a taneční party. Co Komunistický svaz mládeže, který býval v Brně dost aktivní, nebo národní bolševici?
Policejní zpráva ne zcela vystihuje problematiku levicového extremismu. Obě ty akce jsou problematické. Na Protestfestu se podílí i lidé, kteří mezi levicové extremisty nepatří. A zařazení technařů je taky sporné, vzhledem k tomu, jak je extremismus definován – jako narušení demokratických základů státu. Naopak tam chybí demonstrace Antifašistické akce ve Znojmě proti neonacistům, kde hrozilo napadení aktivistů Dělnické strany. Chybí ve zprávě i zmínka o lidech ze zakázaného Komunistického svazu mládeže nebo odštěpeném Svazu mladých komunistů Československa.

Jsou aktivní?
Zvlášť ti druzí uspořádali několik menších demonstrací a angažovali se v kauze královopolského pomníku rudoarmějců. Usilují o to, aby zůstaly zachovány komunistické symboly, a podpořili to demonstrací. V tom se shodnou s brněnským magistrátem.