Jde o jeho výstavní premiéru v tuzemsku. Své příjmení, které třeba nosí i jeho strýc a proslulý filmový režisér Jean Renoir, bere s lehkou nadsázkou. "Nemám přece na výběr," směje se šarmantní Francouz poťouchlé otázce, zda nežije ve stínu svých předků.
A se stejnou grácií a humorem shodí ze stolu dotaz, kolik pláten svého praděda vlastní. "Ne dost," vychrlí bez přemýšlení.
Fotograf Jacques Renoir je však sdílný. A posléze se rozhovoří konkrétněji. "Můj dědeček byl ze tří dětí. Všechny rovným dílem zdědily sedm set padesát Renoirových obrazů. Mému otci později připadlo padesát obrazů. Já po něm také některé zdědil," vysvětluje muž, který některé z vystavovaných snímků pořídil i na statku, kde mimořádný impresionista strávil závěr života.
Hrál si mezi těmi obrazy
"Jako kluk jsem si hrál mezi těmi obrazy a nepřišly mi nijak zvláštní," vrací se ve vzpomínkách. Dnes patří mezi nejzamilovanější práce legendárního pradědy malý neznámý portrét. Je na něm fotografův otec. Portrétující malíř jej vyvedl s dlouhými blonďatými vlasy. "Vypadá jako holka," směje se Jacques Renoir.
Rodový majetek se z generace na generaci tenčí. "To víte, něco si vzaly na cestu i zapuzené manželky mých předků," řekne bez uštěpačnosti.
V roce 2006 mu v tuzemsku vyšla kniha Milostný obraz. Je beznadějně vyprodána. A muž širokého uměleckého záběru ještě mimochodem dodá, že jako kameraman spolupracoval s dalšími esy světové kultury, jako je třeba filmový režisér Roger Vadim.
Jacques Renoir se podílel také na nádherných filmech z podmořského světa s Jacquesem Cousteau. Ostatně mimořádné rozpětí se odráží i v jeho zajímavé tvorbě, která v Brně zůstane do konce října.
V Galerii Plamínek lze snímky obdivovat v pracovních dnech mezi 9 a 18 hodinou. "Svoje snímky chápu jako malby, grafiky ale i skulptury," říká.
V rozpravě nad výstavou diplomaticky pochválí Brno a také výstavní prostor. Nejde však jen o slovní obratnost vychovaného řečníka. Na Špilberku totiž právě nyní vystavuje jeho velký přítel a mimořádný malíř František Mertl, který dlouhodobě žije a tvoří na jihu Francie pod prostým jménem Franta.
"Je to skutečně mimořádný umělec, i proto jsem v Brně vystavil snímky, kdy jsem Frantu portrétoval v jeho vlastním ateliéru," dodává Renoir.
Sám několik pláten Franty vlastní. "Vedle těch Picassových a Renoirových věcí se mi doma na stěně vyjímají znamenitě," utrousí jakoby mimoděk s nenuceným vtipem aristokrata.
