„Ještě nejsou zralé. Burčák bude letos o týden později než obvykle, asi třetí týden v srpnu začneme prodávat burčák z Čejkovic odrůdy Irsai Oliver a Muškát. Na to teprve naváže burčák z produkce znojemských vinařů, počítám až tak v druhé polovině září,“ odhaduje Petr Fila ze znojemské vinotéky Vínovín.
Burčák z hroznů jižní Moravy by se dal udělat i dřív, ale byl by příliš kyselý a muselo by v něm být spousta cukru. Slovem burčák mohou prodejci označit jen mošt, který pochází výlučně z hroznů sklizených a zpracovaných na území České republiky.
Až do 30. listopadu, dokdy se může burčák podle zákona prodávat, tak začíná práce Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Ta kontroluje třeba právě to, jestli je burčák skutečně tuzemský. Navštěvuje prodejce i výrobce.
„Zejména ty, u kterých byly v minulých letech zjištěny nevyhovující vzorky, a dále nové, neprověřené prodejce, zejména stánkaře,“ vysvětluje Radoslav Pospíchal z brněnského inspektorátu.
Problémem bývá příliš cukru nebo vody
Mezi nejčastější prohřešky patří nadlimitní přídavek cukru, vody nebo právě nesprávné označení kvasícího moku. Hlavně u silnice by si tak měli zákazníci dávat pozor, jestli si skutečně odvážejí burčák, který jim dával stánkař ochutnat.
Jak poznat kvalitní burčák
|
Zkrátit zákazníkům čekání na tradiční hroznový mok se rozhodlo lednické vinařství Annovino a vyrábí „burčák“ z višní.
„Višňák je tradiční lednická specialita, kterou jsme oživili. Byl prvním kvasným nápojem s obsahem alkoholu v dřívějších dobách, kdy neměli vinaři tolik vína a vypilo se do jara. Pokud neměl ještě alkohol, pak jej pily s oblibou i děti,“ vysvětluje Petr Krejčík, který má ve vinařství na starosti marketing.
Podle něj se také z višňáků dá i výborně vařit, od polévek až po moučníky a zmrzliny. „Prostřednictvím našich burčákomatů je možné jej koupit na padesáti místech v celé republice,“ uzavřel.
