Učitel Jiří Rybička se svými prvňáčky - Snažím se být s dětmi kamarád, říká učitel Jiří Rybička. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Přechod je těžký, prvňáci si ještě chtějí hrát, říká učitel

  • 4
Jednapadesátiletý Jiří Rybička z Brna učí na základních školách už 27 let. Už šestý rok navíc boří mýty o tom, že prvňáčky učí pouze ženy. Chtěl být učitelem odmalička, a proto mu nikdy nepřipadalo zvláštní, že je téměř jediným mužem, v jehož třídě sedí šestileté děti.

"Je pravda, že jsem muže v první třídě ještě neviděl," přiznává Rybička.

"Takhle starý chlap by přece mít prvňáky neměl. Jak asi vypadám?" směje se třídní učitel 1. A základní školy v Kotlářské ulici v Brně.

Podle kolegyně Miloslavy Schwabové hraje takový učitel v první třídě zvláštní roli. "Pro rodiče i děti bývá učitel atraktivnější než učitelka," řekla Schwabová. Ona sama dodnes ráda vzpomíná na svého kantora z prvního stupně.

"Byl to princ z pohádky. I teď se k němu v myšlenkách vracím jako k panu učiteli s velkým P," zdůraznila Schwabová.

Podle Rybičky mají žáci také větší respekt z muže než z ženy. A nejen ve školních lavicích. "Stačí, abych zvedl hlas, a děti se zklidní," tvrdí učitel. Nemusí proto křičet, rozčilovat se nebo zvonit zvonečkem jako mnohé jeho kolegyně.

Učitelství je těžká "robota", když po třídě pobíhá pětadvacet ječících šestiletých dětí, ví Rybička. "Práce mě občas vyčerpává," tvrdí učitel.

Přechod z mateřské školy do školních lavic však není pro děti snadný. "Nechce se jim pracovat, chtějí si hrát, perou se a jsou neukázněné," řekl Rybička. To je podle něho také chyba některých rodičů.

"Většina rodičů se s tím snaží něco dělat. Někdo mi ale nedá za pravdu a jsem podle nich špatný učitel," stěžuje si Rybička. Dokonce se stalo, že se takoví rodiče rozhodli přeřadit svou zlobivou ratolest do jiné školy.

Dětem občas pustí v hodině pohádku
Častěji se však setkává s uznáním. "Potěší mě, když za mnou přijdou rodiče bývalých žáků a poděkují mi třeba za to, že se jejich dítě nebálo chodit do školy," vzpomíná učitel.

Kromě toho, že si na rozdíl od svých vrstevníků umí žáci zavázat tkaničky, vede je Rybička tak, aby se nebáli chodit do školy. Zpříjemňuje jim to například zpíváním za doprovodu kytary či pohádkou v televizi, kterou se nebojí pustit i při hodině.

Podle něho by měly vědět, že mohou za učitelem přijít s jakýmkoliv problémem. "Je třeba nebýt přehnaně přísný, brát na ně ohled a dát jim volnost, kterou potřebují," radí učitel a dodává, že by měl být učitel se svými žáky kamarád.

"Pan učitel je strašně srandovní," přiznala i jeho žačka Terezka Novosadová. "Děti ale musejí znát hranice," říká Rybička. I navzdory přátelskému vztahu by měl mít žák k učiteli stále respekt.