Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Před 15 lety se v centru Brna zřítil dům. V troskách zemřelo pět lidí

  17:47aktualizováno  17:47
Tento týden uplynulo přesně patnáct let ode dne, co pět dělníků zemřelo při rekonstrukci budovy v Brně. Zřícení způsobily stavební zásahy ze 30. let i chyby při opravě domu. Za jednu z největších tragedií v poválečných dějinách Brna nebyl nikdo potrestán ani odškodněn.

Dům na Náměstí Svobody 20 v Brně, jehož část se 22. října 1997 zřítila. Poté prošel rozsáhlou rekonstrukcí. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Sedmdesát dělníků šlo 22. října 1997 jako každý den do práce. Na brněnském náměstí Svobody opravovali dům číslo 20 vedle Komerční banky.

Po druhé hodině odpoledne se budova kromě obvodových zdí zřítila k zemi. Dvacet zaměstnanců čtyř firem, mezi kterými byli Češi, Slováci i Ukrajinci, zavalila suť. Pět jich nepřežilo, deset bylo vážně zraněno. Dodnes za tragédii nebyl nikdo potrestán.

"Byla to hrozná rána. Stál jsem zrovna na lešení z druhé strany budovy. Než jsem se stačil vzpamatovat, byla kolem mě jenom bílá mlha," popsal klíčový okamžik před patnácti lety pro MF DNES jeden z dělníků.

V pátém patře domu z konce 19. století, kde nyní sídlí prodejna oblečení Ann Christine, zrovna dělníci betonovali podlahu. V tu chvíli se pod nimi propadla. Padající suť s sebou strhla stropy dalších dvou poschodí.

Přestože nadále hrozilo zřícení dalších částí domu, místo neštěstí prohledávali hasiči i psovodi další tři dny. Díky tomu se některé dělníky podařilo zachránit.

Třeba tehdy čtyřiadvacetiletého Petra Grinvalského, kterého padající ocelové a dřevěné překlady smetly ze čtvrtého do prvního patra. Jako zázrakem uvázl v dutině, takže mohl dýchat.

Záchranáři ho objevili až jednadvacet hodin po neštěstí. Protože tehdy už začínalo mrznout, byl mladík silně podchlazený a několik měsíců přežíval v nemocnici napojený na přístroje. Po určitou dobu mu dokonce hrozila amputace nohou. Z Grinvalského se tak kvůli zranění stal invalidní důchodce.

Budova stála bez nosných sloupů

Proč se dům vlastně zřítil? Policejní vyšetřovatelé pátrali po příčinách další tři roky. Statik zjistil, že tragédii nejspíš způsobily stavební zásahy ze třicátých let 20. století.

Dům na náměstí Svobody 20 v Brně, jehož část se 22. října 1997 zřítila.

Do sanitky odnášejí dělníci jednoho ze zraněných dělníků. Foto: Archiv ČTK

Při úpravách domu tehdy stavbaři odstranili dva ze čtyř nosných pilířů v horních patrech a na jejich místo vsadili okna. Tím byla narušena statika. Chyby však byly i ve stavebním povolení a nekvalitních pracích při rekonstrukci. Projektanti si tehdy neohlídali, aby se zbývající pilíře dál nepřetěžovaly.

Policisté proto začali stíhat za obecné ohrožení šestici lidí: hlavního projektanta, dva projektanty statiky, majitele dodavatelské stavební firmy, stavbyvedoucího a pracovníka, který měl zajišťovat na stavbě statiku.

Hrozil jim trest až deset let vězení. K soudu se však případ nedostal. Na zmíněný trestný čin se vztahovala amnestie, kterou v únoru 1998 po svém znovuzvolení vyhlásil prezident Václav Havel.

"Jeden z šesti stíhaných, majitel stavební firmy, amnestii odmítl a požádal o došetření případu. Chce veřejně prokázat svoji nevinu," poznamenal v roce 2000 policejní vyšetřovatel. Stíhání i tohoto muže však bylo nakonec zastaveno.

Odškodnění pro oběti? Soudy rozhodly, že nemají nárok

K soudu se dostaly také případy zmrzačených dělníků, kteří po stavebních firmách žádali náhradu škody. Například Stanislav Baar, který na stavbě pracoval jako svářeč, vyvázl s rozbitou hlavou a zlomenými žebry.

Z těchto zranění se nakonec vyléčil, pravá ruka mu však zůstala pochroumaná. V oboru už ho nikdo nechtěl zaměstnat.

Muž proto žádal od města, státu a projektové firmy odškodné ve výši 670 tisíc korun. Městský soud v Brně však po vleklém sporu před čtyřmi lety rozhodl, že na peníze nemá nárok. Naopak Baarovi uložil zaplatit soudní výlohy ve výši 46 tisíc korun.

Odškodnění žádal i Petr Grinvalský. Ani jemu však soud nevyhověl. Jediné kompenzace, které se tak dočkal, bylo mimosoudní vyrovnání od stavební firmy.

"Byla to zcela určitě jedna z největších poválečných tragédií v historii Brna," shrnuje důsledky historička Milena Flodrová.

Neštěstí je srovnatelné jen se zřícením stropů na stavbě kulturního centra v Černých Polích v roce 1968. Z trosek na náměstí SNP tehdy záchranáři vyprostili pět raněných a sedm mrtvých.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Marihuana (ilustrační snímek)
Nabídli známé sušenky s marihuanou, teď jim hrozí pět let ve vězení

Až pětiletý pobyt ve vězení hrozí mladému páru z Brna, který na návštěvě ve svém bytě pohostil kamarádku kávou a sušenkami. Že je v nich marihuana jí ale řekl...  celý článek

Nehoda kamionu, dodávky a osobního auta komplikovala od rána provoz na dálnici...
Na D1 mezi Vyškovem a Brnem se srazil kamion s dodávkou a osobním autem

Dálnice D1 z Vyškova do Brna byla kvůli nehodě kamionu, dodávky a osobního auta na 207. km neprůjezdná. Jeden člověk je těžce zraněný. Dálnici se podařilo plně...  celý článek

Příznivci vojenské historie si každý rok v říjnu připomínají ve Slatině památku...
Připomněli si jediného amerického vojáka, který za války zemřel v Brně

Willam L. Kiggins byl americký letec, kterého jako jediného sestřelili Němci za 2. světové války v bojové akci nad Brnem. Jeho památku si o víkendu letos...  celý článek

Jobs Contact
Embedded SW vývojář bez AJ (35.000 - 55.000 Kč)

Jobs Contact
Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj
nabízený plat: 35 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.