V brněnském Biskupském dvoře připomíná významného literáta a novináře výstava nazvaná Já rostl pro bolest. Poslední velká výstava Moravského zemského muzea věnovaná mimořádné brněnské osobnosti se uskutečnila před 26 lety.
"Těsnohlídek byl nejen básník, prozaik, dramatik a překladatel, ale i publicista, jenž z novinové soudničky vytvořil psychologickou miniaturu. Byl také všímavým reportérem. Propagátorem Sokola. Amatérským speleologem. Tvůrcem tradice vánočních Stromů republiky v Československu. Objevitelem svérázného vypravěče Eskymo Welzla. Autor Lišky Bystroušky," připomíná mnoho Těsnohlídkových podob autorka výstavy Hana Kraflová.
A právě rozdílné tváře jedinečného muže chce expozice připravená ve dvou sálech až do 11. října připomenout. Návštěvníka na výstavě čeká Těsnohlídkův profil umělecký i lidský v podobě fotografií, soukromé korespondence nebo i posmrtné Těsnohlídkovy masky zapůjčené z hlavního města.
"Chceme exponáty i výtvarným pojetím přiblížit dobovou atmosféru, tedy grafickou úpravu knih počátku dvacátého století, podobu Lidových novin v době Těsnohlídkovy spolupráce," dodala Hana Kraflová.
Výstava je rozvržená do dvou místností a hned ta vstupní je podle autorky důvěrnější. Představování Těsnohlídkova mládí střídají ukázky prvních literárních pokusů či uměleckých souputníků Těsnohlídka.
"Chtěli jsme zachytit jeho osudové životní vztahy, ženy a dívky, které šly v určitých etapách po jeho boku," doplnila Kraflová. Upozorňuje na úryvky z deníku, psaného společně s první ženou Jindrou, která za nejasných okolností zahynula na svatební cestě v Norsku roku 1905. Deník zpracoval roku 1989 Ludvík Kundera.
Zájemci se dozví také o dívce, která patrně inspirovala charakter lišky Bystroušky. S Těsnohlídkem je pevně spojená tradice vánočního Stromu republiky, který byl poprvé v Československu postaven právě jeho zásluhou v Brně roku 1924. Nahlédnout tady lze do záznamů četnické stanice v Bílovicích a zápisu o nalezení známého bílovického jezulátka.
Autentické předměty na výstavě zastupuje velký portrét Těsnohlídka od malíře Františka Koudelky, který byl pro účely nové expozice restaurovaný a v Brně naposledy vystavený před 26 lety.
"Zajímavostí je i psací stůl, který dle tradice patřil Těsnohlídkovi v místnostech Moravského kola spisovatelů," dodala autorka. Samostatnou vitrínu věnovala svazkům ze spisovatelovy osobní knihovny. Ve druhém sále najdou lidé informace o Těsnohlídkově díle.
