Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Před osmdesáti lety si vzal život Rudolf Těsnohlídek

  12:38aktualizováno  12:38
Rudolf Těsnohlídek se pro sebevraždu rozhodl 12. ledna 1928 v brněnské redakci Lidových novin. Na stole zanechal dopis, v němž prosí o odpuštění, že svůj čin spáchal v redakci, neboť nechtěl rušit klid domova milované ženy.

Posmrtná maska Rudolfa Těsnohlídka | foto: Monika Tomášková, Monika Tomášková,  MF DNES

V brněnském Biskupském dvoře připomíná významného literáta a novináře výstava nazvaná Já rostl pro bolest. Poslední velká výstava Moravského zemského muzea věnovaná mimořádné brněnské osobnosti se uskutečnila před 26 lety.

"Těsnohlídek byl nejen básník, prozaik, dramatik a překladatel, ale i publicista, jenž z novinové soudničky vytvořil psychologickou miniaturu. Byl také všímavým reportérem. Propagátorem Sokola. Amatérským speleologem. Tvůrcem tradice vánočních Stromů republiky v Československu. Objevitelem svérázného vypravěče Eskymo Welzla. Autor Lišky Bystroušky," připomíná mnoho Těsnohlídkových podob autorka výstavy Hana Kraflová.

A právě rozdílné tváře jedinečného muže chce expozice připravená ve dvou sálech až do 11. října připomenout. Návštěvníka na výstavě čeká Těsnohlídkův profil umělecký i lidský v podobě fotografií, soukromé korespondence nebo i posmrtné Těsnohlídkovy masky zapůjčené z hlavního města.

"Chceme exponáty i výtvarným pojetím přiblížit dobovou atmosféru, tedy grafickou úpravu knih počátku dvacátého století, podobu Lidových novin v době Těsnohlídkovy spolupráce," dodala Hana Kraflová.

Výstava je rozvržená do dvou místností a hned ta vstupní je podle autorky důvěrnější. Představování Těsnohlídkova mládí střídají ukázky prvních literárních pokusů či uměleckých souputníků Těsnohlídka.

"Chtěli jsme zachytit jeho osudové životní vztahy, ženy a dívky, které šly v určitých etapách po jeho boku," doplnila Kraflová. Upozorňuje na úryvky z deníku, psaného společně s první ženou Jindrou, která za nejasných okolností zahynula na svatební cestě v Norsku roku 1905. Deník zpracoval roku 1989 Ludvík Kundera.

Zájemci se dozví také o dívce, která patrně inspirovala charakter lišky Bystroušky. S Těsnohlídkem je pevně spojená tradice vánočního Stromu republiky, který byl poprvé v Československu postaven právě jeho zásluhou v Brně roku 1924. Nahlédnout tady lze do záznamů četnické stanice v Bílovicích a zápisu o nalezení známého bílovického jezulátka.

Autentické předměty na výstavě zastupuje velký portrét Těsnohlídka od malíře Františka Koudelky, který byl pro účely nové expozice restaurovaný a v Brně naposledy vystavený před 26 lety.

"Zajímavostí je i psací stůl, který dle tradice patřil Těsnohlídkovi v místnostech Moravského kola spisovatelů," dodala autorka. Samostatnou vitrínu věnovala svazkům ze spisovatelovy osobní knihovny. Ve druhém sále najdou lidé informace o Těsnohlídkově díle.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Za ponižování žáků dostala učitelka výtku, přesto ve škole dál pracuje

Učitelka Základní školy v Bučovicích na Vyškovsku, která ponižovala, zesměšňovala a urážela žáky, ve škole dál pracuje. Pochybení pedagožky už dříve potvrdila...  celý článek

Kůň se na Brněnsku propadl úzkým otvorem do šachty, hasiči s veterináři ho pak...
Kůň se metrovým otvorem propadl do šachty u bazénu, ven ho vytáhli hasiči

Tři jednotky hasičů a veterinární záchrannou službu čekal ráno na Brněnsku nelehký úkol. Vytahovali koně, který poměrně malým otvorem propadl do technologické...  celý článek

Slávek Jochman s přítelkyní Pavlínou Kacerovou si společně pronajali vlastní...
Začínal s malým poníkem a vozil děti na pouti, dnes Jochman provozuje stáj

Ve stáji se dnes dvaadvacetiletý Slávek Jochman z Brna pohyboval už coby malé dítě. Jak se o koně postarat, ho naučil rodinný známý a zkušený trenér a vítěz...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.