Básníka krátce po dvacítce uznávala soudobá literární esa. Vítězslav Nezval ho dokonce nazýval českým Rimbaudem. V Anglii Blatný onemocněl paranoidní schizofrenií a od roku 1954 byl trvale hospitalizován v Essexu a Ipswichi.
Výtečná Blatného sbírka Melancholické procházky, původně Brněnské elegie, mohla opakovaně vyjít jen v roce 1968. Zklamání nadějí po pražském jaru psychicky nemocného emigranta opět prakticky vyřadilo z oficiální české literatury. Ještě než se do ní mohl vrátit, tak v roce 1990 zemřel. O rok později se jeho popel vrátil do Brna.
Dům číslo 4 na Obilním trhu, kde Blatný až do emigrace bydlel v bytě svých rodičů, dnes zdobí bronzový panel, který kolemjdoucí upomíná na slavného brněnského rodáka.
Román o Blatném stále v nedohlednu
Před čtyřmi lety desku spoluodhalil nakladatel a spisovatel Martin Reiner, mimo jiné autor sbírky milionářských fejetonů Plachý milionář přichází. - čtěte Plachý milionář přišel do Metra: Reiner představil knihu fejetonů
Také on patřil k návštěvám z Československa, které se mihly u Blatného na britských ostrovech. Básník s brněnskými kořeny se mu stal životním tématem. Osudu českého emigranta se spisovatel věnuje na svých webových stránkách. Už před lety také ohlásil, že o Blatném napíše román.
"Rozepsal jsem postupem času tři verze, poslední měla tři sta stránek. Práci jsem pak přerušil a odjel do Austrálie. Když jsem se na text po návratu podíval, vymyslel jsem úplně jiný způsob, jak Blatného příběh ztvárnit. Teď se ale věnuji rodině, a tak se románem napočtvrté začnu zabývat až tak za dva tři roky. Nebojím se, že by mi to někdo vyfoukl. Vím, že nikdo jiný to nenapíše. A tak nespěchám," vysvětlil autorské otálení Reiner.
Životní osud Ivana Blatného stejně jako básníkovy lidské i politické názory se mezitím staly inspirací i pro divadlo. Hudebník a libretista Miloš Orson Štědroň loni napsal inscenaci Kabaret Blatný, scénický kus oscilující na pomezí kabaretu a zpívaného divadla. - čtěte Pozoruhodné představení o boji Ivana Blatného
