Na brněnskou předpremiéru filmu Masaryk pozval režisér Julius Ševčík...

Na brněnskou předpremiéru filmu Masaryk pozval režisér Julius Ševčík (uprostřed) do kina Scala mezi diplomaty také ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (vlevo) nebo amerického velvyslance Andrewa Shapira. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Ve víru kokainu a žen. "Jiného Masaryka" viděli jako první diplomaté

  • 0
První představení divákům má za sebou nový snímek Masaryk, pojednávající o životě diplomata Jana Masaryka. Ačkoliv se film oficiálně na plátnech objeví až 9. března, ve čtvrtek ho na předpremiéře v brněnském univerzitním kině Scala sledovaly desítky diplomatů.

Snímek, který líčí Jana Masaryka v napjatém období okolo mnichovské dohody jako velvyslance v Londýně ale také třeba jako pacienta v sanatoriu, sledoval mimo jiné i americký velvyslanec Andrew Shapiro, mezi pozvanými hosty nechyběl ani český ministra zahraničí Lubomír Zaorálek nebo jeho slovenský protějšek Miroslav Lajčák.

Diplomaté snímek v Brně sledovali jako vůbec první diváci. Masaryka viděli v anglické verzi „Bylo to naprosto výjimečné publikum, protože jsme pouštěli film o diplomatech diplomatům. Mám pocit, že ten snímek funguje,“ zhodnotil režisér Julius Ševčík.

I přes kontroverznost snímku si ale Masaryk našel fanoušky. „Film jsem sledoval se zatajeným dechem. Připomíná jednu z nejvýraznějších kapitol našich dějin, ale zároveň je jakoby ze zákulisí dějin. Historické události byly zpracované věrohodně, ty soukromé se mi už zdály více filmové,“ zhodnotil po předpremiéře Miroslav Lajčák. „Snímek má ale určitě velkou edukativní hodnotu zejména pro zahraniční diplomaty, kteří naše dějiny neznají. Pro ty ostatní, jejichž země tam účinkují je to podle mě připomenutí, že zlu se nesmí ustupovat, protože se změní na ještě větší zlo,“ dodal.

Politici lžou, diplomaté jen neříkají celou pravdu

Autoři filmu přitom Jana Masaryka nijak nešetří, je v něm vykreslený jako člověk zběhlý v umění lhát. „Není tajemstvím, že se v politice lže. Kvůli tomu se v ní necítím úplně nejlépe. V diplomacii to ale neplatí. Tady se jen neříká celá pravda,“ odporuje Lajčák. Mnohé paralely s filmem lze podle něj spatřovat i dnes.

Opačného názoru je například ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Ve filmu to tak podle mě nebylo myšleno, šlo o ironii. A také si nemyslím, že by diplomacie byla o umění lhát. V zájmu státu se dělají věci, které jsou z pohledu běžné morálky sporné, ale vlastně v nich nejde o lhaní. Hledá se východisko, kdy utrpí co nejmenší množství lidí,“ vysvětloval Zaorálek.

„Diplomacie je stavěna do situací, na které nejsou žádné vzorce. Člověk musí někdy počítat i s tím, že máte pouze špatné možnosti a i když jsou situace bezvýchodné, musíte v nich jednat,“ tvrdí Zaorálek.

„V událostech státu střední Evropy právě v období třicátých let obstály české postavy lépe a dokázaly více než ti ostatní, například Beneš nebo Masaryk, můžeme být na ně hrdí i po letech,“ věří Zaorálek.

Filmový příběh začíná úmrtím prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Zachycuje vzrůstající tlak Německa a pokračuje až k Mnichovské dohodě.

Na premiéru v březnu čekat nemusejí

Jan Masaryk, kterého ztvárnil Karel Roden, se průběžně ocitá v ústraní jako zlomený člověk v americkém sanatoriu. Je zachycený ale také v Londýně, znovu ve službách československé myšlenky a exilové vlády.

Jeho podivnou smrt však tvůrci do filmu nezařadili. „Člověk je dnes spíše zvyklý na zjednodušování historie. A tady se naopak otevírá obrovský prostor pro domýšlení, co se vlastně tehdy stalo,“ podotkl Zaorálek.

Snímek, v němž se představí například i Oldřich Kaiser v roli Edvarda Beneše, mohou v předpremiéře na konci roku shlédnout i diváci v pražském kině Lucerna. Vstupenky na promítání, které je na programu od 25. do 30. prosince si mohou koupit na webu kina. Oficiálně snímek vstoupí do kin až 9. března.