Skluz zahájení první etapy oproti původním plánům z roku 2004 je asi tři a půl roku. Neodstartovaly ani další tři etapy, včetně těch nejnáročnějších fází, čímž se zpoždění ještě zvětší. Pokud by se začalo nádraží stavět příští rok, podle propočtů původního harmonogramu bude hotovo nejdříve v roce 2018.
Staví se první část odstavného nádraží. Kolejiště pro manipulaci s osobními vlaky a vybudování nákladního průtahu mezi Modřicemi, Horními Heršpicemi a současným nákladním nádražím Brno-dolní. Součástí je i vybudování podjezdu v Sokolově ulici. Tato část má být dokončena v květnu 2010.
Dají se ještě získat evropské peníze? Žádost o příspěvek z Evropské unie, která má pomoci osmi miliardami, je podmíněna územním rozhodnutím. Ovšem to loni zrušil Krajský soud v Brně kvůli procesním chybám. Přitom evropská dotace je určena pro stavby, které vzniknou do roku 2013. Nárokovat peníze je možné dodatečně ještě do roku 2015. Primátor Roman Onderka to proto vidí optimisticky: "Čerpat budeme z evropských zdrojů v prvních etapách," říká.
Studie rychlodráhy, která má spojit nové nádraží s centrem města, bude hotová v srpnu. "Průběžné výsledky ukazují, že rychlodráha je schopná pojmout pouze polovinu příměstských vlaků," varoval Martin Robeš z občanského sdružení Nádraží v centru. Primátor Roman Onderka to odmítá: "Nemá smysl hodnotit studii, dokud není hotová."
Město za studii zaplatilo 5,6 milionu korun. Je rychlodráha vůbec potřeba? V původních plánech nádraží z 90. let se počítalo se severojižním diametrem, neboli podzemní kolejovou dráhou. Měl spojit Královo Pole, stávající a nové nádraží. A zaručit hlavně to, že se cestující z okolních obcí dostanou do centra Brna rychle a pohodlně. "Kvůli penězům se pak vyškrtnul, ačkoli byl součástí projektu ještě v roce 2002, kdy ho schválila vláda, a když zastupitelé města v roce 1994 hlasovali o zanesení nového nádraží do územního plánu," upozornila radní Jana Drápalová (SZ).
Rychlodráha je náhradním řešením, na kterém se dohodla současná městská koalice. "Zrušení jakékoliv železniční trati považuji za chybu. Všechny součásti železničního uzlu, které mohou dobře sloužit rychlé a efektivní železniční dopravě, zejména příměstské a vnitroměstské, by měly být využívány," myslí si Otto Plášek z Ústavu železničních konstrukcí a staveb brněnského VUT.
Budou novým nádražím projíždět vysokorychlostní vlaky? "Byl to jeden z argumentů při propagaci nového nádraží. Tam ale nebudou,“ podotkla radní Drápalová. Karel Janků ze Správy železniční a dopravní cesty uvedl, že vysokorychlostní tratě jsou samostatný projekt. "Postaví se na ně zaústění a nádraží na jejich připojení bude připraveno. Tak to bylo v původních plánech," oponoval Janků.
