Přehrada bublá. Efekt to ale zatím nemá

Aerační věže už na brněnské přehradě bublají přes dva měsíce. Teď ale hrozí, že celé okysličování vody splaskne jako jedna velká bublina. Podle Povodí Moravy totiž zařízení za téměř padesát milionů korun zatím neprokázalo, že je užitečné. A dokud se to nezmění, nedá dodavatelské firmě IMOS za ně ani korunu.

"Monitoring zatím neprokázal, že jsou dostatečně účinné k promíchávání vody tak, aby vytvářely prostředí nepříznivé pro sinice," vysvětlil odborný konzultant a poradce generálního ředitele Povodí Moravy Jan Hodovský.

Musí zaručit, že budou válce fungovat

Povodí Moravy proto promíchávací a prokysličovací válce od společnosti Imos nepřevezme, dokud se to nezmění. Může tak dojít i k tomu, že věže zase z přehrady zmizí.

"Teď je na dodavateli, aby zajistil jejich fungování.

vyčištění přehrady

Podle Krajské hygienické stanice se v Brněnské přehradě koupat dá, ale nedoporučuje se lidem se zvýšenou citlivostí. Mezi ně patří alergici, malé děti a lidé s kožním onemocněním. Aktuální informace najdete na www.khsbrno.cz.
Zákroky proti sinicím mají stát 200 milionů korun. Protože 170 milionů jde z Evropské unie, musí radnice, vodohospodáři a hejtmanství zaručit, že zlepšený stav vydrží nejméně pět let. Odborníci varují – v povodí nad přehradou stále chybí čističky. Pokud by nastal problém, bude Unie žádat peníze zpět. Podle odborníků nejde uzdravit přehradu ze dne na den. Může to trvat i několik let.

Když se tak nestane, nemají tam co dělat. Jejich provoz stojí 3 miliony korun ročně za energii, nemůžeme si dovolit takové plýtvání," dodal Hodovský.

Firma Imos to včera nechtěla komentovat. "Zatím tuto informaci nemáme," řekl předseda představenstva Oldřich Šterlc.

Dvacet kovových válců, které pod hladinou přehrady promíchávají vodu a vhánějí do ní kyslík, je na přehradě od května. V polovině června odstartoval jejich zkušební provoz. Podle Jana Hodovského je jejich nepřesvědčivý výkon příznačný.

"Celý projekt na čištění přehrady je literární rešerše experimentálních opatření," kritizuje podklady, které připravovaly v loňských letech jiný tým pod vedení experta na sinice Blahoslava Maršálka.

Mohli by brát vodu až od dna

Na tento projekt dostalo ale Povodí příslib 160 milionové dotace, proto ho současný odborný tým nemůže zatím zásadním způsobem měnit. Vymýšlí ale další opatření.

Podle hydrobiologa Jindřicha Durase by kvalitu vody zlepšila například změna nátoku vody na malou vodní elektrárnu Kníničky. Ta si totiž bere vodu asi z poloviny hloubky nádrže.

"Proto u dna za hrází vzniká kapsa stagnující vody. Kdyby se voda brala od úplného dna, mohlo by to pomoci," vysvětlil. Podle Jana Hodovského už vzniká na Povodí Moravy projekt, jak by se změna dala technicky provést. Jednání s majitelem elektrárny, skupinou ČEZ, však ještě nezačaly.

Hladina fosforu je nižší

Ústy tiskového mluvčího Martina Schrierera ČEZ takové opatření nevylučuje. "Pokud nás někdo s takovou nabídkou osloví, tak se o tom určitě dá jednat. Bylo by na zvážení, na kolik by to mělo vliv na případnou delší odstávku elektrárny a na výrobu," uvedl.

Kromě aeračních věží se teď realizuje jediné další opatření na brněnské přehradě: ošetřování přitékající vody tekutým síranem železitým. Ten podle Hodovského zafungoval dobře. "Podle výsledků monitoringu snížil množství fosforu ve vodě sedmkrát," řekl.