Mezi prvními padla otázka týkající se rizik spojených s vypouštěním Brněnské přehrady.
"Z hlediska vodohospodářského žádná mně známá. Riziko ale například spatřuji v pohybu osob na obnažených březích, kde může dojít k poranění od předmětů, které byly ukryty pod hladinou, eventuálně například z nálezů munice z válečného období," odpověděl Miroslav Duda.
on-line rozhovorOdpovědi generálního ředitele Povodí Moravy Miroslava Dudy čtěte - ZDE. |
"Máte nějaký vliv na to, aby obce nad Brněnskou přehradou neznečišťovaly řeku nad nádrží?" ptal se například čtenář podepsaný jako Vysočina. "Nepřímý, ale máme," reagoval ředitel Povodí Moravy.
"Provádíme průběžně monitoring přitékajících vod a na základě něho upozorňujeme příslušné orgány na případný problém," doplnil Duda.
Rybáře Martina zase zajímaly ryby v nádrži u brněnské Bystrce. "Detailní skladbu nové rybí obsádky neznám, ale mělo by jít o převahu dravé ryby, která ‚nerozrývá‘ dno, tím pádem neuvolňuje dusík a fosfor, který je základní živinou pro rozmnožování sinic. Jestli některé ryby odlovené z přehrady budou směřovat i do Svratky, nevím," informoval Duda.
Zásadní otázku položil Ondra, který se "generálního" zeptal: "Dobrý den, na jak dlouho si myslíte, že pomůže vyčištění přehrady od sinic?" "Lepší situace bude trvat minimálně pět let. Celkově je projekt postaven tak, aby to trvalo mnohem déle..." naznačil host iDNES.cz.
"Sinice jsou i v balené vodě"
Povodí Moravy spravuje čtyřmiliardový majetek státu, stanovuje záplavová území a staví hráze. A bude také ze dna brněnské nádrže sbírat mušle, které by jinak na suchu zahynuly.
"Největší omyl, když se mluví o Brněnské přehradě, je hovořit o boji se sinicemi. Sinice tady jsou už čtyři miliardy let a další miliardy let tady budou. Jsou i v balené vodě, jen je tam tak jedna na litr. Nedá se s nimi bojovat, jen jim zamezit v tom, aby se rozmnožovaly nad únosnou míru," říká Miroslav Duda k projektu čištění.
Hladina Brněnské přehrady má v červenci klesnout na historické minimum, deset metrů pod obvyklou letní hodnotu. Na přehradě vyrostou "aerační" věže, bude se vápnit, odtěžovat bahno a místo kaprů se budou vysazovat štiky. - čtěte také Přehradu rekordně upustí, ohňostroje se v ní ale ještě odrážet budou
Brněnská přehrada je však jen zlomkem toho, co mají lidé z Povodí Moravy v popisu práce. Za hranicí Jihomoravského kraje chystají čištění dalších přehrad v Luhačovicích a v Plumlově, kde se bude odtěžovat bahno plné dusíku a fosforu.
"Zač nás starostové nemají rádi"
Navrhují také protipovodňová opatření, stavějí hráze, které si prosadí vesnice v záplavových oblastech, a rozhodují i o tom, co se tam postaví.
"V těchto oblastech někdy vydáváme i úplné stavební uzávěry, za což nás občas starostové nemají rádi, protože chtějí samozřejmě ve vesnici další výstavbu. Když ale z modelů vidíme, že by se tam mohla vylít stoletá voda, tak stavební povolení zakážeme vydávat," říká Duda.
Lidé se ho také často ptají, proč se v některých přehradách nesmí koupat.
"Jsou nevodárenské přehrady a vodárenské, kde se z povrchové vody dělá odběr pro pitnou. Proto se tam koupat nesmí," vysvětluje ředitel podniku, který má na starost čtyři velké řeky s přítoky - Bečvu, Dyji, Moravu a Svratku. Spravuje téměř čtyři tisíce kilometrů vodních toků, 28 přehrad, 204 jezů, 11 000 kilometrů hrází, 14 malých vodních elektráren a další plavební kanály či rybníky.
