Ovšem nechtěně. Chtěl ukázat, jaký má v oboru přehled, a při představování reformy občanského zákoníku zmínil rok jeho vydání. Sekl se ale o deset let a netrefil se ani na druhý pokus.
Nejlepší obranou je útok, a tak se pustil do svého oblíbeného cíle, novinářů. Začal s tím, že se mu někteří novináři vloudili na podobnou přednášku v Ostravě a že se pak nestačil divit, co o něm napsali. Po chvíli trochu nelogicky zdůraznil, že noviny už půl roku nečte a že je díky tomu v klidu. Těžko se pak mohl dozvědět, co o něm napsali.
. Očima studentaMF DNES přináší cyklus názorových textů brněnské žurnalistiky. |
Pokračoval výroky o pisálcích, šťouralech a po klausovsku, ovšem ve vlastním stylu, se dotkl soudcokracie, na jejíž místo postavil mediokracii. Tímto hezkým slovem chce zřejmě říci, že se bojí médií a jejich vlivu. A nelíbí se mu kultura českých médií. Za to si ale může z velké části sám. Jak trefně poznamenal jeden přítomný student – kultura médií a společnosti je velmi úzce spojena s kulturou politiky a politiků.
Několikrát prohlásil, že o něm média píší ošklivě. Možná že kdyby je méně urážel, tak by byl jejich přístup k němu jiný. A přes všechny výhrady k nim je potřebuje. Dokázal to studentům sám. V jednu chvíli mu redaktor televize přinesl k řečnickému pultu mikrofon. On ho vzal, hodil pod stůl a redaktor bezmocně odešel. Po pár minutách ale premiér mikrofon zvedl a vrátil na stůl. Krásná ukázka toho, že i když média uráží, tak se bez nich neobejde.