Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přesně před 170 lety vyrazila z Brna do Vídně lokomotiva Herkules

  7:29aktualizováno  7:29
Přesně před 170 lety to na brněnském hlavním nádraží vypadalo jako v mraveništi. Tisíce zvědavých lidí zde netrpělivě čekaly, až se ze zatáčky vynoří funící parní lokomotiva Herkules. Sedmého července roku 1839 byl totiž zahájen provoz na železniční trati Vídeň-Břeclav-Brno, první parostrojní železniční trati v českých zemích.

Ilustrační foto. | foto: České dráhy

Slavnostní jízda vlaku se zároveň zapsala do dějin jako první vlakové neštěstí ve střední Evropě. "Trať byla součástí Severní dráhy císaře Ferdinanda z Vídně do Bohumína s návazností na solné doly v polské Haliče. Sůl byla v té době významnou průmyslovou surovinou přepravovanou po prvních železnicích," píše Josef Kunc ve svém článku o souvislosti rozvoje průmyslu a železnice v českých zemích.

Brno neleželo vlastně přímo na trati, z Břeclavi do města vedla šedesátikilometrová odbočka. Význam Brna zdůraznil i fakt, že stavba odbočky dostala přednost před hlavní větví, která vedla přes Břeclav na Přerov. Už koncem roku 1938 tak mohli Brňané poprvé spatřit parní lokomotivu Moravia na zkušebních jízdách.

Měsíc nato vyjel 15. prosince 1838 z Brna do Rajhradu vůbec první parní vlak na území dnešní republiky. Mezi cestujícími si novinku vyzkoušeli také nejvyšší moravští hodnostáři včetně místodržitele Aloise hraběte Ugarte a zástupce vídeňského dvora arcivévody Karla Františka.

Odbočka do Brna, na níž byly tři stanice - Zaječí, Vranovice a Rajhrad, byla zprovozněna 7. července 1839. A s ní zároveň celé spojení mezi Vídní a moravskou metropolí dlouhé 144 kilometrů. Cesta trvala tehdy čtyři a půl hodiny, dnes ji pendolina zvládnou za hodinu a půl. Povolená rychlost osobních vlaků byla 30 kilometrů za hodinu. U nákladních dokonce jen 15 a až do roku 1844 vlaky mohly vlaky jezdit jen ve dne.

Na zahajovací jízdu vyrazily 7. července z Vídně v půlhodinových intervalech čtyři vlaky, tažené lokomotivami se jmény Herkules, Bruna, Gigant a Brucephalus. Ve 36 vagonech jelo asi tisíc cestujících a jejich příjezd v Brně očekávaly tisíce lidí.

První srážka vlaků ve střední Evropě

Při návratu do Vídně se stanice ve Vranovicích neslavně "zviditelnila" jako místo prvního železničního neštěstí na nové trati a také první srážka vlaků ve střední Evropě. Nehodu zavinil anglický strojvůdce třetího vlaku.

Obě soupravy před ním zastavily ve Vranovicích, aby nabraly vodu. Strojvůdce neviděl kouř a měl za to, že vlaky už jsou pryč. Když vyjížděl ze zatáčky, bylo už na brždění pozdě. Jel navíc totiž rychleji, než byla stanovená rychlost, která byla 38 kilometrů v hodině. Při vjezdu do stanice svůj vlak už neubrzdil. Najel do dvou zadních vagonů stojícího druhého vlaku, které nárazem úplně rozbil. Naštěstí nebyl nikdo smrtelně zraněn.

Sedm osob bylo však zraněno těžce a desítky cestujících vyvázly s pohmožděninami. Ve vlacích bylo několik lékařů, kteří ihned zraněné ošetřili. Nakonec se všichni, včetně těžce raněných, vrátili vlakem večer do Vídně. Železnice je následně odškodnila mnohatisícovými částkami. Většinou se totiž jednalo o osoby vysoce postavené.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
V Brně prasklo potrubí, voda zaplavila silnici. Oprava se protahuje

K masivnímu úniku vody museli ve čtvrtek brzy ráno vyjíždět hasiči do centra Brna. V Kotlářské ulici prasklo potrubí. Vodovody a kanalizace pracují na...  celý článek

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
Prasklé potrubí stále omezuje provoz v Brně, nový asfalt položí v úterý

Následky prasklého vodovodního potrubí budou Brňané pociťovat ještě několik dní. V ulici Kotlářské, kterou se v pátek brzy ráno proudem valila voda, v sobotu...  celý článek

Miroslav Grebeníček před posledním rozloučením s komunistickým europoslancem...
Do Sněmovny se dostal i komunista Grebeníček. Poslancem je už 23 let

Také letos poslali voliči do Poslanecké sněmovny bývalého předsedu KSČM Miroslava Grebeníčka. Ten je poslancem se čtyřletou přestávkou od roku 1990....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.