Podle údajů z elektronického zápisu je přitom v Brně volných asi osm stovek míst v prvních třídách základních škol. Jenže jsou nerovnoměrně rozmístěná po celém městě. Třeba v městské části Brno-jih mají 57 neobsazených míst, avšak to nevyřeší akutní problém jinde.
Nejhorší situace je v centru města, Králově Poli, Žabovřeskách, Medlánkách či Židenicích. „Ačkoliv se k zápisu nedostavily všechny spádové děti, nakonec nemáme místo asi pro deset z nich,“ popsala ředitelka ZŠ Kuldova Michaela Jedličková, kde letos otevírali jednu třídu pro třicet žáků.
Dětí s trvalým bydlištěm v nejbližším okolí je ale víc než dvakrát tolik. Těm, na něž se nedostalo v losování, musí radnice zajistit místa jinde.
V Židenicích má volná místa pouze jediná ze čtyř škol – Kamenačky. „V rámci městské části je přesun možné udělat. Kdyby šlo ale do tuhého a všechny naše školy byly obsazené, musí se hledat místo po celém Brně,“ vysvětlila židenická místostarostka pro školství Monika Doležalová (KDU-ČSL).
Tříd přibývá, ale stejně nestačí
Vážná situace je i v Žabovřeskách. „Letos i loni jsme museli losovat mezi sourozenci nespádových dětí, které k nám už chodí. Ale příští rok budeme otevírat místo tří prvních tříd jen dvě a hrozí, že budeme losovat o místa i mezi těmi spádovými,“ uvedl Ivo Pokorný, ředitel Základní školy Jana Babáka.
Všechny tři základky, které má radnice na starosti, jsou plné už teď. „Zaplňuje se nám už i budova na náměstí Svornosti, museli jsme odsunout dvě třídy mateřské školy, aby tam mohla být družina, ale na větší rozšíření kapacit nemáme peníze,“ posteskl si místostarosta Žabovřesk Petr Machálek (Zelení).
A podobné je to i v sousedním Komíně. „Máme tři první třídy naplněné na třicet žáků. Nebude to pro děti ani učitelky ideální stav, ale víc otevřít nemůžeme. Zatím jsme nemuseli losovat mezi spádovými dětmi, ale je to na hraně,“ popsala ředitelka ZŠ Pastviny Jarmila Líčeníková. Doufá, že se situace vyřeší už příští rok s novou přístavbou. „Vypadá to, že v nejbližších pěti letech bude pořád hodně dětí,“ dodala.
Na základku v Medlánkách se sice vešly všechny spádové děti, do mateřské školy už ale ne. A to radnice zvýšila její kapacitu v posledních šesti letech ze čtyř tříd na devět. „Loni a letos jsme neměli místo pro všechny tříleté medlánecké děti. Už teď navíc podporujeme dvě soukromé dětské skupiny,“ řekl starosta Medlánek Michal Marek (nez.).
Podle něj by pomohla situaci vyřešit sdílená místa ve školkách, protože část dětí chodí jen na dva tři dny, zapsané jsou přitom na celý týden. Dny, kdy ve školce nejsou, by tak mohl využít někdo jiný.
Rodiče si musí zvyknout, říká radní
Loni se poprvé losovalo na dvou základních školách mezi nespádovými dětmi v části Brno-střed. Letos si museli počkat na verdikt rodiče sourozenců třeba na Základní škole Antonínská. Ze 17 dětí se čtyři nevešly.
Los řešil i situaci v Mateřské škole Pod Špilberkem, kde nebylo místo pro šest spádových dětí. Změnilo se totiž bodování kritérií.
„To je letos úplná novinka. Dříve byly řazeny přesně podle data narození plus body za sourozence. To dnes není možné, takže se losuje mezi všemi tříletými dětmi, protože všechny mají naprosto shodný počet bodů a je nepodstatné, že jedno je narozené v lednu a druhé až v říjnu,“ řekla místostarostka Brna-střed Michaela Dumbrovská (KDU-ČSL).
Podle ní jsou ale kapacity v centru dostačující, protože převis vzniká kvůli velkému zájmu rodičů, kteří dojíždí do města za prací.
Problém s nedostatkem míst ve školách i školkách město každoročně řeší částkou 200 milionů korun na přístavby a úpravy budov. Ani to však nestačí. Brněnský radní pro školství Jaroslav Suchý (KDU-ČSL) proto tvrdí, že prvním řešením je průběžná úprava spádových obvodů. Do nejbližších škol totiž chodí jen polovina dětí, zbytek jinam.
„Nemyslím, že při tom množství volných míst hrozí dlouhodobá krize. Rychlé řešení ale neexistuje. Rodiče se musí připravit na to, že nebude samozřejmost mít děti ve spádové škole nebo společně se sourozenci,“ prohlásil Suchý.
