Podle Karla Adama z Českého statistického úřadu v Brně jde o průměrný počet roků, který pravděpodobně prožije člověk v konkrétním věku za předpokladu, že se po celou dobu jeho dalšího života nezmění řád vymírání.
„Ukazatel se používá nejčastěji při narození – kolika roků se dožije osoba právě narozená,“ poznamenal Adam.
Věk, kterého se jihomoravští chlapci pravděpodobně dožijí, je v mezikrajském porovnání pátý nejvyšší. U holčiček dokonce třetí nejvyšší.
Na dítě číhá spousta nástrah
Střední délka života se postupně zvyšuje, od roku 1993 se v Jihomoravském kraji zvýšila naděje dožití mužů o sedm roků a žen téměř o šest let.
Jinými slovy, například muž, který žije v Jihomoravském kraji a loni oslavil šedesátiny, má pravděpodobně před sebou ještě dvacet let života, šedesátiletá žena čtyřiadvacet let. I zde je patrný nárůst – proti roku 1993 jde u šedesátiletých mužů i žen o zvýšení o více než čtyři roky.
A jak to, že je naděje dožití delší u šedesátníků než miminek? Na narozené dítě totiž během života – například do těch šedesáti let – číhá spousta nástrah, nehody, nemoci… Takže jak se dožívá postupně dalších a dalších let a nic neočekávaného se nestane, tak se zvyšuje pravděpodobnost dožití vyššího věku, než tomu bylo při narození.
Veselé vdovy, osamělí vdovci
Znojemská sociální pracovnice Dagmar Bastlová s dlouholetou praxí potvrzuje, že jsou její klienti – zpravidla senioři – stále starší a až z osmdesáti procent jde o ženy.
„Mou soukromou domněnkou je, že to má pánbůh dobře zařízené. Ovdovělé seniorky vidíte spolu klábosit na lavičce, smějí se. Naopak je-li nějaký muž vdovec, sedí na té lavičce sám,“ podotkla. Vyšší věk ale znamená i komplikace.
„Čím jste starší, tím déle vás samozřejmě trápí i vaše nemoci a obtíže. Nejhorší samozřejmě je, pokud hlava myslí a tělo už neslouží,“ dodává Bastlová.
A kdy o sobě člověk může říct, že je starý? Pokud by se řídil zajímavostí ze statistik, tak pomyslná hranice mezi první a druhou polovinou života je u mužů věk 38 a 39 let, u žen 41 a 42 let.
