Adamov jsou paneláky v lesích, kde nevidí západ slunce. K sídlišti vede výtah

Seriál   19:50
Jako pěst na oko je pro mnohé první setkání s Adamovem, zejména když do něj zamíří vlakem. Zalesněné kopce a údolí řeky Svitavy totiž při cestě z Brna výletníky připravují na unikátní přírodu Moravského krasu. Místo toho se vynoří vysoké paneláky posazené ve strmém svahu.

A podél Svitavy se vine několikakilometrový areál někdejšího strojírenského gigantu Adamovských strojíren známých pod zkratkou Adast Adamov.

Bytové a panelové domy zde vyrostly z valné většiny právě přímo pro zaměstnance rychle se rozvíjejícího podniku. Ten v dobách největšího rozmachu zaměstnával víc lidí, než kolik mělo celé město obyvatel.

Pak přišel krach a zchátralý areál hyzdil město dlouhé roky, teprve v posledních letech jej majitelé jednotlivých budov a výrobních hal postupně obnovují. V Adamově, kde téměř není rovná plocha, se toho ale stavebně moc nezměnilo.

„Panelové domy tvoří dodnes asi 95 procent budov ve městě, těch rodinných je zde opravdu minimum,“ připouští místostarosta Adamova Jiří Němec (ODS).

I místní Hradčany jsou vlastně jen názvem pro řadu na sebe navazujících sedmipatrových bytovek tvořících nezvyklé panorama za zdejším gotickým kostelem svaté Barbory. Ten ukrývá unikátní vyřezávaný Světelský oltář, za nímž jezdí turisté z celé Evropy. Na pozadí paneláků nebo někdejšího nákupního střediska ale působí trochu nepatřičně.

Upiš se na deset let, my ti dáme byt

„Byty se zde ve velkém stavěly hlavně v 60. a 70. letech. Adamovské strojírny tehdy měly přes pět tisíc zaměstnanců, a i když zhruba 60 procent bylo dojíždějících, stejně byla snaha pro co největší procento zajistit byty přímo v Adamově,“ popisuje radní Jaroslav Budiš, který se místní historií zabývá.

„Z 90 procent se tak stavěly podnikové byty. Kdo je chtěl získat, musel podepsat smlouvu na dobu určitou na deset let, v níž se strojírnám upsal,“ dodává Budiš.

Už v padesátých letech přestal budovatelům stačit strmý svah nad strojírenským podnikem, tak pokračovali ve výstavbě šestipodlažních bytových domů na jižní straně údolí. K lokalitě Kolonie pak v sedmdesátých letech přibylo i sídliště na Ptačině, které vzniklo také na protilehlém svahu nezvykle daleko původnímu centru. Dělí je celé tři kilometry.

„Tam už to byly snad ze sta procent byty pro zaměstnance, pro nezaměstnance strojírny museli nechat jen pár domů,“ popisuje Budiš.

Ti, kdo pracovali v Adastu, dostali také veškerou infrastrukturu. Chyběla zde sice tradice, náměstí nebo společenské centrum, kde by se místní setkávali, ale ve městě vzniklo pět školek, jesle či mikrojesle. I kulturních akcí postupně přibývalo - začal je zajišťovat závodní klub, v 70. letech se vybudovalo i Městské kulturní středisko.

Nemusí šlapat, mají výtah k sídlišti

Došlo ale také na naprostý unikát, o němž neví ani většina obyvatel okolních obcí – venkovní nákladní výtah, který dodnes vozí místní čtyři výšková patra nahoru od někdejšího nákupního centra k jednomu ze sídlišť na kopci. Vznikl už v 60. letech, aby obyvatelé nově budovaného sídliště Sadová nemuseli pěšky zdolávat strmou stráň vedoucí ke svým bytům.

Příběhy sídlišť

„Výtah má tři zastávky. V suterénu obchodního domu, kde dřív byly maso, uzeniny a zelenina, v přízemí, kde jsou dodnes klasické potraviny, a pak ve 4. patře. Tam lze vyjít přes lávku vedoucí nad silnicí ke dvěma panelovým domům pro asi 210 domácností,“ popisuje místostarosta Němec.

Kdo neví, kde výtah hledat, ten jej při procházce městem asi neobjeví. Tubus původně z drátoskla, který nyní po opravě kryjí modré a červené panely ze speciálního plastu s povrchovou úpravou proti vandalům a s LED osvětlením, přitom v noci svítí do dáli.

A někteří mu začali přezdívat Amerika. „Myslela jsem, že je to nějaká místní vila,“ komentuje osvětlený objekt s okolo vedoucím schodištěm mladá žena ve večerním vlaku projíždějícím na trase Česká Třebová – Brno.

Ne vždy ale výtah pomůže. I když město vnější části zrekonstruovalo a pořídilo sem i kamerový systém, poruchy bezstarostnou jízdu komplikují čím dál častěji. Často tak nezbývá než vyrazit pěšky do schodů, nebo zvolit asi třistametrovou obchůzku podél místní silnice.

„Na rekonstrukci a generální výměnu strojní části včetně modernizace kabiny se budeme snažit najít peníze už v rozpočtu na příští rok,“ slibuje místostarosta.

Les hned vedle paneláku, o kus dál krápníky

V plánu jsou i další novinky, které by do města s necelými pěti tisíci obyvatel měly nalákat další zájemce o bydlení. Zejména mladé rodiny nebo ti, kteří za prací dojíždějí do Brna, by mohli slyšet na levnější byty i jihomoravskou metropoli dostupnou vlakem za dvacet minut.

Milovníky přírody by zase mohla nalákat dostupnost turistických cest, cyklotras i naučných stezek doslova pár metrů od bytu. Právě kvůli výletu do Josefovského údolí se Starou hutí či Býčí skálou a blízkosti rozsáhlých jeskynních systémů Moravského krasu přes Adamov míří většina výletníků.

Historie Adamova

  • Počátek osídlování Adamovska spadá už do období mladého paleolitu (17 až 11 tisíc let př. n. l.), kdy na území přišli lovci mamutů. Usídlili se například v nedaleké Býčí skále, odkud pochází věhlasný bronzový býček objevený Jindřichem Wanklem.
  • Železářskou výrobu zde už kolem roku 1360 založil majitel hradu Ronova Čeněk Krušina z Lichtenburka, rozmach ale zaznamenala zejména za Lichtenštejnů, kterým Adamov patřil od roku 1597. Alois II. z Lichtenštejna zde nechal zbudovat novogotický kostel sv. Barbory, hřbitov i faru, už v 19. století zde byla pošta i telegraf. V roce 1889 byl v Adamově vyrobený Marcusův automobil, první automobil s benzinovým čtyřtaktem na území celého Rakouska-Uherska.
  • Po vzniku Československa převzaly adamovské podniky Škodovy závody a zahájily zde mohutnou zbrojní výrobu, v tehdy tisícovém městě pracovalo v třísměnných provozech až osm tisíc často nuceně nasazených zaměstnanců. Při stahování německého vojska došlo k masivnímu ničení strojů i zařízení.
  • Podnik se po znárodnění v roce 1945 přejmenoval na Adamovské strojírny (Adast) a zahájil výrobu polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky. Ránu mu zasadilo zastavení zbrojní výroby na počátku 90. let 20. století. V roce 2002 strojírny vyhlásily bankrot, o rok později je odkoupila za 85 milionů slovenská firma Penta. V roce 2008 je prodala pražské společnosti J 23, o rok později skončila v insolvenci a následně vstoupil podnik do likvidace.

Přesto zdaleka ne všichni jsou nadšeni. „My v Adamově slunce nevidíme, jen v něj věříme. Ráno vychází a večer zapadá skrytě za okolními kopci a přes den je příliš jasné, než abychom ho mohli zahlédnout,“ popisuje s trochou nadsázky Glena Rauerová z komise projektu Zdravé město Adamov.

„Bydlet bych tady teda nechtěla ani náhodou. Viděla jsem hodně sídlišť, ale při pohledu na tohle město na mě padá deprese,“ popisuje asi padesátiletá žena z Brna, která přes Adamov pravidelně cestuje vlakem.

Sebevraždy jsou mýtus

Podobný pocit vyvolává město uprostřed lesů v celé řadě cestujících. Mezi lidmi dokonce kolují zvěsti, že se Adamov dostává na přední příčky statistik v počtu spáchaných sebevražd. Policejní údaje to však popírají. „Za posledních deset let se lze bavit o několika jednotlivých případech, rozhodně nejde o nic, co by nějak vybočovalo,“ oznamuje policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Razantně podobná tvrzení odmítá i adamovský starosta Roman Pilát (Sdružení nezávislých kandidátů). „Nepamatuji se, kdy zde naposledy byla nějaká sebevražda. Lidé často vidí jen areál strojíren a jednu část Adamova, jsme na to zvyklí, město se ale významně mění a láká i čím dál více turistů,“ upozorňuje.

„Máme zde množství cyklotras, celoročně navštěvované je Josefovské údolí, ale i rozhledna Alexandrovka nad Adamovem. Právě okolní lesy jsou pro nás limitující, pokud jde o novou výstavbu, pro milovníky přírody je ale Adamov ideálním místem k bydlení,“ tvrdí Pilát.

Místní zde pravidelně soutěží o nejkrásnější zahrádku u bytového domu nebo pořádají dobrovolnické úklidy veřejných prostranství. „Jsem rodák, bydlím v Adamově a nikdy bych neměnil. Blízko jsou nádherné lesy a když se zadaří, jsou plné hub, jako třeba letos,“ lobbuje na Facebooku například Vít Dáňa.

Lichtenštejni by se divili

Ne příliš velkou radost by ale ze současného vzezření města měli podle historiků jeho někdejší majitelé. Průmysl, který Adamovu vévodil od nepaměti, podle nich prim hrát neměl.

I když železářská výroba, kterou zde díky blízkosti okolních hamrů prameny zmiňují už ve 14. století, zažila rozmach hlavně za Lichtenštejnů, i oni do Adamova lákali hlavně za přírodními krásami.

„Adamov byl součástí jejich komponované krajiny, bylo to malebné údolí s paladinskou vilou, z níž se dodnes dochovalo jen obvodové zdivo a balkon. Rozhodně nezamýšleli, že v Moravském Švýcarsku, kterým se pyšnili a nechávali si je malovat od předních vídeňských malířů, udělají takovou obrovskou fabriku,“ sděluje brněnský historik Národního památkového ústavu Michal Konečný.

Když se Adamov postupně dostal z výsluní jejich zájmu, přesunuli se Lichtenštejnové do Lednice.

Vyváželi do celého světa, pak zkrachovali

Areálu v době největšího rozmachu vévodila zejména vojenská výroba, za války zde pracovalo až osm tisíc totálně nasazených, v dobách největší slávy měl Adast celosvětový věhlas. A nejen pokud jde o zbrojní průmysl.

„V roce 1954 zde zahájili výrobu ofsetových tiskových strojů, ve východním bloku to byla jedná firma, která tuto technologii ovládala. Adamov svého času dodával do 91 států světa, měl dokonce i dvouprocentní podíl na trhu v USA,“ připomíná Jaroslav Budiš.

„V roce 1961 pak přidali výrobu měrné techniky pro výdej pohonných hmot, to byl zase významný sortiment pro celý východní blok, kde bylo vše zanedbané, přitom motorismus zažíval boom,“ připomíná.

Pak ale Adast zažil rychlý pád. Zbrojní výrobu zastavily zákazy ze začátku 90. let, ofsetové stroje zase položila německá konkurence. A o zbytek se postaraly podivné změny vlastníků a převody firem mezi velkými hráči na trhu. Z někdejšího gigantu se dodnes zachovala jen výroba čerpacích strojů Adast systems, která se z podniku vydělila v roce 1992.

Kriminalita klesá

Z areálu se stal ráj pro zloděje kovů a ve městě kvůli tomu prudce stoupla kriminalita. Místní ale uklidňují, že i tato fáze už je minulostí.

„Areál je až na tři budovy funkční, sídlí zde řada firem a areál se postupně obnovuje, i když celkově je zde zaměstnána co po počtu lidí jen asi desetina. A poté, co se ztížily podmínky výkupu železa, problémy se zloději prakticky vymizely,“ uklidňuje starosta Pilát.

Podprůměrná je kriminalita v Adamově i podle policejních statistik.

„Zatímco ve srovnatelně velkých Pohořelicích na Brněnsku jsme loni řešili 153 krádeží, v Adamově jich bylo čtyřicet. Do bytu se v Pohořelicích nenechavci vloupali jednadvacetkrát, v Adamově ani jednou,“ potvrzuje policejní mluvčí Malášek.

  • Nejčtenější

Soud zprostil Ukrajince viny za zabití Roma v Brně, šlo o nutnou sebeobranu

22. března 2024  6:42,  aktualizováno  11:42

Krajský soud v Brně zprostil viny sedmatřicetiletého Romana Rohozina, který byl původně obžalován z...

Budějovice odvrací i druhý mečbol, Litvínov vyfoukl Kometě třetí bod

24. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:11

Zatímco Pardubice se Spartou už odpočívají, zbývající dvě čtvrtfinálové série se potáhnou minimálně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Budějovice potřetí porazily Třinec, sérii rozsekne až sedmý duel. Litvínov jde dál

26. března 2024  17:15,  aktualizováno  22:41

Čtvrtfinálová série Třince proti Českým Budějovicím zůstává po šesti zápasech vyrovnaná. Oceláři ve...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kometa v Litvínově srovnala sérii, Třinec nevyužil mečbol v Budějovicích

22. března 2024  16:50,  aktualizováno  21:26

Čtvrtými zápasy pokračovalo čtvrtfinále play off hokejové extraligy. Třinec si mohl zajistit postup...

Hazardér jel kanálem jako na tobogánu. Mohl se utopit i otrávit, varují vodárny

28. března 2024  6:26,  aktualizováno  11:20

Do útrob brněnské kanalizace nechal nahlédnout autor videa, které se nedávno objevilo na internetu....

Za nejdražší lístky další rozčarování. Kometa má hodně pomalých bruslařů, říká Duda

28. března 2024  10:13

Jenom jednou za patnáct let od návratu do extraligy se hokejistům Komety Brno podařilo v základní...

Za osahávání vnučky při hlídání dostal muž pět let. Dívka už dědu nechce vidět

28. března 2024  9:41

Pětiletý trest ve věznici s ostrahou dostal u Krajského soudu v Brně devětapadesátiletý muž z...

Matelová chválila Hodonín, fandila ale Francouzkám. Ligu mistrů obětovala

28. března 2024  8:13

Místo pikantního souboje proti svému bývalému týmu strávila stolní tenistka Hana Matelová...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...