Podle expertů však lidé také přestali riskovat a nezavazují se k nejistým půjčkám.
Krajské úřady práce evidovaly ke konci února o osm tisíc Jihomoravanů více než loni ve stejném období. Celkem se počet žadatelů o zaměstnání ve věku od 15 do 64 let vyšplhal nad 36 tisíc lidí, což je podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvíce od roku 2016.
„Nejvíce postiženi jsou – tak jako v každé krizi – lidé pracující v takzvaných prekérních, tedy nejistých pracovních úvazcích. Dohody, smlouvy na dobu určitou, drobní živnostníci, obecně formy práce, které vedou dlouhodobě ke ztrátě sociálních a finančních jistot plného pracovního poměru. Pokud navíc tito lidé působí v určitých odvětvích průmyslu nebo služeb, na které má pandemie přímý dopad, tak ztrácejí zaměstnání nejdříve,“ komentuje zmíněná čísla socioložka Martina Rašticová z Mendelovy univerzity v Brně.
Vůbec nejhůř jsou na tom lidé na Znojemsku, kde je nezaměstnaný každý čtrnáctý člověk. Následuje Hodonínsko a Brno. Nejlépe si vedou lidé na Vyškovsku, kde je bez práce každý třiatřicátý obyvatel.
A nabízená místa nestačí. Na jedno uvolněné se už v prosinci, kdy byla čísla o celkové nezaměstnanosti na jižní Moravě srovnatelná, ucházel více než jeden člověk. „Na konci roku 2020 jsme v evidenci úřadu práce nabízeli 29 268 pracovních míst, což je o 2 119 více než na konci roku předchozího. Nicméně i tak na jedno pracovní místo připadalo 1,3 uchazeče,“ vypočítává Veronika Dohnálková z ČSÚ.
Průměrná mzda stoupáPřestože Jihomoravané přicházejí o práci, statistiky zároveň ukazují na rostoucí průměrnou mzdu. V roce 2020 v kraji činila 34 597 korun, což je proti předcházejícímu roku o 1 776 korun více. „Mezi kraji byly mzdy na jižní Moravě třetí nejvyšší, po Praze a Středočeském kraji, jejich růst byl také třetí, tentokrát za Ústeckým a Jihočeským krajem,“ poznamenal Karel Adam z Českého statistického úřadu. Průměrné mzdy loni rostly především u zaměstnanců pracujících ve výrobě, telekomunikacích a v pojišťovnictví. Pokles se naopak promítl třeba v realitách, pohostinství a stravování, zábavě, ubytování, rekreaci a kultuře. Tedy v oborech, které koronavirové restrikce postihly nejvýrazněji. Průměrná mzda je nicméně hodnota orientační. „Její hodnota nevypovídá o výplatě jednoho konkrétního člověka. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je průměr,“ upozornil Adam. |
Podle statistiků se jen za minulý rok zrušilo více než dvanáct tisíc takzvaných průměrných pracovních míst. „Na úvazek s osmiapůlhodinovou pracovní dobou se pro lepší orientaci přepočítávají všechna pracovní místa. Ve skutečnosti proto může být takto propuštěných lidí více, protože například pracovali na poloviční úvazek,“ vysvětluje Karel Adam z ČSÚ s tím, že ke konci roku v kraji celkem existovalo, a bylo obsazeno, 457 tisíc průměrných pracovních míst.
Každý osmý minus 15 tisíc korun
I ti, kteří si zaměstnání udrželi, přitom alespoň částečný výpadek příjmů pocítili. Podle průzkumu, který v únoru zpracovala agentura IPSOS, přišla polovina všech Jihomoravanů o minimálně pět tisíc korun měsíčně. Přitom těch, kterým pravidelně chybí v peněžence nebo na účtu dokonce více než patnáct tisíc korun, je v kraji asi 155 tisíc. To je 13 procent jihomoravské populace neboli každý osmý obyvatel. Nejvíce tento propad zasáhl lidi starší 54 let.
„Skupina těchto osob, častěji žen v předdůchodovém věku, je v evidencích úřadu práce i v době ekonomického růstu. Významným faktorem, který ohrožuje zaměstnávání lidí starších padesáti let, je digitalizace a elektronizace,“ vysvětluje Rašticová, která vede ústav práva a humanitních věd.
Samotný způsob práce, k němuž byla většina firem donucena pandemií přistoupit, má podle Rašticové také svůj nepřehlédnutelný „podíl viny“. Plošná karanténní opatření jen urychlila další průmyslovou revoluci a těm, kteří se nedokázali přizpůsobit novému pracovnímu stylu, výrazně uškodila.
Lidé se bojí, že ztratí práci
Ztráta příjmu ve vlastní domácnosti, ale třeba také u známých, zamávala i s psychickou pohodou. Průzkumníci zjistili, že 41 procent Jihomoravanů se bojí ztráty zaměstnání, a to právě v souvislosti s pandemií koronaviru. Zhruba dvě třetiny lidí se do budoucna obávají finančních potíží.
„Pandemie udržuje velkou část pracujících v dlouhodobé nejistotě ohledně stability zaměstnání v budoucnu. Strach mají především lidé, kterým byla od začátku opatření omezena pracovní aktivita, například se jim snížil úvazek nebo příjmy. Patří sem také OSVČ, lidé s nižším vzděláním nebo ti z chudších domácností. Od podzimu navíc obavy zesílily i mezi těmi, kteří se s podobnými omezeními nepotýkali,“ uvádí Daniel Prokop v dalším průzkumu Život během pandemie z dílny agentury P&Q Research a iniciativy IDEA AntiCovid.
Prozatím však většina Jihomoravanů řeší nekomfortní situaci vlastními rezervami, nejpozději v únoru letošního roku navíc začali více šetřit. „Lidé jsou obezřetnější. Kvůli strachu o práci či obavám, že ztratí část příjmů, přistupují k půjčkám opatrněji. Pokud už se rozhodnou zadlužit, řeší tím spíše zásadní problémy – jak zaplatit jídlo, nájem, opraváře na rozbitou lednici. A ne relativně zbytné věci, jako je nový telefon a dovolená, jako tomu bylo dřív,“ srovnává David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
Podle reprezentativního průzkumu agentury IPSOS s 1 575 respondenty, z nichž 167 bylo z jižní Moravy, současné existenční problémy řeší přes půjčky asi čtvrtina Jihomoravanů. To je víc než republikový průměr. Zatímco od známých či rodiny si půjčilo čtrnáct procent lidí v kraji, od bankovních společností to bylo sedm procent. A na nebankovní společnosti se obrátilo pouze jedno procento z nich.
„Obecně v současné době převládá preference vyhnout se nebezpečným závazkům. Jestliže ovšem člověk řeší, jak zaplatit nájem, tak půjde i do rizikové půjčky. Zejména pokud jinou nikde nedostane nebo je pro něj doba vyřízení příliš dlouhá,“ dodává Šmejkal.
