Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z války do Česka. Před 70 lety přijely řecké děti, dostaly náplast s číslem

  16:49aktualizováno  16:49
Před 70 lety přijely do Mikulova vlaky se čtyřmi tisícovkami řeckých dětí, které prchaly před občanskou válkou. Město na úpatí Pálavy bylo jejich první záchytnou stanicí. Odtud pak putovaly do dětských domovů a sanatorií po celé zemi.

Na řecké děti nečekal po příchodu žádný komfort, zato musely absolvovat sérii zdravotních prohlídek, spousta z nich bylo těžce nemocných. Z Mikulova později putovaly do dětských domovů po celé zemi. | foto: ČTK

Do badatelny mikulovského archivu nedávno vstoupila starší, dobře upravená dáma. Mluvila plynnou češtinou. Její cizokrajný původ nikdo neodhadoval. Přišla vzpomínat.

V roce 1948, kdy Řeckem zmítala občanská válka mezi republikány podporovanými komunisty a monarchisty, zemi opouštěly tisíce malých uprchlíků bez rodičů. Zápalný plyn a letecké nálety je hnaly k hranicím s tehdejší Jugoslávií. Zoufalí rodiče poslali své děti pryč ze země v naději, že jim zachrání život. Z velké většiny už se nikdy nesetkali.

I ona zmiňovaná žena prchala s dalšími třiceti kamarády pěšky přes hranice Řecka do Makedonie a dál k srdci Evropy. Nějakou dobu přežívali v opuštěných vysídlených vesnicích a sami se snažili postarat o obživu.

O tlupu dětí se tehdy starala sotva osmnáctiletá dívka. Ani ve vlaku, který je vezl za záchranou, si ještě neuvědomovali, že už jsou v bezpečí.

První jugoslávský vlak zastavil na hranicích tehdejšího Československa 23. dubna 1948. Na slovenském území 749 dětí ve věku od jednoho roku do patnácti let přestoupilo do československého vlaku a o čtyři dny později dorazily do Mikulova.

„Byl to první z mnoha transportů řeckých dětí. Ze země jich tehdy muselo odejít zhruba 25 tisíc a rozdělily se do tehdejších zemí lidově demokratického zřízení. Vedle Československa to bylo i Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Albánie nebo Jugoslávie. Jen do Československa přijelo 3 750 dětí ve věku od jednoho roku do patnácti let,“ vyjmenovala Darja Kocábová ze Státního okresního archivu Břeclav se sídlem v Mikulově.

V bezpečí, ale na pokraji sil

Další uprchlická vlna pak přišla v roce 1949 po skončení občanské války, kdy z Řecka už odcházely celé rodiny. Tehdy přišlo i s rodiči do země dalších 500 dětí.

Mikulov měl být pro řecké děti záchranou. První místem, u kterého už si mohly být jisty, že jim nikdo neublíží. Patrně to ale tehdy tak nevnímaly. Děti byly po i několikaměsíční cestě vysílené fyzicky i psychicky a často byly doslova na pokraji sil. V záchytném táboře je navíc čekala série zdravotních prohlídek a úřední evidence.

„Ošetřovatelky a dobrovolné sestry je vykoupaly, odvšivily, převlékly a nasytily. Aby měli lékaři o dětech a jejich nemocech lepší přehled, nalepili každému z nich na pátý obratel leukoplast s číslem,“ popisuje kniha Řecké děti od Evy Jakovenko.

„Vše to bylo nutné kvůli zdravotnímu stavu samotných dětí i tomu, aby do země nebyla zavlečena nějaká choroba. Ovšem pro dítě, kterému byly dva nebo tři roky, to bylo nepochybně nepříjemné. Ocitlo se v cizí zemi bez rodičů, nevědělo, co s ním bude, ihned se na něj vrhli lékaři, kteří mluvili cizí řečí,“ líčí Darja Kocábová.

Ani samotný tábor nebyl zrovna útulný. Patrně sídlil v týchž barácích, které sloužily k dočasnému ubytování Němců při jejich poválečném odsunu. Ve čtyřech z nich řecké děti nocovaly na palandách, jeden sloužil jako nemocnice, další jako kuchyně a poslední jako sklad.

Většina rodin už se nespojila

„V kuchyni bylo třeba třikrát až čtyřikrát denně vařit a vydávat jídlo pro 800 až 1 000 osob. V nemocnici bylo třeba po zdravotních prohlídkách zachytit a okamžitě ošetřit nejakutnější případy těžce nemocných dětí, jichž nebylo málo,“ popisuje ve své knize Akce řecké děti 1948 Petros Cironis, který byl sám jedním z takto zachráněných dětí.

Z Mikulova byly děti rozděleny do dětských domovů po celé republice. V seznamech, které mikulovský archiv uchovává, se objevují Hukvaldy, Prostřední Bečva, Melč, Darkov, Lešná a řada dalších míst po celé republice. Děti se ubytovávaly nejen v dětských domovech, ale i v sanatoriích, v zestátněných zámečcích, ozdravovnách. Zkrátka všude, kde se dalo.

„Velmi se při rozdělování dbalo na to, aby zůstali spolu nejen sourozenci, ale třeba i děti z jedné vesnice. Aby komunita dětí zůstala zachována tak, jak se znaly z domova,“ popisuje Kocábová.

Do nových domovů odešly se speciálně vyhotovenými průkazy a s nadějí, že se znovu setkají s rodinami. Vše totiž mělo být jen dočasné. „Počítalo se s tím, že tu děti přečkají to nejhorší období a po skončení války se vrátí do Řecka. Ale k tomu už nedošlo. Předpokládalo se, že z konfliktu vyjdou vítězně republikáni podporovaní komunistickou stranou. Ale dopadlo to jinak,“ vysvětluje archivářka.

Z téměř čtyř tisíc dětí se do Řecka vrátila v padesátých letech jen zhruba pětistovka. Většinu rodin už se nepodařilo nikdy scelit. Řecké a makedonské děti se postupně rozptýlily po celé zemi. Na jižní Moravě zůstaly nejvíce v Mikulově, Znojmě, Hevlíně a Brně.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Úplné seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí podle okresů pro Jihomoravský kraj:

Volby do Senátu

Ve volbách do Senátu 2018 se v Jihomoravském kraji volí v obvodu 56 - Břeclav a v obvodu 59 - Brno-město. Pokud žádný z kandidátů nezíská v daném obvodu nadpoloviční většinu, bude se druhé kolo senátních voleb konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Superbiky v Brně končí, důvodem jsou vysoké finanční ztráty

Fanoušci na mistrovství světa superbiků v Brně.

Masarykův okruh ztrácí jednu z nejzajímavějších položek ve svém programu. Mistrovství světa superbiků, které se tam...

Nehoda, která změnila železnici. Lidé z okolí se po ní neštítili rabování

Ilustrační snímek

Přesně 90 let dnes uplynulo od pohřbu železničářů, kteří zemřeli při jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách české...



Chataři na kraji Brna mají strach z narkomanů a bezdomovců, už se střílelo

V chatové oblasti mají místní strach z bezdomovců a narkomanů. Policejní pásky...

Lidi ze zahrádek a chat v brněnské čtvrti Obřany tyranizuje parta narkomanů, kteří se zabydleli na některých pozemcích....

Developer chce v Brně nový mrakodrap, proti jsou místní i architekt města

Projekt s názvem Lidická 77 počítá s mrakodrapem naproti parku Lužánky....

Uprostřed bloku v Lidické ulici v Brně chce developer stavět 80 metrů vysoký kolos, do kterého se má vměstnat 177 bytů....

Migranty v návěsu odhalil řidič kamionu na cestě z Turecka až v Mikulově

V nákladovém prostoru kamionu se skrývali čtyři nelegální migranti.

Na čtyři muže ukryté pod plachtou kamionu narazili ve čtvrtek v Mikulově jihomoravští policisté. Černí pasažéři, kteří...

Další z rubriky

VIDEO: Opilý řidič kličkoval Brnem, lidé na zastávce před ním uskakovali

Opilý muž brázdil Brno a najel na tramvajový ostrůvek

Na riskantní jízdu po brněnských silnicích se vydal opilý řidič, který měl navíc na autě prasklou pneumatiku. Projel...

Spokojíme se s pozicí náměstka, připustili lídři Pirátů a ČSSD v Brně

Ilustrační snímek

I když se jednička každé kandidátky bere ve volbách jako adept na primátora, brněnští lídři Pirátů a ČSSD – Tomáš...

Vize za miliardu. Z Hodonína až do Olomouce na lodi

Výletní loď se po Baťově kanálu blíží ke Spytihněvi, kde stojí nové přístaviště.

Olomoucký kraj chce prosadit výrazné prodloužení Baťova kanálu. Ředitelství vodních cest s trasou až do Olomouce v...

Najdete na iDNES.cz