Zároveň však upozorňují, že stopa není spolehlivý důkaz a jiné tady zatím nemají. "Už několikrát jsem slyšel, že se vlci dostali až do tohoto výběžku Bílých Karpat. Jen pevně doufám, že nenavštíví oboru, tady by měli docela dobrou zásobu potravy," posteskl si správce radějovské obory Lubomír Novotný.
"Mluví se tady nyní o tom, ale jistotu, že je to opravdu vlk, nemáme. To bychom poznali, až kdybychom našli nějakou zvěř, kterou ulovil. Podle toho, jak ji strhl a jakým způsobem ji konzumoval," říká Novotný.
Podle ostravského odborníka na vlky Ludvíka Kunce by se vlk mohl teoreticky dostat i na jižní Moravu. "Za jedinou noc ujde i padesát kilometrů," říká. Ani pro něj však stopa není spolehlivý důkaz.
Poznávací znamení? Kladení stop nebo trus
"Žádný myslivec ani ochránce přírody nerozezná vlčí stopu od některé rasy psa, pokud nemá možnost jít v zimě po sněhu a sledovat ji aspoň patnáct minut. Teprve podle způsobu kladení stop, volby terénu může říci, jestli se jedná o vlka," říká Kunc. Na rozdíl od psího trusu jsou v trusu vlka velké úlomky kostí.
"Nechci říct, že by se v Bílých Karpatech nemohl vyskytovat. To jistě ano, je to blízko na Slovensko i do Beskyd. Ještě nikdy jsem však o ničem podobném na Hodonínsku neslyšel," říká Radovan Mančík, předseda Okresního mysliveckého spolku v Hodoníně.
Že by vlk mohl přeběhnout i na Hodonínsko, nevylučuje ani vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty Jiří Němec.
"Na Valašskokloboucku, tedy v severní části CHKO, ojediněle záznamy o výskytu vlka máme, ale v oblasti Radějova jsme ho ještě nezaznamenali," řekl Němec.
Podle něj by se vlkům v této oblasti už asi nelíbilo, mají rádi větší klid. "Ten by zde rozhodně neměli. Je tady rekreační oblast a vesnice na vesnici," konstatoval i správce radějovské obory.
