Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas.

Předseda Dělnické strany Tomáš Vandas. | foto: ČTK

Příští týden se v Brně rozhodne o osudu Dělnické strany

  • 11
Nejvyšší správní soud v Brně bude rozhodovat o tom, zda rozpustí Dělnickou stranu (DS). Jménem vlády to soudu v prosinci navrhl premiér Mirek Topolánek. "Sedmičlenný senát s předsedou Vojtěchem Šimíčkem bude ve věci rozhodovat příští středu 18. února," potvrdila mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Podle vlády strana, kterou Ministerstvo vnitra registrovalo v roce 2002 pod názvem Nová síla a která se o rok později přejmenovala právě na Dělnickou stranu, porušuje zákon o sdružování v politických stranách a politických hnutích.

Loni v srpnu v Hradci Králové a v říjnu v Litvínově totiž strana pořádala zakázané shromáždění krajní pravice a neonacistů. Říjnové shromáždění zase vyvrcholilo konfliktem s Romy v Janově, kam strana vyrazila bojovat proti údajnému "cikánskému teroru".

"Podle poznatků policie došlo počátkem roku 2008 k výraznému posunu v aktivitách Dělnické strany, které ji zejména v důsledku spolupráce s neregistrovaným Národním odporem staví do pozice blízké ultranacionalistickým uskupením," píše se v návrhu vlády.

Vláda také připomíná, že Dělnická strana v říjnu 2008 vyhlásila "nulovou toleranci polistopadovému politickému systému" a vyzvala k "mobilizaci a odstranění systému pomocí revolučního zvratu".

Dělnická strana právo neporušuje, tvrdí její předseda

Sama Dělnická strana s návrhem nesouhlasí. "Tvrzení navrhovatele jsou přinejmenším účelová a dokonce zcela nepravdivá. Není pravdou, že by DS porušovala právo shromažďovací," píše v reakci na návrh vlády předseda strany Tomáš Vandas.


Srpnovou akci v Hradci Králové, ohlášenou jako hudebně-politické odpoledne, podle něho magistrát zakázal nezákonně.

Navíc v Hradci podobně jako později v Litvínově podle Vandase nešlo o demonstraci, ale o procházku členů strany a místních občanů, kterou ze zákona zakázat nelze.

Strana odmítá i spolupráci s Národním odporem

"Tvrzení o nějakém propojení je buď provokace ze strany agentů tajných služeb a policie, nebo se jedná o tvrzení sekretariátů vládních stran, které se snaží tímto způsobem udržet u moci i po příštích volbách," tvrdí předseda Dělnické strany.

A rozpuštění strany přirovnává k procesům v letech 1945 až 1948, kdy docházelo k likvidaci všech nepohodlných organizací.

Jak Nejvyšší správní soud rozhodne, nelze podle mluvčí soudu nijak předjímat. Jasno bude příští týden ve středu. Jisté je jen to, že rozhodnutí soudu bude konečné.