V případě Justičního paláce neustále narůstala cena stavby, až se podle Nejvyššího kontrolního úřadu vyšplhala z 800 milionů na 2,1 miliardy. Nejen proto se celou věcí zabývá policie. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) tento problém "zdědil" po svém předchůdci Pavlu Němcovi (US), za jehož působení se smlouva podepsala. "Ministr po svém nástupu uvažoval, že celou stavbu zastaví, ale smlouva nejde zrušit," přiznala Pospíšilova mluvčí Zuzana Steinerová.
Stavba Justičního paláce se prodražila až na 2,1 miliardy korun. To přece muselo být jasné dřív než teď, před dokončením stavby. Jak to, že věc zašla tak daleko?
Tahle zakázka začala před mnoha lety veřejnou soutěží, která probíhala za bývalého vedení ministerstva spravedlnosti, a investorem je krajský soud. A tím pádem také zodpovědnou institucí. Ten by měl vědět kolem stavby úplně všechno.
Ale ministerstvo stavbu Justičního paláce platí.
Ano, ministerstvo je takzvaně správcem kapitoly, musí poskytnout peníze a také schvaluje, na co se použijí.
Všimlo si ministerstvo toho několikanásobného zdražení?
Bývalí pracovníci ministerstva spravedlnosti a krajského soudu zaregistrovali na ministerstvu financí podle zákona akci na necelých 800 milionů korun. A vyhlásili veřejnou soutěž na projekt. Ale konečná nabídka ani jednoho z přihlášených nedosáhla téhle částky. Už tehdy bylo jasné, že stavba bude stát minimálně miliardu a zhruba 300 milionů. Z toho jasně vyplývalo, že pokud chtějí takový areál, jednoduše nemůže být cena 800 milionů, jak bylo původně v plánu.
Proč se tedy nevydala změna investičního záměru?
To není jasné. Později se navíc přikročilo k tomu, že se postaví ještě prostory pro státní zastupitelství, a tím pádem celková cena zase narostla. Ale ta budova pro zastupitelství je jen šestnáct procent celkové ceny areálu, to nebyl hlavní problém.
Co říkáte na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), že při stavbě došlo hned k několika pochybením?
Po pravdě řečeno netušíme, kde Nejvyšší kontrolní úřad přišel na to, že by areál měl stát 2,1 miliardy korun. Podle našich informací je to v dnešní době méně, zhruba 1,8 miliardy.
Kde se ty peníze "navíc" vezmou?
Původně na to byly vyčleněné peníze v době, kdy probíhala veřejná soutěž. Pak ale došlo ke škrtům ze strany ministerstva financí a nastal problém. Musí se to teď řešit tak, že se v ostatních věcech investuje méně a většina peněz, které má ministerstvo spravedlnosti na investice, jde jen do Brna. Jinde se opravdu investuje jen do nejnutnějších věcí.
Takže budou někde chybět.
To je vždycky tak. Kvůli Justičnímu areálu v Brně se odložila například stavba okresního soudu v Náchodě.
A tak jste se těsně před koncem stavby rozhodli ušetřit na nábytku a plánujete stěhovat do Justičního paláce nábytek Universal z konce 70. let?
Na nábytek jsme původně počítali asi 71 milionů. Krajský soud vyhlásil soutěž na dodavatele, ale podmínky splnil jen jeden uchazeč. A ten stanovil cenu na 78 milionů. Není to sice zásadní částka, ale nevidíme důvod, proč by to nemělo být pod 71 milionů, které jsou v plánu. Udělali jsme proto posudek a z toho vyšlo, že soutěž je možné zrušit.
A to jsme také doporučili krajskému soudu. Při té příležitosti jsme se zároveň zeptali, jestli by nebylo možné část staršího nábytku, kterým jsou soudy vybaveny nyní, přestěhovat do nového areálu. Určitě ne všechen samozřejmě půjde, ale nechce se nám věřit, že by sto procent nábytku bylo tak špatných. Peněz v justici není moc a stavba paláce se už tak dost prodražila. Určitě to tedy není šetření na špatném místě.
Podle soudců je to ostuda, když budovu za dvě miliardy vybavíte nábytkem z konce 70. let. Stěžují si a vedení krajského soudu stojí v tomto za nimi.
Nepočítáme s tím, že se bude stěhovat všechno vybavení, jen jsme po nich chtěli, aby zjistili, jestli opravdu žádný nábytek přestěhovat nejde. Od krajského soudu bychom očekávali více zdrženlivosti než neskromnosti.
Krajský i městský soud ale tvrdí, že pokud se bude demontovat, stěhovat a zase montovat starý nábytek, ochromí to minimálně na dva měsíce činnost brněnské justice. Ne-li na delší dobu.
Toho se neobáváme. Problém je, že veřejná soutěž na dodavatele nábytku měla být vyhlášena tak, aby bylo možné vybírat z více uchazečů, ne z jednoho, který navíc překročil finanční limit. Z peněz daňových poplatníků opravdu nejde dělat holubník.
Vraťme se ještě na začátek. Zakázku na stavbu získala firma Imos. Do pětice finalistů se už potřetí dostala losem. U všech smluv je podpis jediného člověka z krajského soudu. Neprověřovali jste skutečnost, jak byla zakázka za dvě miliardy přidělena?
Tím jsme se nezabývali. Předpokládáme, že krajský soud dělá vše s náležitou péčí. A pokud to tak není, měla by to vyšetřovat policie. Ministerstvo spravedlnosti nemá žádné vyšetřovací nástroje. Kromě oficiálního dotazu.
Podle instituce Transparency International je celá stavba naprosto neuvěřitelná a hlavně nevysvětlitelná. Není podle vás absurdní, že právě palác spravedlnosti, který má být symbolem průhlednosti, má takový cejch?
Instituce, jako je Transparency International, by si měla shánět všechny podklady, než dá vyjádření. Mám pocit, že svoje výroky založili na článcích v médiích. Jinak ministerstvo spravedlnosti nesouhlasí s úplně všemi závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, ale je pravda, že Justiční palác byl jednou z prvních věcí, kterou se ministr po nástupu do funkce zabýval. Uvažoval dokonce, jestli celou stavbu nezastavit. Ale to už není možné, smlouva nedává možnost výpovědi.
Kromě toho už je v takové fázi, že by to vyšlo ještě mnohem dráž. Proto nepřijímáme kritiku Transparency, že jsme na celou věc nedohlíželi. Je však jasné, že kauza nevrhá na justici úplně dobré světlo, ať už je pravda kdekoliv. Ale snad se nám těmi opatřeními, která se snažíme dělat, podaří tu pověst zachránit.
. Zuzana SteinerováMinistrova mluvčí Zuzana Steinerová studovala masovou komunikaci na Univerzitě Karlově. Poté se věnovala právu a právní vědě na Západočeské univerzitě v Plzni. Od roku 2000 pracovala v České televizi, kde se zaměřila na problematiku justice. Loni nastoupila jako tisková mluvčí ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. |
