"Inspektoři kontrolují hlavně správné označení burčáků, dodržování hygienických předpisů v místě prodeje a také to, zda mají prodejci v pořádku nabývací doklady k burčáku," popsala mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Romana Kadaňková.
Kontroloři zatím odebrali a zanalyzovali 26 vzorků. Více než třetina nevyhověla platným právním předpisům.
"Velmi častým případem falšování burčáku nebo částečně zkvašeného hroznového moštu je ředění vodou. Naředěný burčák objevili inspektoři v pěti případech. Ve třech případech byl navíc kromě nepovoleného ředění vodou zjištěn i vyšší obsah ethanolu z přidaného cukru, než je povolený limit," doplnila Kadaňková.
Ředěný burčák prodávali na České ulici v centru Brna
Pro Jihomoravany může být potěšující zprávou, že z deseti prodejních míst, kde se prodával nevyhovující burčák, pouze dvě byla na jihu Moravy.
Na 40 procent vody odhalili kontroloři u prodejce Emila Bartoně na Palackého třídě v Brně. A dokonce 74 procent vody naměřili kontroloři v burčáku prodávaném u mobilního stánku majitele Pavla Straky na brněnské ulici Česká před hotelem Avion.
Jím prodávaný burčák navíc obsahoval přes devět procent ethanolu z přidaného cukru. Limit byl přitom dvě procenta.
Prodejce neuváděl pravého dodavatele
Stánkař za výrobce burčáku označil dubňanské vinařství Livi. Jeho majitel Miroslav Chytil ale kategoricky odmítá, že by jeho firma dodávala na prodejní pulty nekvalitní burčák.
"Kdo zaručí, že ten burčák pocházel z naší firmy? Víte jak to u takových prodejců funguje? Oficiální firmy, jako jsme my, jim jednou za týden dovezou burčák s papíry o jeho původu. Ale prodejce tam získává každý den burčák od dalších drobných vinařů, kteří se tam krásně přiživí. Prodejce pak jejich pančovaný levný burčák zakryje papírama na nějakou firmu, jako je třeba ta naše," nastínil Chytil.
Dodal, že takové jednání nejen jejich vinařství hodně poškozuje. "A to samé se děje i u prodeje sudového vína. S tím bohužel nic neuděláme," dodal vinař.
Nepoctivce odhalí díky unikátnímu přístroji
Stejně jako v minulých letech se prodejci snažili vydávat částečně zkvašený hroznový mošt za burčák. Zatímco burčák se může vyrábět jen z tuzemských hroznů, na mošt se mohou používat i hrozny z dovozu. "Letošní dosavadní analýzy prokázaly čtyři případy falšování burčáku tímto způsobem," řekla mluvčí.
Jak inspektoři burčák a mošt rozeznají? Na rozbory využívají unikátní laboratorní zařízení, které pracuje na principu izotopových analýz. "Díky němu jsou schopni rozeznat burčák z tuzemských hroznů a mošt z dovezených bobulí," pochlubila se Kadaňková.
Nepoctivé prodejce teď čeká správní řízení kvůli klamání spotřebitele. Inspektoři budou v kontrolách pokračovat až do konce listopadu, kdy prodej burčáku končí.