Právě vadné držení těla je podle Chlupové důvod, proč mají dospělí problémy s bolestmi zad, hlavy i depresemi.
„Špatné držení těla má v dnešní době až 80 procent mladých lidí. Problémy vznikají odmalička. Rodiče používají sedačky a podobné vymoženosti, které brání dětem v přirozeném pohybu. Málo miminka rozbalují a dají pak na deku, aby se mohla hýbat. Tady vzniká problém,“ upozornila lékařka, která 30 let hraje basketbal.
Nedostatek pohybu má podle Chlupové vliv nejenom na fyzickou stránku člověka, ale i na psychiku. „Dospívající se neumí poprat ani s problémy. Místo toho, aby se šli odreagovat třeba běháním, tak polykají prášky. Mají deprese a další psychické problémy. Neurologové o této situací vědí a tvrdí, že je potřeba něco udělat,“ prohlásila.
Vznikne další film
Zhoršující se stav mladých potvrdil místopředseda České neurologické společnosti a přednosta Neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Brně Josef Bednařík. „Děti mají více onemocnění páteře a kloubů. A jsou méně fyzicky zdatné,“ poznamenal.
Aby Chlupová pomohla dnešním dětem, oslovila i úřady a začala propagovat cvičení. Pro rodiče pořádá semináře a s dětmi pravidelně cvičí v tělocvičně v brněnských Žabovřeskách.
Má za sebou jednání s Jihomoravským krajem, brněnským magistrátem a také městskými částmi. „Slíbili nám podporu. Už jsme o této problematice natočili dva filmy a díky dotaci z kraje pravděpodobně vznikne další,“ přiblížila Chlupová současný stav projektu.
S páteří se od patnácti let léčí osmadvacetiletá Jana Krná z Brněnska. Sama má roční dceru. „Je to těžké. Rodiče na mě neměli čas, protože chodili od rána do večera do práce. Jediné sportovní kroužky u nás byly fotbal a florbal. Oboje pro kluky,“ povyprávěla o svém dětství žena.
Kvůli problémům se zády se začala věnovat józe. „Musela jsem se začít hýbat, jinak bych žila v bolestech. A ke cvičení povedu i dceru, se kterou chodím plavat,“ poznamenala mladá žena.
Důležitý je podle Chlupové nejen přístup rodičů, ale také školy. „Děti nosí omluvenky do tělocviku nebo mají rovnou na celé pololetí uvolnění od lékaře ze cvičení. Ve školkách je situace obdobná. S dětmi tam necvičí, protože by se jim přece mohlo něco stát. Chceme to tedy změnit tak, aby možnost dostat se do sportovních kroužků měly nejen ty nejtalentovanější děti. Zbylé totiž pak mají komplexy a to je špatně,“ upozornila Chlupová, která spolupracuje s neurology a pediatry.
„Máme podporu například významného českého fyzioterapeuta Pavla Koláře i hokejistů brněnské Komety,“ podotkla.
Kurzy pro učitele
Na přístup k pohybu a zdraví dětí na mateřských a základních školách dohlíží Česká školní inspekce. Podle náměstka ústředního školního inspektora pro inspekční činnost Ondřeje Andryse se už učitelé ve školkách snaží v tomto směru vzdělávat.
„Mohou absolvovat například různé kurzy jako součást dalšího vzdělávání,“ podotkl Andrys. Na postupné zlepšování stavu poukazuje inspekce ve výroční zprávě za minulý rok.
„Podpoře výchově ke zdraví věnují mateřské školy dlouhodobě velkou pozornost. Děti jsou vedené ke zdravému životnímu stylu prostřednictvím pestré a vyvážené stravy, rozšířenou nabídkou pitného režimu, zařazováním předplavecké výchovy, saunováním či pobytem v solné jeskyni,“ píše se ve zprávě.
Ředitelé škol se ale shodují, že někdy nezmůžou proti nechuti dětí k pohybu nic. „Omluvenek z hodiny tělocviku je stále více. Nemůžeme je odmítnout, pokud mají podpis rodičů,“ poznamenal ředitel brněnské Základní školy Vejrostova Zdeněk Černošek.
