Brněnský Zelný trh.

Brněnský Zelný trh. | foto: expodata.cz

Změnit Brno může každý. Nejlepších nápadů se ujmou Městské zásahy

  • 10
Postavit nový most přes Svratku? Ozdobit Zelný trh alejí soch? Není problém. Aktivisté chtějí prostřednictvím projektu Městské zásahy prosadit nápady na zkrášlení Brna. Zapojit se může každý.

Zběsilé troubení, kvílení pneumatik, lidé uskakující ze silnice. To je denní realita v krátké odbočovací uličce na nároží Lidické a Lužánecké ulice v Brně. Úspora času řidičů oproti odbočení z hlavní ulice je přitom téměř nulová.

Nápad na úpravu problémového jízdního pruhu, po které volá většina lidí z okolí, vzešel z hlavy Iva Macka, který u oblíbené řidičské zkratky bydlí i pracuje. Zlepšení situace v lokalitě, místními nazývané „u křížku“, je také prvním přihlášeným návrhem v projektu Městské zásahy Brno 2016.

Brňané mají díky němu v nejbližších měsících příležitost přímo zasáhnout do veřejného prostoru. Ať už formou výtvarného objektu, nápisu, happeningu, nebo experimentu představí své nápady na vylepšení města. Ty nejlepší chtějí organizátoři převést do praxe.

Jak by to po zásahu Iva Macka u Lužánek vypadalo, se mohou Brňané přesvědčit už za pár dní. „18., 19. a 20. května tady uděláme zároveň s Týdnem města malou akci. Máme zařízenou oficiální uzavírku, budou tu koncerty, jarmark, grilování,“ přibližuje Macek.

Rozličné aktivity mají demonstrovat vše, co by se v místě mohlo dít, kdyby bylo lépe urbanisticky řešené. Spolu s architektem Martinem Daňkem zdůrazňují, že jim nejde o zneprůjezdnění nějakého prostoru, ale o naplnění potřeb různých obyvatel města.

Slovenský nápad

Samotná myšlenka Městských zásahů vznikla v Bratislavě v roce 2007. Matúš Vallo a Oliver Sadovský se rozhodli oslovit několik svých kolegů a architektonických ateliérů, aby si nejdříve vybrali a pak bez nároku na honorář navrhli řešení architektonicky problematického veřejného místa v širším centru Bratislavy.

Původní koncept slovenských architektů motivoval další týmy a jednotlivce na Slovensku i v Česku, aby vytvořili dosud kolem 800 návrhů na zlepšení celkem 13 měst.

Brno se poprvé zúčastnilo už v roce 2011. Akce tehdy skončila výstavou bezmála 200 nápadů, které však zůstaly pouze ve fázi návrhů. „Máme zájem o skutečnou realizaci návrhů, bez ní by Městské zásahy neměly žádný smysl,“ vysvětluje Kořínek, proč netradiční úpravy městského prostoru letos začínají znovu.

„Způsobů, jak situaci řešit, je více. Můžeme začít například umístěním značky jednosměrné ulice, zákazu odbočení nebo vytvořením obytné zóny. Případně nějakého zaslepení, které zajistí, že sem budou jezdit jen ti, co tu parkují,“ uvádí Daněk.

Dodává, že příjezd ke zhruba 15 parkovacím místům by se dal vytvořit přímo z Lidické, čímž by auta už nemusela do úzké uličky vjíždět vůbec.

Zapojují se studenti i architekti

Do akce se může zapojit každý, stačí se do 21. června přihlásit na webu mestskezasahybrno.cz. „Umíme vyřídit povolení pro neobvyklé nekomerční aktivity i zajistit propagaci,“ uvádí jeden z pořadatelů Jakub Kořínek.

Na zařízení všeho potřebného k aplikování nápadů v provizorní formě přímo do ulic mají organizátoři zásahů čas zhruba dva a půl měsíce. V září se uskuteční venkovní vernisáž zásahů a komentované procházky za účasti autorů. Zimu a jaro 2017 věnují pořadatelé jednání s městem, které poté několik vybraných projektů uskuteční v plné verzi.

Na úvodní setkání s pořadateli přišlo na konci dubna několik desítek zájemců o účast v Městských zásazích. Zhruba polovinu tvořili brněnští studenti, převážně ze stavební a architektonické fakulty VUT.

Z pracujícího obyvatelstva se dostavilo nejvíce architektů a výtvarníků, nechyběli ale ani zástupci laické veřejnosti usilující o oživení své čtvrti či rozvoj sousedství.

Slečna s vagonem našla pána s lokomotivou

„Setkání se osvědčilo také jako forma sdružování lidí. Například slečna, která má plán s vagonem, zde našla pána, který jí k vagonu dodá parní lokomotivu,“ uvádí Kořínek.

Dodává, že na prvním srazu padalo zatím více dotazů než návrhů. I přesto se prý pár zajímavých našlo. „Například využití železniční vlečky pro oživení nábřeží Svitavy, systémové ozvláštňování ulic města klasickými malbami vytvořenými přímo pro daný prostor nebo triviální přeměna tří křižovatek, kde pravidelně dochází ke zraněním přecházejících chodců,“ vypočítává Kořínek.