Brněnské letiště v Tuřanech

Brněnské letiště v Tuřanech | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Projekty hotelů a obchodů u brněnského letiště padly

  • 3
Brněnské letiště stále obklopují pole. O okolní pozemky vedle dálnice D1 už před lety projevili zájem investoři a provozovatel letiště má projekt nákladního překladiště. "Měli jsme tu developera, který chtěl na části dvanáctihektarového pozemku stavět obchodní centrum a hotel," uvedl starosta městské části Slatina Jiří Navrátil.

Zastupitelé odsouhlasili změnu územního plánu, aby se pole dala využít i jinak než obděláváním, ale po letech investor ztratil zájem.

Pár minut jízdy autem od letiště u hlavní výpadovky z města, na Řípské ulici, chtěla ještě před rokem a půl brněnská společnost Magnum postavit hotelový komplex s malým konferenčním centrem. Nakoupila pozemky, ale teď čeká na příznivější dobu.

"Bavil jsem se s hoteliérem, co říkal, že s bídou vydělá na mzdy a na elektriku. Předpokládám, že potrvá ještě dva roky, než poptávka po ubytování zase solidně poroste," poznamenal majitel skupiny společností Magnum Miroslav Vymazal. Ten počítal s tím, že projekt spolkne minimálně 180 milionů korun.

Hotel měl sloužit nejen lidem, kteří by cestovali letadlem. "Poloha se nám zdála dostatečně atraktivní. Počítali jsme s tím, že ho budou využívat i obchodní zástupci, kteří jezdí do nedalekých průmyslových zón," dodal Vymazal.

Starosta Tuřan Miroslav Dorazil soudí, že to je přesně ten typ projektů, které by mohly nedaleko letiště nebo v jeho bezprostřední blízkosti vznikat. Další průmyslové zóny by už podle něho okolní krajině jenom uškodily.

"Jsme zastánci mírného rozvoje. Kilometr od letiště je šlapanická průmyslová zóna, zhruba stejně daleko jsou Černovické terasy. Samý beton a šeď. Rozvoji letiště by pomohla nabídka dalších služeb, třeba hotel," soudí Dorazil.

Překladiště by stálo miliardu a půl

Výhodnou polohu blízko dálnice i železnice zatím kraj pořádně nezúročil. "Nákladní dopravě by mohlo výrazně pomoci vybudování moderně vybaveného logistického parku, který by byl napojený na řadu obchodních partnerů," popisuje podnikatelské příležitosti předseda Krajské hospodářské komory Jihomoravského kraje Michal Štefl.

Provozovatel letiště, které patří kraji, o něčem takovém už dlouho uvažuje. Projekt překladiště výrobků a surovin, které by sloužilo jak letecké, tak železniční a dálniční dopravě, zatím zůstává v šuplíku. Náklady na jeho vybudování by podle předsedy představenstva akciové společnosti Letiště Brno Jiřího Filipa dosáhly 1,5 miliardy korun a vyžadoval by jak soukromý, tak veřejný kapitál.

"Ať letiště nespí a nabízí aktivně své služby"

V době, kdy vedení kraje odhaduje, že kvůli hospodářské krizi do krajského rozpočtu přiteče na daních zhruba o tři čtvrtě miliardy korun méně, se těžko dají uskutečnit investice podobných rozměrů.

Od samotného provozovatele něco takového nelze čekat. Nepříznivá ekonomická situace, která vyvolala útlum letecké dopravy, se dotýká všech letišť.

Jiří HlavenkaPodle podnikatele a soukromého investora Jiřího Hlavenky je brněnský region dostatečně velký i bohatý na to, aby mezinárodní letiště uživil.

"Krizi je nutné aktivně přečkat, ne prospat. Letiště by mělo být daleko obchodně aktivnější, musí se hlavně podnikatelům aktivněji ,prodávat‘. Zatím jsem si aktivního marketingu u brněnského letiště nevšiml," soudí Hlavenka.

Podle něho každý podnikatel nebo manažer ví, za jak dlouho se dostane tam či onam autem a kolik ho to stojí, ale často nemá ponětí, jestli se tam dá i výhodně zaletět.

Plaček: Víc cestujících a zboží, to je víc peněz na rozvoj

K záměrům brněnského letiště patří i vznik logistického centra, které by sloužilo jako překladiště zboží a surovin v letecké, železniční i dálniční přepravě. Už několik let však zůstává jenom na papíře.

"Zatím vůbec není jasné, kdy by mohlo vzniknout. Jsou tady pro to určené pozemky u dálnice. Záleží na tom, zda se najdou investoři," uvedl ředitel letiště Tomáš Plaček.

Tomáš Plaček - ředitel brněnského letiště

Jaké jsou vaše nejbližší rozvojové plány?
Elektronické zabezpečení letiště. Letiště musí splňovat přísná bezpečnostní kritéria související se vstupem země do schengenského prostoru. Týká se to vstupu do areálu letiště, ochrany civilního letectví. Počítá se s inovací naváděcích přibližovacích systémů, umožňujících přistávání letadel i při špatné viditelnosti. Investice se pohybuje v řádu stovek milionů korun. Dále se počítá s doplněním odbavovacích ploch.

Slibujete si od toho i zvýšení provozu?
Doufáme v to. Víc cestujících, víc letadel a zboží přinese další prostředky na rozšíření kapacit, dobudování infrastruktury a dalšího vybavení letiště. Nabídka doprovodných služeb, obchodů, restaurací záleží na rozvoji počtu cestujících.

Rýsuje se otevření dalších pravidelných linek?
Pravidelně jednáme s dopravci, ale je to obtížné, protože konkurence, zejména Vídeň a Bratislava, je blízko. Každý dopravce se rozhoduje dlouho, než vyhodnotí, zda je daný trh pro něj zajímavý. Než se mu investice začne vracet, tak je to pro něj nemalá zátěž.

Mají o rozvoj letiště zájem nějací investoři?
Jednáme s investory z letecké branže, to znamená servisy letadel, provozovateli letecké nákladní dopravy. Potenciálních partnerů je více. Vyhledáváme je nebo za námi přicházejí sami. Nic není v takovém stadiu, abychom mohli oznámit konkrétní datum a akci.

Jak váš byznys podporují okolní průmyslové zóny?
Působí tam různé subjekty a jsou mezi nimi i velké mezinárodní spediční společnosti, které by pro nás byly zajímavé. S některými jednáme, ale nebudu konkrétní. Každá zóna nějakým způsobem přispívá k rozvoji města i k rozvoji letiště. Když do zóny v Modřicích přijde nový investor, tak to pro nás znamená, že máme o stovku cestujících za měsíc více. To je vedlejší efekt každé takové investice a nemusí být přímo na letišti. Na výkonech pravidelné dopravy se zvýšil počet přepravených osob díky tomu, že od konce března máme čtyřikrát denně spojení s Prahou. Ve většině případů jsou to obchodní cestující.