Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Prokletý básník a herec „Filípek“ v Brně neunesl normalizační tlak

  12:15aktualizováno  12:15
Básník Libor Kadlec, zvaný obecně Filípek, pojmenoval Brno za normalizace názvem, který si pak J. A. Pitínský vypůjčil pro sborník veršů mladých autorů té doby: Uprostřed průmyslové noci. To na tehdejší dobu výtečně sedělo, zvláště pak v Brně.

Libor Filípek-Kadlec byl nepřehlédnutelnou postavou Brna počátku 80. let minulého století | foto: Repro: MF DNES

Dne 29. května 1982 ve svých 23 letech položil Filípek svou hlavu "prokletého" básníka na tramvajové koleje dlouhé a temné ulice Hlinky, kde se "šalina" řítí kolem výstaviště.

Básník Libor Filípek-Kadlec

Narozen 23. února 1959 ve Zlíně a po studiích gymnázia, když nebyl přijat na FAMU, DAMU, JAMU ani brněnskou pedagogickou fakultu, studoval dva roky Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně.
Pak pracoval jako knihovník v Sokolnicích a v Újezdě u Brna, noční vrátný a reprodukční fotograf zlínských tiskáren.
V Brně spolupracoval s Divadlem na provázku a byl hercem alternativního divadla Tak-Tak.
Tragicky zemřel pod koly brněnské tramvaje v noci 29. května 1982.

Kniha Libora Filípka-Kadlece Žádné dívky, nic

Dvacet let po roce 1989 vyšla kniha textů básníka Libora Kadlece-Filípka.

"Zásadní nevyjasněná úmrtí hlodají mé svědomí," píše v doslovu ke knize Filípkových veršů Žádné dívky, nic, kterou teprve letos vydalo nakladatelství Kniha Zlín, Jaroslav Šimako Ludvík.

"O žádném z nich z daní fungující televize nenatočila ani bit, ačkoliv na to má cyklus, ve kterém sledujeme velmi objasněná a už vůbec ne předčasná úmrtí (není-li předčasnou jakákoliv smrt)," domnívá se Filípkův tehdejší přítel a spoluherec z alternativního divadla té doby Tak-Tak.

"V hubě plno peří"

Jeho deníkové texty jsou součástí knihy s podtitulem Básně, deníky, hříčky. Deprese citlivého básníka se násobily tehdejší neupřímnou a šedivou dobou k nesnesení.

"Miliony občanů usedají na závěr dalšího týdne k dalším zbytkům speciálně pro ně od šéfkuchaře rekonstruovaným," píše Filípek v deníkovém zápisu z dubna 1982, kdy mu zbýval měsíc života.

"Ale je to jenom někdy, zrovna jako teď, když jsem viděl toho kapra ve vaně na boku, když jsem viděl toho němého odsouzence – mám v hubě plno peří a střev po pozdně nedělní slepici á la V POLSKU JE TO TEĎ ŠÍLENÝ."

Citlivý mládenec, který po dvou letech opustil studia brněnské elektrotechnické fakulty a pak pracoval už jen jako brigádník – knihovník, noční vrátný či reprodukční fotograf, vzdor svému rozevlátému životnímu stylu nijak nedokázal vytěsnit situaci, ve které se nacházelo normalizační Československo i okolní státy východního bloku. A samozřejmě ani události kolem polského hnutí Solidarita, kterou tamní režim právě krutě potlačoval.

Básník z Lyrických agresí

Filípek se v Brně brzy seznámil s jádrem tehdejší bohémy. Lidmi kolem Divadla na provázku, mladými výtvarníky z Kamenné kolonie, studenty, kteří v čele s J. A. Pitínským (tehdy ještě Zdeňkem Petrželkou) připravovali v roce 1979 naprosto svobodné divadlo.

"O pár týdnů později přivedl Šimako Filípka do divadla Tak-Tak, pro které Zdeněk Petrželka, také absolvent zlínského gymnázia, sestavil provokativní pásmo z ruských básníků nazvané Lyrické agrese," vzpomíná v dalším z doslovů k Filípkově knize Žádné dívky, nic jeho spoluherec a přítel Petr Oslzlý. A přidává další podrobnosti o Filípkově legendární roli Básníka v tomto představení.

Libor Filípek-Kadlec byl nepřehlédnutelnou postavou Brna počátku 80. let minulého století

"Dny se krátily a premiéra Lyrických agresí se blížila. Každou noc se město pokrývalo plakáty Občané, na barikády! Premiéra 16. listopadu! Hlavní představitel však onemocněl a na záskok jsme nikoho neměli, protože Liborovi by nikdo soudný roli nesvěřil. Představení vrcholilo. Šimako jako Policajt zapálil knihu a podal ji Liborovi- Básníkovi. Ten ji vzal do natažené dlaně a hořící pomalu pozdvihoval v caravaggiovském výjevu před tvář a nad hlavu v absolutní napětí recitace: Já o mnohém vím, má paměť má právo, já smím ta strašlivá znamení nést. – Pak tma a zvuk výstřelů."

I když Lyrické agrese měly "v sobě náboj, který nás přes všechno diletantství uvrhl do středu dění", jak vzpomíná Petr Oslzlý, a na představení se byli podívat "všichni, kterých jsme si tehdy v brněnské kultuře vážili", státní moc možná právě proto nakonec další představení divadla Tak-Tak zakázala a soubor prakticky rozmetala.

"Liborovi zbývalo dva a půl roku života. Prožil je tak, jak o tom svědčí jeho poznámky, fotografie a básně – hekticky, u konce s dechem, v ustavičné exaltaci radosti a přátelství – a ve stejně ustavičném soužení, pochybách a výčitkách. To, co bylo, už se nedalo stupňovat. A to, k čemu mířily naděje, neumělo ještě přijít. A navíc, přes všechny důvěrnosti a horování pro stará přátelství je mládí do sebe zahleděné, rozcitlivělé a egoistické," soudí Petr Oslzlý. O tomtéž dokonale svědčí i kniha Filípkových textů.

Ukázka z Filípkových deníkových zápisků

Je z neděle pondělí
čtrnáctého prosince
polská policie
armáda
začaly svou práci
Mrzne
Zappa Chicago Lennon Janis Joplin
Jaruzelski Dietlovosti
U Davida
O půlnoci mrtvé ulice
jeden autobus k vlaku Pryč
Přerov Čaj Cigarety
Jenom ajznboňák
Warszawa 2.45
Námraza
Krajky v oknech
Babka spí
Až přijedu pustím hudbu
Yerbouti
A na stůl čokoládu
sníh už odchází z města
Brno opouštím
Nakrátko
Smutno
že je takový svět
pro pár slov, pár vět.
(14. prosince 1981)





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimir 518
Myslel jsem, že lidé chápou, proč je tank růžový, říká Vladimir 518

Umělec Vladimir 518 v Brně výrazně uspěl s výstavou Kmeny 90 o subkulturách 90. let 20. století. Přestože růžový tank už město opustil a exponáty unikátní...  celý článek

Příznivci vojenské historie si každý rok v říjnu připomínají ve Slatině památku...
Připomněli si jediného amerického vojáka, který za války zemřel v Brně

Willam L. Kiggins byl americký letec, kterého jako jediného sestřelili Němci za 2. světové války v bojové akci nad Brnem. Jeho památku si o víkendu letos...  celý článek

Na hlavním silničním tahu u Černé Hory opravují most, silniční doprava je proto...
Silnice v Černé Hoře nevydržela nápor aut. Začala její oprava

Cesta autem mezi Brnem a Letovicemi se řidičům v posledních týdnech protáhla i o několik desítek minut. Může za to oprava mostu u Kuřimi i objížďka přes Černou...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.