„Je to dnes nejvýznamnější přestavbové území blízko centra, kde se nestavějí domy na dříve neobydlených místech, ale tam, kde už vznikaly před dvěma stovkami let. Ale protože sem nikdo celá desetiletí neinvestoval ani korunu, stala se vyloučenou lokalitou. To právě měníme,“ říká náměstek brněnského primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).
Příkladem je nové Kreativní centrum v bývalé věznici na Cejlu, které nabídne ateliéry, zkušebny, posluchárny, výtvarné dílny, velký sál, muzeum obětí totality i místo pro pietu za ně. Jeho podobu namalovali architekti pražského ateliéru KAVA, kteří zvítězili v soutěži vyhlášené Kanceláří architekta města Brna (KAM). Respektovali památkově chráněnou budovu i pietu, která se k ní váže.
„Nesnažili se k ní nic zásadního přistavovat. Dokonce i multifunkční sál pro 250 lidí umístili dovnitř jedné z budov. Jedinou viditelnou změnou je polopropustná stěna směrem k Bratislavské ulici. Projekt počítá i s tím, kdyby bylo potřeba do budoucna v káznici něco přistavět. Právě v tomto místě to půjde,“ popsal ředitel KAM Michal Sedláček.
Kreativní centrum za 300 až 400 milionů by mělo vzniknout do roku 2022 a zčásti ho zaplatí evropská dotace.
Je to kvalitní území, pochvaluje si architekt
V minulém týdnu město ohlásilo další velký projekt na zástavbu rozsáhlého území uvnitř bloku vymezeného ulicemi Francouzská, Hvězdová, Bratislavská a Stará o rozloze přibližně devět tisíc metrů čtverečních. Podle návrhu brněnského studia Chybik+Kristof tu vznikne městská zahrada obklopená pěti domy s více než stovkou bytů.
„Bronx“ ovšem mocně přitahuje i soukromé investory. „Je to lokalita, která nesvazuje, protože nejde o památkovou zónu, takže si tu můžeme dovolit i moderní stavby. Přitom je to kvalitní území, historicky určené pro bydlení, s dopravní infrastrukturou a pět minut od centra. Podle mě má obrovskou budoucnost,“ říká například brněnský architekt Roman Gale.
Ten má v území několik projektů. Například opravený dům ve Francouzské ulici 42, připravuje také domy v Bratislavské a Hvězdové.
Developeři se sem v posledních několika letech hrnou. Opravují domy a staví nové. Například firma RC Europe koupila před nedávnem objekt bývalé pekárny Penam na Cejlu a stejná firma už provozuje zrekonstruovaný objekt dvou domů s apartmánovými byty v Bratislavské.
Spolumajitel firmy Miloslav Hartman nešetří pozitivy. „Tato brněnská lokalita nabízí jedinečnou příležitost pro zajímavé projekty,“ potvrdil Hartman a kladně hodnotí i přístup města. „Máme stejný cíl – aby se postupně zlepšilo vnímání této části města,“ doplnil.
Proces ještě urychlí úprava územního plánu
Proměnou „žije“ radní Brna-střed David Oplatek (SZ), který bydlí v Bratislavské ulici už dvanáct let. „Od roku 2014, kdy se začalo hodně dařit ekonomice, to jde strašně rychle. Mám pocit, že za pět let už to tu nepoznáme,“ poznamenal Oplatek.
Do ulic se vrací život – otevírají se obchody, začínají fungovat služby, opravují se dvory, v nichž byly dříve sběrny šrotu.
Jako sociální pracovník ale vnímá i další stránku tohoto vývoje. Podle něj mizí původní obyvatelé. Kvůli rekonstrukci se musejí vystěhovat a už se nevracejí. Příkladem je Stará ulice, kde je většina domů opravených. „Byty jsou k pronájmu, ale jen málokdo z dosavadních obyvatel na ně má. A pokud se prodávají, začínají na dvou milionech. Jsem předseda bytové komise a neustále se na nás lidé obracejí o pomoc, protože přicházejí o byty a nemají kam jít,“ poznamenal Oplatek.
Podle něj ale nehrozí, že by se do budoucna z oblasti stala milionářská čtvrť. Domnívá se, že půjde vždy o multikulturní místo. A to i díky městu. „Vlastní tu a opravuje domy a byty pronajímá za dostupné ceny, staví domy s pečovatelskou službou pro seniory a poskytuje bydlení pro začínající mladé rodiny,“ doplnil Oplatek.
Podle Hladíka se celý proces změny ještě zrychlí. Město totiž chystá úpravu územního plánu. Podle toho stávajícího je jižní část určená pro bydlení, ale severní pro drobnou výrobu a služby. Pro ni jsou typické dlouhé pozemky s nevzhlednými dílnami, skladišti a dvory.
„Chceme celé území uvolnit pro bydlení. A mohla by tu vzniknout i úplně nová ulice, která by propojovala Francouzskou a Bratislavskou, protože je tam velké území, které není nijak dopravně obsloužené,“ popsal Hladík.
