„Máme ho ve správě, ale už je nefunkční, a tak uvažujeme o tom, že by se mohl stát jednou z atrakcí brněnského podzemí,“ říká náměstek brněnské primátorky pro správu budov města Jiří Oliva (ČSSD).
Vedle krytu pod Špilberkem, který už přístupný je a měl sloužit pro vedení města, měl tento kryt s labyrintem chodeb o délce 900 metrů ochránit „obyčejné“ civilisty, kteří se v době leteckého nebo atomového útoku nacházeli v okolí hlavního brněnského nádraží.
Další kryty v Česku |
„Má kapacitu až dva a půl tisíce lidí, dvě studny s kvalitní vodou a dosud funkční dieselový agregát na výrobu energie a čistého vzduchu,“ popsal expert na brněnské podzemí Aleš Svoboda.
Kryt se měl v případě atomového výbuchu hermeticky uzavřít a na dva nebo tři dny lidi ochránit před vnějším světem. Nejsou tu žádné konferenční místnosti jako například pod Špilberkem, ale jen chodby s nejnutnějším sociálním zázemím.
Ke krytu patřily i zásoby potravin, zdravotnického materiálu, nosítka, ale neměl stoly, lůžka nebo židle. Má tři únikové východy a zasahuje až pod katedrálu na Petrově. Hlavní vchod ústí u křižovatky na Nových sadech.
Prostor je dnes prakticky prázdný a o tom, k čemu měl sloužit, svědčí jen strojovna, sprchy k odmořování z radiace, filtry na čištění vzduchu nebo koryta umyvadel. Aktuálně funguje jako sklad fragmentů z Královské kaple svatého Václava a Panny Marie ze 13. století, která stála na Dominikánském náměstí.
„Přemýšlíme o tom, co s ním. Mohlo by si ho vzít pod svá křídla Turistické informační centrum a využít ho na prohlídky nebo na nějaké akce,“ doplnil Oliva.
